NHL 06

Třináctka je údajně nešťastné číslo, v případě nového ročníku série NHL ale tato pověra neplatí.

Pokud by EA Sports chtěli důsledně kopírovat kanadsko-americkou hokejovou soutěž, neměla by letos třináctá řada jejich série vůbec vyjít. Respektive měla by mít podobu manažerské strategie, v níž by se zástupci majitelů klubů a hráčské asociace dohadovali o kolektivní smlouvě a o platovém stropu (jak o tom píšeme i v recenzi na straně 82). Toho jsme však ve hře NHL 06 naštěstí ušetřeni, a proto můžeme rovnou nabruslit na ledovou plochu.

Nejviditelnější změnou na ledě je snížená agresivita hráčů. Zatímco NHL 2005 se vrátila k absurdně brutálnímu pojetí obranné hry spojenému se zákeřným krosčekováním, letošní verze vychází z modelu ročníku 2004. Bodyček či najetí do soupeře již není nejúčinnějším způsobem bránění. Protivníka často jen přibrzdí – lepší je ho zahákovat, seknout, vypíchnout mu puk či jej přimáčknout k mantinelu. Při fyzickém kontaktu napadený hokejista mnohdy jen zavrávorá a pokračuje v jízdě: záleží totiž hodně na rychlosti, s níž do něj obránce vrazí, i na fyziognomii obou hráčů. Kdo je urostlejší a kdo subtilnější, je na modelech hráčů vidět i ze základní kamery nad ledem; statné řízky je velmi obtížné vůbec od puku oddělit, natož je povalit na led. Při bližším pohledu se ale projevuje nedokonalost grafiky: mohutnější hokejisté mají tělo asymetrické vůči hlavě, jež působí jako by byla bez krku vražena mezi ramena.

Další proměnu, zřetelnou na první pohled, objevíme ve způsobu bruslení i ve vedení puku. Ten již není přilepený na hokejce bruslícího hráče, který si ho postrkává před sebe, ztrácí nad ním chvílemi kontrolu a může o něj i přijít. Ve větší rychlosti se puk hůře ovládá, nehledě na to, že i letos jsou hráči schopni pouze krátkodobé výbušné akcelerace. Také na ni má vliv výška a hmotnost – lehčí hráči jsou rychlejší i mnohem obratnější při kličkování.

Vylepšená práce s holí je bezesporu nejefektnější změnou v letošní verzi. Již v minulých ročnících mohli hráči využívat kromě střely zápěstím a golfáku různé fintičky a parádičky pro oklamání beků i brankářů. Na klávesnici se pro ně používaly v různých letech různě účinné speciální módy, ty však neměly takovou účinnost jako páčky analogových gamepadů, pro které je hra v poslední době vyvíjena především. Pro kličky šité na míru největším hvězdám NHL jsou letos vyhrazena čtyři další natvrdo umístěná tlačítka, jejichž efektivita je vcelku přijatelnou kompenzací možností, jaké skýtá gamepad (levá páčka slouží pro náznaky a šachování s pukem, pravá pro speciální pohyby). Již teaser na NHL 06 se vyžíval v prezentaci téměř cirkusáckých triků, které můžete s pukem provádět i vy – při správném načasování a ve vhodné situaci.

Na nižší dvě úrovně je jejich aplikace vcelku snadná, neboť hráči projíždějí obranou jako nůž máslem. To však neznamená, že také pokaždé překonají brankáře. Hra vás bude přesto neustále svádět, abyste klasickou střelbu omezovali a snažili se skórovat na efekt. Od třetí úrovně výš to už začíná být složitější: obránci lépe vykrývají prostor před bránou, takže se při různých piruetách často zamotáte do změti holí, bruslí i těl – ideální je tyto kličky využít při sólových nájezdech nebo trestných stříleních. Prudká rána má proto leckdy větší šanci na úspěch. Nutno ještě podotknout, že tyto triky mohou provádět jen technicky zdatní hráči indikovaní hvězdičkou, nikoli kruhem. V reprezentačních zápasech je jich většina, v klubových soutěžích ale už méně a těmto hráčům při pokusech o kličky kotouč sklouzává z hole. Počítačem ovládaný soupeř jich však užívá se smrtonosnou účinností: především střely z otočky.

Evergreenem série jsou „one timery“. Jejich účinnost bývá proměnlivá: zatímco ve verzi pro rok 2004 šlo jejich prostřednictvím rozvlnit síť poměrně často, v loňské verzi tomu bylo zcela opačně. Obránci skvěle blokovali a zachytávali kolmé nahrávky po úniku z křídla, a když přece jen doputoval puk až na hokejku vašeho spoluhráče, brankáři byli schopni jeho stoprocentní šanci zmařit zákrokem z říše fantazie. Podle zákonů vývojářské houpačky EA je to letos se „střelami z první“ mnohem lepší. Ještě na druhou úroveň obtížnosti je to ten nejsnazší způsob, jak skórovat, góly však vypadají jako přes kopírák. Od třetí úrovně výš je to s „one timery“ podobné jako s kličkami – gól jimi vstřelit lze, ale v přiměřené míře. Citelně se snižuje možnost jejich provedení, neboť kvůli účinněji clonícím bekům není snadné najít volný prostor a jen málokterá přihrávka v něm najde svého adresáta.

Branek padá na obou stranách relativně hodně. Prakticky nikdy není o výsledku předem rozhodnuto, zároveň však jen těžko otočíte trojgólové manko během třetiny. Branku lze vstřelit přesnou střelou z mezikruží, dorážkou vyraženého puku, objetím branky, šikovnou tečí či přímo z buly. Při některých gólech se málem protrhne síť, jindy se betony či tělem gólmana ztlumený puk sotva došourá za čáru. S tím souvisí další novinka: vylepšený fyzikální model puku (R. P. M.). Při opravdu tvrdé ráně může puk dokonce zranit obránce, který střelu blokoval, či (při zásahu do masky) knockoutovat brankáře. Nechybí ani fanoušky série „vyžádané“ sestřelení láhve z víka branky. Puk se věrohodně odráží od bruslí, betonů, plexiskla či mantinelů, a občas tak padají kuriózní góly.

Gólmani se chovají realističtěji, než tomu bylo v loňském ročníku, kdy neustále vraceli zachycený kotouč zpět do hry, ačkoli kolem brankoviště kroužili útočníci jako rozzuřené vosy. Letos tak agilní zdaleka nejsou, a pokud není kolem jejich svatyně bezpečno, puk z lapačky nepouštějí. Přestože provádějí i nadále supermanské zákroky, nechávají se opakovaně mást a neustále se pokládají na led. I v pozici „ležmo“ jsou ovšem schopni ledacos pochytat. Žádnou gólovou „tutovku“ se nám na vyšší patra obtížnosti nepodařilo objevit. Potěšitelné také je, že nepadají náhodné, laciné góly.

Horší je to však s ovládáním brankáře, které je na klávesnici možné jen s pomocí natvrdo umístěného přepínače. Tentokrát je sice namapován praktičtěji, než tomu bylo loni, ale i tak se zřejmě bude většina hráčů muset spoléhat na počítač. Není to příliš šťastné řešení, neboť gólmani zůstávají neteční i k puku, který osaměle leží dva metry před branou a dojíždí ho protihráč.

V ovládání příliš inovací nenastalo, jen se proti minulosti zredukovalo. Jisté prvky vypadly (Bruice Control pro hru u hrazení) a – s výjimkou nových speciálních pohybů – přibylo jen „kombo“ pro pouštění přihrávek. Bohužel se nezměnil nepraktický a nepřehledný systém střídání pomocí přepínače a šipek na numerické klávesnici ani frustrující ovládání opakovaček myší. Ze záznamu si lze pustit celý zápas, ale neuložíte si z něj ani vteřinu. Ovládání hráče bez puku (Open Ice Control) i podpora hráčem bez puku (Open Ice Support) naštěstí – a na rozdíl od série FIFA – zůstaly, druhá z funkcí však nemá takový účinek jako loni. „Přivolaný“ spoluhráč do obtěžujícího protivníka zdaleka nejde tak tvrdě, takže ani nekončí tak často na trestné lavici. Když už je řeč o vylučování, NHL 06 je protikladem loňského ročníku, v němž nebylo možné nastavit nejvyšší přísnost, neboť se vylučovalo i za sporné „jemnůstky“, zatímco vražedné krosčeky a big hity zůstávaly bez potrestání. Letos naopak rozhodčí hru dost pouštějí i na nejtvrdší nastavení a spíše příležitostně odpískají podražení, hákování či nebezpečnou hru loktem. Až nečekaně nepozorný sudí občas nechává na modrých čarách (na nichž stále nestojí jeho kolegové) i jasné ofsajdy zcela bez povšimnutí.

Bylo by nespravedlivé nechválit grafiku, která až na již zmíněné problémy s modely hráčů učinila další krok kupředu. Vývojáři pozoruhodně zapracovali na detailních tvářích autentických hokejistů i na animacích hráčů ve hře, ale i mimo ni. Například po faulu vysokou holí, kdy je na záznamu jasně vidět zásah do hráčovy hlavy, přijede rozhodčí za postiženým hokejistou zkontrolovat, zda mu neteče krev. Nechybějí ani „povinné“ bonusy, jakými jsou vysklení plexiskla soupeřem či ztráta přilby při prudké kolizi a při bitkách – ty jsou opět volitelné. Novinkou je možnost v propracovaném editoru vytvořené hráče přikrášlit monoklem pod okem, rozbitým nosem nebo jizvami.

V herních režimech zůstalo všechno při starém – exhibice, sezona, dynasty mód, mezinárodní turnaj, multiplayer, německá, švédská a finská liga a již loni zavedená hra „jeden na jednoho“ Free For All. Ve srovnání se starší verzí NHL 06 nevkládá do řady žádnou novou dimenzi, jakou byl loni Open Ice Control. Naproti tomu se ale vyvarovala nesmyslného pojetí loňského ročníku, který hokej proměnil v ragby na ledě a spoustu fanoušků znechutil. „Změkčení“ hry v NHL 06 má ovšem jednu nevýhodu: obranná hra je tentokrát mnohem zranitelnější. Pořádný hokej si při takto rozporuplných vlastnostech nové NHL zkušenější hráči vychutnají pouze na nejvyšší obtížnost.

Výrobce: EA Sports

Vydavatel: Electronic Arts

Distributor pro ČR: EA Czech

Lokalizace: kompletní

Cena: 1799 Kč

Internet: http://www.easports.com/games/nhl06

Multiplayer: ano

Minimum: CPU 1 GHz, 256 MB RAM, HDD 1,7 GB, 3D karta 32 MB

Doporučeno: CPU 2,4 GHz, 512 MB RAM, HDD 1,7 GB, 3D karta 64 MB

Verdikt: Nová NHL sice nepřináší převratné změny, ale je obohacena o efektní zakončovací akce a navrací se k méně agresivnímu pojetí hry.

Hodnocení: 8.3