Nová nezávislá blockchainová platební síť bude konkurovat platformám Visa a Mastercard

Tím chtějí přední vědci z amerických univerzit zároveň vyřešit i snižující se důvěru, kterou veřejnost a firmy v technologii mají.

Finance pro novinku poskytne švýcarská nezisková organizace Distributed Technology Research (DTR). Uni-e, jak se blockchainová platební síť a zároveň kryptoměna jmenuje, se má spustit již ve druhé polovině letošního roku. Pokud bude úspěšná, má naději překonat i ty největší běžné komerční finanční sítě typu VisaNet – a také jejich transakční možnosti a rychlosti.

DTR je organizací specificky vytvořenou k podpoře otevřené, distribuovaná síťové technologie. Decentralizovaný systém založený na důvěře má potenciál, a potřeba jeho vzniku je podle DTR vysoká.

Sedm univerzit, pět požadavků

Mezi univerzitami, které se na vývoji a testování podílí, najdeme samá významná jména, která dlouhodobě stojí na předních příčkách ve vědě, výzkumu a technologiích. Jde kupříkladu o MIT, Stanfordovu univerzitu, univerzitu Carnegie Mellon, Kalifornskou univerzitu či Berkeley.

Výzkumníci z univerzit, kteří jsou zároveň součástí DTR, publikovali již 10 studií, přičemž některé se ocitly v peer-reviewed vědeckých magazínech. Výzkum se zabývá decentralizovaným platebním systémem jakožto základní, klíčovou aplikací pro blockchain – něco jako byl kupříkladu e-mail pro TCP/IP protokol.

„Osvojení kryptoměny zdržuje mimo jiné obtížná škálovatelnost, a mimořádný výzkum DTR se tímto problémem zabývá,“ popisuje Joey Krug, člen rady DTR a investiční manažer v hedge fondu Pantera Capital. „Vývojáři Unie-e tento výzkum přetváří v reálný, škálovatelný výkon, který doufejme prospěje velkému množství decentralizovaných finančních aplikací.“

Kryptoměna Uni-e má transakce provádět se zpožděním kolem 15 sekund pro transakce na bloku a 2 až 4 sekundy pro ostatní, píše se mimo jiné v jedné ze studií od Uni-e.

„Ačkoliv některé kryptoměny jsou schopné dosáhnout srovnatelného zpoždění, děje se tak na úkor decentralizovatelnosti,“ vysvětlují zástupci DTC. „Kromě latence zmiňujeme také průchodnost, která by se měla pohybovat mezi 5 000 až 10 000 transakcemi za sekundu.“

VisaNet je oproti tomu schopna v průměru zpracovávat kolem 1 700 transakcí za vteřinu, v době platební špičky o něco více. Blockchainové sítě mají teoretickou průchodnost mnohem vyšší; ty nejpopulárnější ovšem zatím ne. Bitcoin zvládá dle dohadů mezi 3,3 až 7 transakcemi za sekundu, Ethereum mezi 10 až 30.

„Dostat se na námi udávanou hodnotu není jednoduché a vyžaduje značné inovace,“ popisují vědci. „Pravdou však je, že současné nejvyšší teoretické průchodnosti už jsou stejně na hranicích moderních P2P sítí. 20 Mbps sítě nemohou fyzicky zvládnout o moc více transakcí za sekundu bez výrazných kompromisů, např. v oblasti zabezpečení.“

DTR není jediná firma, která se snaží o zvýšení výkonu a škálovatelnosti blockchainu. O něco podobného se snaží také start-up Devvio.

Aby mohl být Uni-e skutečně všeobecným globálním platebním systémem, musí podle vědců decentralizovaným způsobem splňovat pět požadavků:

1. Bezpečnost.  Systém by měl blokovat či neautorizovat ilegální platby.
2. Latence. Transakce by měly být zpracovány bezproblémově v řádu sekund.
3. Průchodnost. Síť jako celek by měla být schopna schvalovat tisíce transakcí za sekundu.
4. Dostupnost. Systém by měl být neustále dostupný, nabízet nízké a pevně stanovené náklady a poskytovat jednoduchý a přehledné uživatelské rozhraní a zkušenost.
5. Soukromí. Systém by měl zamezit přístupu neautorizovaných třetích stran do záznamů transakcí.

Ve druhé polovině roku se tedy ukáže, zda blockchain konečně splní vysoká očekávaní, která jsou na něj od počátku kladena. Pokud ano, finanční průmysl se otřese v základech.