Patenty pro Microsoft neplatí?

Hlasování soudců v poměru 7 ku 1 zbavilo Microsoft povinnosti zaplatit ohromné odškodné, hlavně ovšem změnilo pohled softwarového průmyslu na patentová práva a jejich dodržování. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států mají totiž právní sílu, která je závazná pro jeho budoucí rozhodování i rozhodování všech ostatních soudů (snad možná kromě soudů vojenských, ale to by asi bylo na delší právní rozbor).

Microsoft již dříve přiznal neoprávněné využívání patentu AT&T v miliónech kopiích Windows, patentu, který obstarává digitalizaci mluvené řeči. Obě společnosti se dohodly na vyrovnání a Microsoft zaplatil za Windows instalované v USA, dosud však probíhal soudní spor kolem Windows používaných v zahraničí.

Boj se točil kolem patentového zákona z roku 1984, sekce 271F, který zakazuje společnostem vyvážet z USA výrobky, které by jakkoli porušovaly americké patenty, tedy včetně procesu výroby.

Microsoft před nejvyšším soudem argumentoval, že tzv. master kopie Windows dodávané do zahraničí dalším výrobcům jsou jen schémata, která neporušují patentové zákony. AT&T, které podala žalobu již roku 2001, docela logicky argumentovala, že Microsoft použil jejich kód ve svém výrobku s jasným cílem takto zvýšit své příjmy, tedy neoprávněně parazitovat na jejich duševním vlastnictví.

Zdůvodnění soudu je pro rozumně uvažujícího člověka dost těžko pochopitelné. Soudci v rozsudku uvedli, že „master disk“ či „elektronický přenos“, který MS dává zahraničním výrobcům, sám o sobě neporušuje patenty, protože tyto kopie nejsou na počítačích přímo používány Místo toho jsou použity k výrobě finálních, lokalizovaných verzí Windows, až tyto jsou potom instalovány a používány. Stání u nejvyššího soudu bylo poslední možností pro Microsoft jak odvrátit obrovské odškodné, protože u předchozího soudu svou při prohrál.

Rozhodování Nejvyššího soudu USA není vždy nestranné, vybíraní soudci jsou často napojení na politické špičky více, než by je obvyklé například v Evropě. Jeho rozhodování bylo zřejmě ovlivněno i politickým tlakem. Pokud by totiž rozhodl ve prospěch AT&T, stal by se americký patentový úřad arbitrem v rozhodování světových patentových sporů. To by nevadilo, USA se rádi pasují do role světového strážníka, který ostatním káže, co mají dělat a případně je sám přímo trestá, v tomto případě by to ale zřejmě vedlo ke zvýšení cen softwaru, zejména toho společnosti Microsoft a to by se spřáteleným osobám nemuselo líbit.

Nejsou to jen zákulisní dohady, Microsoftu se dostalo oficiální podpory přímo od administrativy prezidenta Bushe, která je známá úzkými kontakty na americké konglomeráty, společností Amazon, Yahoo a nátlakových organizací Business Software Alliance a American Intellectual Property Law Association. Jak se říká: „Vrána k vráně sedá.“

Zajímavý bude ohlas ve světě. Američané například rádi a soustavně nabádají čínské soudruhy, aby více bojovali s porušováním autorských práv, zejména amerických firem, ve své zemi. Když v Číně uslyší, jak vybíravě se americké zákony na ochranu duševního vlastnictví uplatňují v samotných Spojených státech, jistě to na jejich snahách o ochranu práv amerických filmových studií nepřidá.