Zájem o nositelnou elektroniku, jako jsou brýle Google Glass nebo hodinky Samsung Gear, nikdy nebyl větší. Analytici předpovídají, že tento typ zařízení bude v roce 2020 generovat více než deset miliard dolarů obratu, a IMS Research odhaduje pro rok 2016 prodeje až 170 milionů přístrojů.
Deloitte Consulting zase předpokládá, že už v tomto roce se prodá deset milionů zařízení za tři miliardy dolarů – kupujícími jsou ale zatím převážně spotřebitelé. Bill Briggs, technologický ředitel Deloitte Consulting, je však přesvědčen, že z dlouhodobého hlediska zájem podnikové sféry překoná uživatelský.
„Na pracovišti je podstatnými užitečnost, a nikoli móda. Využití, kde se ukazuje měřitelný vliv na pracovní výkon a skutečná obchodní hodnota – to jednoduše odůvodní investice,“ tvrdí Briggs.
Nositelná elektronika podle něj umožňuje podpořit pracovníky technologickými prostředky v místech, kde to nebylo dříve možné a kde tak mohou například mít volné ruce a být ve větší pohotovosti. To je naprosto zásadní, ať už je to z důvodu bezpečnosti, logistiky nebo etikety.
J. P. Gownder, analytik Forresteru, dodává, že do roku 2020 bude nositelná elektronika u mnoha zaměstnanců v různých podnicích samozřejmostí. Do té doby se zařízení už přizpůsobí vertikálním trhům, pro určitou roli v podnicích a dokonce i konkrétní organizaci.
„Pro některé společnosti se stanou nositelné nástroje základem toho, jak její zaměstnanci vykonávají práci,“ tvrdí Gownder.
Ve zprávě Gartner Innovation Insight o chytrých brýlích a efektivitě na pracovišti dochází ředitelka výzkumu Angela McIntyreová k závěru, že v roce 2017 by mohly jen chytré brýle ušetřit prostřednictvím zvýšení efektivity v odvětví služeb miliardu dolarů.
Podniková zařízení přitom charakterizuje jako zobrazovače připevňované na hlavu (HMD – Head Mounted Displays), které mají projekční technologii integrovanou do brýlí, a displeje HUD (Head Up Displays), jež přidávají vrstvu obrazu rozšířené reality (AR – Augmented Reality) do pohledu uživatele na reálný svět namísto toho, aby blokovaly výhled.
V současné době jsou displeje HUD podnikové třídy dražší, mají celkem nešikovné provedení a horší využití, než je tomu u chytrých brýlí pro spotřebitele. Mnoho vývojářů se však už pokouší v reakci na požadavky uživatelů na větší styl a pohodlí o změnu nepraktického a nezajímavého designu.
Cestu ukazují lékařské aplikace
Jeremy Schroetter, viceprezident pro zdravotnické technologie ve společnosti GlobalLogic Consulting, tvrdí, že nositelné lékařské technologie expandují denně.
Spotřebitelský trh je již nasycený zařízeními, která měří obecnou aktivitu a kondici, ale v poslední době větší zájem vyvstává na vytvoření zdravotnických služeb, jež budou podporovat co největší počet nositelné elektroniky a brzy se stanou standardem. V oblasti jejich designu a integrace s dalšími platformami je však vidět mnoho rozdílů.
„Příležitost dostávají zařízení, která shromažďují různé typy informací nebo mají algoritmy k využití dat novými užitečnými způsoby.Přístroje, které se snadněji používají nebo jsou transparentní pro uživatele, jako například kontaktní čočky s monitorem stavu glukózy nebo náplasti, které shromažďují různé údaje, budou odlišujícím faktorem, který pozitivně ovlivní zájem o ně a následné využití.Tato technologie konečně začíná plnit své sliby,“ uvádí Schroetter.
Například Google testuje chytré kontaktní čočky pro diabetiky, které měří hladinu glukózy v slzách uživatele. Tyto kontaktní čočky používají malý bezdrátový čip s miniaturním čidlem glukózy vložený mezi dvě vrstvy materiálu měkké kontaktní čočky.
Společnost ZOLL Medical zase nabízí nositelný defibrilátor nazývaný LifeVest pro pacienty s rizikem náhlé zástavy srdce. Tato vesta detekuje arytmie a případně dává pacientům léčebné šoky, které mu tak poskytují ochranu při měnícím se stavu.
Výzkumníci na univerzitě v Oxfordu vyvinuli pár chytrých brýlí osazený speciálně přizpůsobenou 3D kamerou pro osoby, které mají extrémně omezenou schopnost vidění vinou onemocnění jako retinitis pigmentosa (poškození funkce sítnice) či dalšími nemocemi způsobujícími téměř úplnou slepotu.
Chytré brýle od Epsonu umožňují zdravotním sestrám vidět skrz lidskou kůži, společnost Artefact zase vytvořila malou náplast s počítačem nazývanou Dialog, která pomáhá lidem s epilepsií řídit svůj stav.
Příchod na pracoviště
Nositelná elektronika se ale samozřejmě neomezuje jen na oblast zdravotnictví. Motorola Solutions například nabízí nositelné zařízení pro použití v drsném prostředí a odlehlých oblastech, kdy je nezbytný přístup ke komplexním datům, ale kde je někdy nemožné používat jiné počítače, jako jsou notebooky nebo tablety.
XOEye Technologies nabízí doslova impozantní sadu produktů pro průmyslové podniky. Pro armádní potřeby poskytuje firma Raytheon multifunkční helmu pro vojáky i piloty.
Google, Lumus, Vuzix, Epson a několik dalších firem vyvíjejí hlasově ovládané nositelné počítače s různými senzory, vestavěnými kamerami, monitory, přístupem k internetu a telemedicíně a s dalšími speciálními funkcemi pro chirurgy, armádu, policisty a pro desítky dalších profesí.
Na mobilitě záleží
„Základní podnikovou prioritou je nyní mobilita,“ uvádí Gownder z Forresteru. „Více než tři čtvrtiny podnikových manažerů považují mobilní strategii za střední, vysokou nebo dokonce kritickou prioritu své organizace. Nositelná elektronika pro ně představuje další fázi mobilní revoluce. Tato technologie už není jen spotřebitelským jevem – má potenciál změnit způsob, jakým organizace a zaměstnanci pracují.“
Kompletní článek zahrnující spoustu dalších poznatků, trendů a zajímavostí si můžete přečíst v Computerworldu 19/2014.