Mezi takové nové metody by mohla patřit čtečka žilního řečiště v dlani nebo i takové senzory, které rozpoznají uživatelův styl psaní či pohybu.
Pro nákupy v internetovém prostředí by zase mohla nastoupit autentizace pomocí oční duhovky. A i když většina bank stále užívá SMS zprávy pro potvrzení transakce, hledají novější a bezpečnější metody; a tady se dostávají do hry kombinovaná řešení – tak například obličejový, hlasový a behaviorální sken najednou by připustil jen opravdu minimální šanci na zneužití.
Prodejci chytrých telefonů a developeři platebních systémů také musí brát v úvahu kombinovaná řešení a dát do praxe nové biometrické technologie, myslí si Tiffany Huangová, analytička v podniku Lux Research. Nedávno zveřejnila padesátistránkovou zprávu, týkající se právě zabezpečení mobilních plateb pomocí biometrických snímačů.
„Biometrika je nutná k vylepšení systému mobilních plateb,“ sdělila Huangová v interview. „Těžko zvítězí jen jediný typ biometrického řešení, alespoň ze střednědobého až dlouhodobého hlediska.“
Jeden z důvodů pomalého nasazení mobilních plateb ve Spojených státech i jinde po světě je především to, že uživatelé nevidí přidanou hodnotu v používání mobilního zařízení namísto kreditní karty, dodává. Kreditní karty s čipy by nakonec mohly pomoci zvýšit zájem o platby přes mobilní telefon, ale zatím to nevypadá, že by rozdíl byl nějak markantní.
Jeden z amerických průzkumů z minulého roku, jenž se tázal 2 137 občanů, zjistil, že celých 75 % nepoužívalo mobilní telefon k platbě, protože jim přijde jednodušší zaplatit bankovkami či kreditní nebo debetní kartou. Také 59 % se bálo o bezpečnost a soukromí u svých transakcí.
Huangová provedla průzkum v desítkách firem, fungujících ve složitém ekosystému mobilních plateb, včetně např. bank a finančních institucí nebo hardwarových a softwarových vývojářů, a zhodnotila nové biometrické technologie z hlediska jednoduchosti použití, bezpečnosti a ceny. Kromě skenu otisků prstů hodnotila také snímání dlaňových žil, duhovek, elektrokardiogramů, hlasů a obličejů.
Rozmanitost biometrických řešení je důležité pro celé spektrum mobilních plateb: V obchodě by například zákazníci pravděpodobně nechtěli čekat ve frontě na hlasovou nebo obličejovou autentizaci. Huangová mezitím zjistila, že optimální by byly skeny dlaňových žil, ty však jsou bohužel velice drahé.
Jsou také relativně vzácné, neboť vyžadují velkou čtečku, která porovnává schémata žil v ruce, popisuje. Avšak na oplátku jsou snímky dlaňových žil stonásobně bezpečnější než skeny otisků prstů, neboť jsou unikátnější než otisky prstů a navíc se dají jen těžko zfalšovat, protože se nachází až pod kůží.
Čtečky otisků prstů, používané např. v Apple Pay nebo v Samsung Pay, jsou v současnosti stále ještě nejvyspělejší technologie a hardware pro ně je relativně levný. Jenže tyto senzory se dají, lidově řešeno, „oblbnout“, třeba duplikací otisků prstů, což je jedním z důvodů, proč finanční instituce hledají bezpečnější alternativy.
Jednou z možností by byl tzv. behavioral tracking – sledování chování uživatele. Využitím senzorů, které již ve většině mobilních telefonů jsou, jako je akcelerometr, gyroskop, dotykový displej nebo GPS, by uživatel mohl být autentizován vzorcem chování; zkrátka tím, jak s telefonem zachází.
U chytrých hodinek by zase mohl být rozpoznán pohyby zápěstí. GPS by kupříkladu mohla určit, zda lokalita nákupu sedí s běžnou rutinou uživatele. Huangová však zjistila, že taková autentizace vykazuje jen 80 – 90% přesnost; tedy nižší než u jiných typů biometrie. To by tedy vyžadovalo ještě přidání klasického hesla či jiné běžné autentizační metody.
Existuje množství malých startupů, které na behaviorálních senzorech pracují – například Biocatch, AimBrain, XYverify nebo Plurilock.
Ve své zprávě Huangová popsala, že právě mobilní průmysl bude klíčový v tom, které biometrické technologie budou populární. „Mnoho firem stále shání důkazy o tom, že zrovna tato konkétní biometrie je bezpečná,“ vysvětluje. Také shledala, že s tím, jak vznikají nové mobilní platební platformy, bude pro vývojáře technologií velmi těžké zařídit, aby trhu dominoval jen jediný typ biometrického snímání.
„Mobilní platby se neuchytily tak rychle, jak jsme si mysleli, ale letos by měly nastartovat,“ říká. „Jakmile bude biometrie dostatečně uchycena, aby ujistila uživatele a banky o její bezpečnosti, povede to k rychlému nárůstů plateb skrze chytré telefony.“
Kromě potvrzení toho, že biometrické technologie fungují, výrobci také budou muset upřít pozornost na adresování obav uživatelů o svoje soukromí.
„Existují obavy z narušení soukromí u biometriky jako takové, nejen u mobilních transakcí,“ zakončuje Huangová. „Někteří zákazníci nechtějí něco jako kameru u svých transakcí, protože to vytváří dojem Velkého bratra. Je pravda, že postoj uživatelů k biometrii je zatím zdrženlivý.“