Nejvýznamnější milníky posledních 20 let v ICT

Pojďme se společně ohlédnout za nejvýznamnějšími momenty 20 let informatiky u nás i za vývojem ve světě.

Ve znamení růstu
90. léta byla v ČR převážně ve znamení utváření zdejšího ICT trhu a dohánění zpoždění, daného specifiky zdejšího vývoje. Uplynulou dekádu lze již charakterizovat vyspíváním zdejšího prostředí a v mnoha ohledech i vyrovnání se vyspělým ekonomikám a splynutí s globálními trendy.

Kromě výše zmíněných počtů počítačů umocnila informační explozi uplynulých desetiletí i stále dostupnější disková kapacita, kdy cena za 1 MB klesla z průměrných 9 dolarů v roce 1990 na 1–1,5 centu v roce 2000 a u dnešních disků se pohybuje jen kolem 0,007 centu. Také výkon počítačových čipů neustále roste a pro ilustraci platnosti Moorova zákona existuje výstižné přirovnání k rychlosti létání. Pokud bychom si představili, že v roce 1971 letělo letadlo z New Yorku do Paříže zhruba 7 hodin, což by rychlostně mělo odpovídat prvnímu mikroprocesoru firmy Intel 4004, pak by nyní tento let trval méně než 1 sekundu, kdyby se létání zrychlovalo stejně jako výkon procesorů.

Orientace na uživatele
Za jeden z nejvýznamnějších posunů v 90. letech lze považovat nástup filozofie „user friendly“ ICT produktů. Díky tomu, že s novými technologiemi pracují stále širší vrstvy bez speciálního vzdělání, svět ICT se tomuto trendu přizpůsobuje a technologie se snaží být uživatelsky co nejpřívětivější. Tomu napomohl i masový nástup grafického rozhraní na počítačích PC (zejména s Windows 3.1 uvedenými v roce 1992) a stále častější lokalizace aplikací do národních jazyků. Rozdíl mezi IT pro běžné spotřebitele a firmy se začíná stírat.

Také přístup k internetu se stává pro byznys již v této době stále důležitějším a firmy si uvědomují možnosti, jak jej využít. Pravdou je, že rychlost připojení v České republice v první polovině 90. let byla zcela nedostačující a i velká města byla většinou připojena do internetu linkami s rychlostí 32 nebo 64 kb/s, což byla na tuto dobu poměrně archaická hodnota. K výraznému zlepšení došlo až v roce 1997, kdy Česká republika vstoupila do projektu vysokorychlostní sítě TEN-34, čímž se naplno otevřela celosvětové výměně digitálních dat.

Přelomový rok 2000
Rok 2000 se stal v oblasti ICT určitým milníkem, neboť obavy z možného zhroucení počítačových systémů a následných hrozících výpadcích služeb (včetně dodávek elektřiny a fungující dopravy) přinutily řadu firem zamyslet se nad stavem jejich IT infrastruktury. I když se původní pesimistické předpovědi nenaplnily a následky nebyly zdaleka tak hrozivé, jak mnozí očekávali, stalo se tak možná i díky poměrně intenzivní přípravě, která byla na rok 2000 uskutečněna, a upgradům v oblasti hardwaru a softwaru, jež firmy v této souvislosti provedly. Tyto inovace se pak pro mnohé staly rozjezdem jejich byznysu v další dekádě.

Konec dot-com bubliny
Devadesátá léta 20. století byla plná optimismu ohledně budoucnosti technologických firem a nové společnosti zaměřené na oblasti hi-tech byly zejména v západních zemích zakládány prakticky každý den. Investice, uskutečněné do internetového byznysu, rostly závratným tempem až do poloviny roku 2000, kdy došlo k takzvanému splasknutí dot-com bubliny. Tato událost, ze které se (nejen) IT svět vzpamatovával několik let, přinutila společnosti uvědomit si, že obchodní model „postav to a byznys přijde sám“ je již dále neudržitelný.

Splasknutí dot-com bubliny proto podle mnohých nebylo začátkem konce, ale koncem začátku, neboť otevřelo prostor pro období skutečné transformace, v rámci které se dosavadní analogové, statické a fyzické procesy začaly měnit na digitální, mobilní a virtuální. Jak můžeme vidět dnes, tento proces se týkal prakticky všech a všeho.

Expanze Googlu
To co u Googlu začalo jako klasický vyhledávácí engine, se postupně proměnilo v mnohostranný ekosystém, který se dotýká a v mnoha ohledech i nyní dominuje celému on-line světu.

Projekt, který odstartoval v roce 1996 jako experiment studentů Larryho Page a Sergeye Brinna na Stanfordu, začal již v prvních letech nového milénia se svým tehdy revolučním algoritmem předbíhat existující konkurenci (kdo z nás dnes k hledání používá např. kdysi mocnou Altavistu?). V roce 2001 byla spuštěna reklamní služba AdWords, o rok později pak automatické zpravodajství Google News a následovalo široké spektrum veřejně dostupných cloudových služeb, jako Gmail, Google Maps, Picasa, Google Apps, Google Earth a další. S rozšířením záběru v roce 2006 o YouTube, o rok později o mobilní platformu Android a nyní o vyvíjený Chrome OS se může zdát, že již Googlu nezbývá příliš oblastí, které by nepoznamenal, a dál čile expanduje. Budeme si za dalších deset let kupovat i balenou vodu a sušenky se značkou Google?

Exploze sociálních médií
Pojem sociální síť zavedl již v 50. letech sociolog  J. A. Barnes pro model vztahů ve společnosti. Jeho idea se stala jedním z pilířů koncepce Webu 2.0 či také sociálního webu, s níž vystoupil Tim O’Reilly v roce 2004 a od tohoto okamžiku se často také datuje epocha Webu 2.0. Samotné sociální sítě v internetu jsou ale staršího data. Za jeden z prvotních úspěšných pokusů lze považovat systém classmates.com, který v roce 1995 vybudoval Randy Conrad pro udržování vztahu mezi spolužáky a studenty.

Asi první sociálních sítí dnešního typu byl Friendster spuštěný v roce 2002. Základní pilíře vytváření vlastních profilů, přidávání přátel a komunikace s nimi přebraly i další sítě jako MySpace či Facebook, který již překročil počet 400 milionů uživatelů (jen z ČR to pak jsou více než 2 miliony). Také slovo tweet, označující příspěvky v sociální síti Twitter, se ne náhodou stalo podle Americké společnosti pro dialekt slovem roku 2009, přičemž slovem uplynulé dekády byl právě Google. Sociální sítě se rychle stávají regulérním komunikačním kanálem ve firmách, pro udržení kontaktu se zákazníky i pro klasické marketingové aktivity.

Se vzestupem sociálních sítí se i mění role uživatelů internetu na tvůrce – symbolem změny bylo, když se „ty“ stalo osobou roku 2006 amerického časopisu Time. V dnešním informačním světě místo centralizovaných médií hrají stále důležitější roli bloggeři, novináři z řad veřejnosti, nadšenci i experti tvořící kolektivní inteligenci či prakticky kdokoliv, kdo má k dispozici alespoň mobilní telefon s fotoaparátem a přístupem k internetu. Převzetí iniciativy uživateli je hybnou silou Webu 2.0 a tento fenomén již prochází téměř všemi oblastmi dnešního internetu. Kdo by ještě před 20 lety tušil, že k takové změně dojde?

Velký comeback Applu
Když se v roce 1997 do Applu vrátil jeho spoluzakladatel Steve Jobs, zdála se být situace pro tuto firmu bezútěšná. Po letech úspěchů od prvních osmibitů s modelem Apple II a osobními počítači Macintosh přišla doba útlaku od dominujících PC se systémy Windows a Apple začal hledat na trhu nové příležitosti.

Za významné milníky lze označit přístroje iPod, jejichž první generace byla uvedena v roce 2001, dále přechod na procesory Intel u počítačů s Mac OS, uvedení smartphonu iPhone v roce 2007 a o rok pozdější spuštění on-line obchodu s mobilními aplikacemi App Store. I přes počáteční pochybnosti analytiků o úspěchu tabletu iPad se zdá, že Apple opět dokázal trh překvapit a přijít s ideou, která se pravděpodobně stane inspirací pro další výrobce.

Kauza Vista
Po úspěších, které Microsoft slavil s Windows XP, se napjatě čekalo, jakým směrem se nejpoužívanější operační systémy na Zemi vydají. V roce 2006, po pěti letech vývoje, přišla Vista, která ovšem vzbudila velkou kontroverzi. Přinesla sice nový přístup k bezpečnosti, množství inovací i přepracované rozhraní a zástupci Microsoftu ji označili za nejvýznamnější produkt, který kdy uvedli na trh. Přesto její adopce trhem vázla, a to zejména díky nekompatibilitě, vysokým hardwarovým nárokům a také ne příliš šťastně zvoleným nastavením komponenty Řízení uživatelských účtů, která uživatele zahlcovala množstvím dotazů.

Windows 7, které byly uvedeny na trh v říjnu loňského roku, se naopak staly nejrychleji prodávaným operačním systémem Microsoftu, neboť za první půlrok se prodalo již 100 milionů licencí tohoto OS.

Mobilní exploze
Nástup mobilních telefonů se stal také neodmyslitelným rysem poslední dekády. Výrazná proměna od monopolního prostředí s jen základními službami na začátku 90. let po vysoce konkurenční a sofistikovaný trh v současnosti, kterými toto odvětví v ČR prošlo, mluví sama za sebe. Ještě kolem roku 2000 nebylo zdaleka běžné, že každý vlastní mobilní telefon, a ti, kdo ho měli, jej používali převážně k volání, případně k posílání zpráv. Průlom přišel spolu s uvedením možnosti přístupu k e-mailu v přístrojích BlackBerry v prvních letech nového století a následovali jej rychle další výrobci. Vznikl tak trend, který se rozvinul do dnešní podoby všestranných miniaturních komunikačních zařízení s komplexními operačními systémy, které označujeme slovem smartphone.

Ale i samotné telefonování prošlo významnou revolucí, neboť tradičně byly telekomunikace chápány jako nákladné a měly neodmyslitelnou pozici v rozpočtech korporací. Nyní je možné díky IP telefonii přes počítačové sítě uskutečňovat dálkové hovory bez omezení a s minimálními náklady. Řada organizací také využívá Skype, který přinesl zlom v roce 2003, kdy byla uvedena jeho první beta verze a nabídl možnost bezplatného volání bez omezení s jakýmkoliv jiným uživatelem na této planetě. I když počet uživatelů Skypu ve třetím čtvrtletí loňského roku přesáhl půl miliardy, lze jej brát primárně jako doplněk k existujícím telekomunikačním řešením, neboť i přes obavy velkých operátorů z rozmachu Skypu budou pro korporace služby s garantovanými parametry vždy těmi preferovanými.

Problém kyberkriminality
Od doby komercionalizace internetu, která přišla v 90. letech minulého století, došlo také k profesionalizaci kyberkriminality, jež je nyní neodmyslitelně spojena s organizovaným zločinem. Někdy kolem roku 2000 se spojily dříve samostatné proudy neorganizovaných amatérských hackerů a regulérních zločinců do jednoho celku, tvořícího podzemní ekonomiku. Podle mnohých expertů přišla tato změna spolu s tím, jak se v prostředí internetu objevily reálné peníze, a na konci této dekády  byla již většina významnějších úniků a odcizení dat přičítána právě organizovanému zločinu. Koncepty sloužící k obraně se různí, od budování whitelistů pro důvěryhodné aplikace až po úvahy o „dani za internet“, která by pomohla bojovat proti útočníkům. Někteří komentátoři ovšem již na potlačení bezpečnostních hrozeb zcela rezignovali a berou je jako nevyhnutelnou daň za možnost využívat prostředí, které je do velké míry anonymní a otevřené všem.

Cesta do cloudu
S tím, jak jsou webové aplikace stále komplexnější a nabízejí funkcionalitu srovnatelnou s klasickými desktopovými programy (a někdy i větší), stává se tradiční model nabídky softwaru již pomalu zastaralým. V roce 2001 byl organizací Software & Information Industry Association (SIIA) definován model SaaS, kdy třetí strana hostuje aplikace na serverech, k nimž mohou za příslušný poplatek zákazníci přistupovat přes internet podle svých požadavků. Kolem roku 2008 se pak začalo intenzivně hovořit o modelu cloud computingu a službách v něm, které mají být schopny nahradit velkou část tradiční IT infrastruktury ve firmách. I když stále trvají pochybnosti o bezpečnosti takto uložených dat či nutnosti stoprocentní důvěry v partnerské firmy, je vliv tohoto modelu nepopiratelný – od e-mailu přes kancelářské balíčky spěje tento trend ke stále větší komplexnosti a možná že již v blízké budoucnosti tradiční podoba lokálně provozovaných aplikací bude zcela raritní.

Nástup netbooků
I když původně málokdo věřil úspěchu miniaturních notebooků, které stačily jen na nejzákladnější práci, zažil tento segment od roku 2007, kdy bylo uvedeno první Eee PC od Asusu, bouřlivý rozvoj. Další výrobci jej rychle následovali a netbooky se zdály být vycházející hvězdou. To ale nemusí trvat dlouho, růst prodejů netbooků se již zastavil a také konvenční notebooky se stávají menší a levnější, takže rozdíly mezi těmito kategoriemi se často již stírají. Otázkou je, jestli podobným vývojem projdou i tablety, jejichž nástup je nyní před námi.