Karty jsou již delší dobu rozdány. Většina počítačového světa jede, s menším či větším skřípáním zubů, s Windows, pomalu ale jistě rostoucí menšina horuje pro počítače s nakousnutým jablíček (a na okraji jsou pak nejrůznější zastánci Linuxu). Existují ale také ti, kteří potřebují nebo chtějí mít to lepší z obou světů, nebo třeba z Windows dostávají kopřivku, ale některé programy existující pouze pro Windows prostě nezbytně potřebují.
Jednou z možností, jak mít na počítači oba světy, je program Boot Camp, který sice funguje spolehlivě, ale přináší jeden základní problém – nutnost počítač pracně vypínat a znovu zapínat pokaždé, když chceme přejít z jednoho operačního systému na ten druhý. Elegantnějším řešením je proto software Parallels, který nabídne virtuální OS Windows a hlavně u Parallels běží oba programy současně (tedy pokud Windows spustíme, samotný Apple OS běží i samostatně dál).
Program původně francouzské firmy, která dnes již řadu let patří do stáje kanadské společnosti Corel, se dočkal již sedmnácté verze. Program si můžeme koupit ve třech verzích – za 79 dolarů dostaneme verzi Standard, která funguje bez časového omezení, pokud si připlatíme o dvacku víc, tak si můžeme pořídit jednoroční verze Business Edition nebo Pro Edition.
Tyto verze řídí virtuální Windows z virtuální mašiny na cloudu. Většina uživatelů bude s klidem přepínat mezi oběma OS, koneckonců myš od Applu na to má i jednoduchý pohyb prstem. Pokud ale zatoužíme po elegantnějším řešení, máme zde nástroje Unity a Coherence, které oba OS propojí, takže můžeme mnohem pohodlněji přesouvat soubory napříč OS.
Otázka, zda zvolit verzi Standard či Pro, je důležitá. Cenový rozdíl je sice nepatrný, ale u Pro hrozí, že budeme muset každý rok platit znovu. Můžeme si nastavit automatický upgrade a platbu, protože pokud na update zapomeneme, do Parallels a tím i Windows se prostě nedostaneme.
Navíc běží relativně krátké období, po kterém program prostě zmizí a virtuální část počítače přestane existovat. Důležitý je ale rozdíl v paměti, kterou si z Macu můžeme pro Windows ukrojit. Zatímco u verze Pro je prakticky neomezená (samozřejmě něco musíme jablíčku nechat), u verze Standard je té paměti poměrně málo, takže i když budeme mít Apple nadupaný na maximum, dělo s Windows očekávat nemůžeme.
U novinky se vývojáři pochlapili a tak je zde existuje nenej podpora pro ještě neexistující Windows 11, ale také pro stejně neexistující macOS Monterey. Program běží i na M1 Mac. Další příjemné vylepšení je zvýšení rychlosti o 38 procent, rychlejší 2D grafika a až šestkrát rychlejší grafické zpracování OpenGL. Již zmíněná aplikace Coherence je dále posílena a zvládne kroky jako vypínání, updatování či drag-and-drop.
Zvětšila se i rychlost DirectX 11 téměř o 30 procent
Integrace mezi oběma světy je stále větší a většina funkcí je vlastně společná. Pokud máme chuť, můžeme si Parallels nakonfigurovat tak, že Windows nebudou připomínat.
Opětovně posílená aplikace Tools není ani tak namířena na uživatele Windows, ale nabízí jablíčkářům spoustu funkcí zjednodušených na jedno kliknutí. Těchto funkcí v každé verzi výrazně přibývá. Některé se mohou hodit, ale povětšinou je to něco, co Apple stejně umí a většinou mnohem lépe. Jelikož Toolbox vegetí na macové stránce, budeme s ním ovládat jen kroky na Macu.
A jsme u základní otázky – potřebujeme vůbec něco jako Parallels? Ten, kdo zarytě kope v jednom dresu, bude oprávněně přesvědčen o tom, že nikoliv. Pokud ale některé programy napsané pouze pro Windows opravdu nutně potřebujeme, ale samotné Windows nám lezou na nervy, bude investice do Parallels v každém případě výtečný nápad, protože umožní pracovat pohodlně s Macem a do Windows sáhnout jen v případě skutečné potřeby.
Parallels navíc nabízí něco, čímž se většina softwarových firem už dávno ani nechlubí – splní všechno co slibuje, s ničím neprudí a u virtuálních Windows o něm prakticky ani nevíme.
Pro: Rychlejší startování, řada novinek
Proti: Nic
Celkem: 95 procent