Studie, jež byla včera vydána organizací Centre for International Governance Innovation (CIGI), se zůčastnilo 23 000 lidí v Austrálii, Brazílii, Kanadě, Číně, Egyptě, Francii, Německu, Velké Británii, Hong Kongu, Indii, Indonésii, Itálii, Japonsku, Keni, Mexiku, Nigérii, Pákistánu, Polsku, Jihoafrické republice, Jižní Koreji, Švédsku, Tunisku, Turecku a Spojených státech.
Výsledky se velmi lišily podle jednotlivých národností: o whistleblowerovi Snowdenovi slyšelo 94 % dotázaných Němců, 76 % Američanů a jen 14 % Keňanů. V průměru však má o Snowdenovi globálně povědomí 60 % lidí. Jaké důsledky však těchto 14 000 lidí z informací zveřejněných Snowdenem vyvodilo?
Někteří lidé se snažili více dozvědět o možnostech šifrování a dalších způsobech zlepšení bezpečnosti online - nejvíce jich bylo v Indii (69 %) a značný zájem o zlepšení svých znalostí o bezpenčosti měli také lidé v Mexiku a Číně. Naopak ve Spojených státech podniklo další kroky k zlepšení svého soukromí pouze 36 % z těch, kteří o Snowdenovi někdy slyšeli. Celosvětový průměr pak činí 39 %.
Nejskeptičtější k ochraně dat online byli Němci - pouze 15 % z nich "silně souhlasí" nebo "souhlasí" s tím, že „soukromé informace na internetu jsou velmi dobře zabezpečeny“. Podobně jen 13 % dotázaných Němců souhlasilo s tím, že „by by bylo dobré, aby Spojené státy zastávaly při správě internetu důležitou roli“.