Centrino v sobě spojuje procesor Pentium M, čipovou sadu a bezdrátovou kartu
WiFi, které se dohromady vyznačují vysokým výkonem a velmi nízkou spotřebou.
Notebooky, které Centrino využívají, byly uvedeny na CeBITu taktéž a to
prakticky u všech výrobců včetně ODM (Original Design Manufacturer) producentů.
Je jisté, že v průběhu dubna a května se i na našem trhu objeví množství
přenosných počítačů, které budou Centrino obsahovat, a díky velmi zajímavé
cenové politice Intelu budou dosažitelné i běžným zákazníkům.
Centrino není určeno pro entry-level notebooky za nejnižší ceny, ale vyjma této
kategorie jím hodlá Intel nahradit všechny ostatní varianty Mobile Pentium 4-M.
Zajímavé je také srovnání ceny platformy s a bez příslušné WiFi karty, při
jejíž absenci se nemůže notebook označovat jako Centrino Technology. Vzhledem k
minimálnímu cenovému rozdílu pro výrobce lze očekávat, že prakticky každý
notebook s Pentiem M bude zároveň i Centrino kompatibilní.
Stmívá se nad CeBITem? - Cebit 2003
Tomáš Bučina
Každým rokem hned několik dní po ukončení velkých výstav nastává diskuse o
jejich smyslu a dalším směřování. CeBIT v tomto směru není výjimkou a některé
indicie skutečně ukazují, že zájem vystavovatelů o tuto dnes už největší
světovou akci poněkud ochabuje. I přesto jsme na stáncích našli dost inspirací
pro tento článek.
Na CeBITu jsou běžně k vidění zajímavé detaily a trendy, které se zřejmě
uplatní v budoucnosti. U řady z těchto směrů lze vypozorovat tříletý cyklus v
prvním roce se koncept představí veřejnosti na specializovaných výstavách a
několik výrobců produkuje pilotní zařízení. Druhý rok je ve znamení intenzivní
přípravy trhu na příchod nové technologie, marketing pracuje na plné obrátky,
objevuje se řada výrobků, výrazně se redukuje cena za ně požadovaná, dokončují
se případné úpravy standardů. A konečně třetí rok technologie zaplaví trh
výbornou cenou a velkým množstvím produktů, které jsou rámcově spolu
kompatibilní.
Sítě bez drátů
Přesně stejným způsobem můžeme zhodnotit i největší trendy, jako jsou
bezdrátová řešení. Zatímco Bluetooth, sloužící k vytváření malých osobných sítí
spojujících mobilní telefony, PDA, osobní počítače a příslušenství, je dnes v
průběhu 2. fáze, technologie WiFi se letos přesune do 3. stupně. V roce 2003 se
tedy dočkáme jednak uvedení několika důležitých standardů této bezdrátové
komunikační infrastruktury, a současně můžeme počítat s masivním nástupem
nových produktů na trh. Je jen otázkou času, kdy si podmaní i české zákazníky.
Právě na trendu "connected home", o kterém se zmiňuje Lukáš Erben, je dobře
vidět, jak vypadá první stupeň je nemnoho skutečně prodávaných produktů, ale
všechny firmy v oboru dobře cítí tržní potenciál tohoto řešení a nechtějí jej
propást.
Již jednou zmíněné WiFi bylo na CeBITu zastoupeno velmi výrazně. Stačilo jen
projít mezi stánky a bylo možné nalézt hned několik sítí, kterými si
vystavující firmy pokryly své prostory a okolí. Jistěže jde o technicky
zaměřený veletrh, jenž ne zcela přesně ukazuje aktuální tržní situaci, ale
Wireless LAN je zcela jistě produkt, který letos a zejména v roce 2004 bude
dominujícím prvkem síťových řešení domácích uživatelů i firem.
S nástupem WiFi přípojných bodů (hotspotů) na veřejných místech spolu ve
spojení s GPRS technologií vyvstává problém, jak v internetu pracovat s
pohybujícími se klientskými počítači, kterým se mění IP adresa základní
identifikace počítače v internetu. O tomto problému se nemluví příliš nahlas,
ale například Toshiba už na něj našla lék. A z minulých let je jasné, že
vývojáři Toshiby velmi přesně odhadují budoucí trendy, takže se jistě časem
objeví další možná řešení této situace.
LCD si podmaňuje trh
S úžasem jsme sledovali loňské stánky výrobců monitorů, ale i jiných firem,
vybavené převážně LCD panely. Zatímco loni to bylo ještě víceméně pozlátko a
CRT monitory byly stále pevnou součástí nabídek producentů, pro letošní rok se
karta výrazně obrací. Drtivá většina firem dnes nabízí CRT pouze ve dvou
větvích entry level, tedy přesněji naprostý cenový, ale i kvalitativní lowend a
vedle toho profesionální klasické monitory, určené pro grafiky a další
uživatele, kteří si budou ochotni za "luxus" CRT připlatit. Midrange je doménou
LCD, o tom není sporu. Dnešek, kdy jsou nejlevnější 15" LCD u nás k dispozici
hluboko pod 10 000 korunami i s DPH, je toho jednoznačným důkazem. Jestli si
letos chcete koupit nový monitor, moc přemýšlejte, zda už nejít právě do
plochého panelu!
Druhým zajímavým segmentem, který se dnes začíná dramaticky rozvíjet (podle
analytiků DispleaySearch v letošním roce odhadovaný meziroční nárůst o 182 %),
jsou LCD TV. Řada výrobců představila odpovídající produkty, které jednak svou
cenou deklasují technologicky příliš náročné plazmové obrazovky, a zároveň
nabízejí uživatelům mnohem větší komfort v užívání. Na zásadní vstup na trh
spotřební elektroniky si ještě LCD TV budou muset nejméně rok počkat, ale už
dnes je zřejmé, že zákazníci si v roce 2004 budou mít z čeho vybírat.
Opět u Toshiby byl k vidění prototyp displeje vyrobeného technologií OLED, o
které se už asi 4 roky tvrdí, že do dvou let nahradí LCD. Výsledek vypadá
opravdu skvěle, ale stále jde jen o malý displej na fiktivním prototypu
mobilního telefonu, takže... zase za rok.
Fenomén: Media PC
O konvergenci mezi spotřební elektronikou a IT jsme v uplynulém desetiletí
slyšeli už tolik pohádek, že většina z nás v něco podobného buď přestala věřit,
nebo jsme celou záležitost vyřešili prostým umístěním PC pro přehrávání MP3 či
DivX a DVD obsahu do obývacího pokoje.
Jenže zatímco dříve se o konvergenci mluvilo jako o pronikání IT technologií do
televizoru či obývacího pokoje (formou set-top boxu), letošní CeBit přinesl
zásadní obrat centrální jednotkou už není zoufale pomalý a neohrabaný set-top
box, ale upravené PC stylizované coby hi-fi komponenta, které zvládá vedle
zvuku a videa i rádio, pozemní analogové (či digitální) vysílání či příjem ze
satelitu. Výhody takového řešení jsou zejména v širokých možnostech a snadné
podpoře nových standardů a technologií (upgrade ovladačů či kodeků je otázkou
vteřin), nevýhody pak zejména v komplikovaném uživatelském rozhraní, náročné
konfiguraci a prozatím i vyšších pořizovacích nákladech.
Zatímco firmy, které se tradičně soustředí na spotřební elektroniku, jako je LG
či Phillips předváděly své vize komplexních domácích řešení (propojené
domácnosti Philipsu se věnujeme samostatně), výrobci PC komponent a barebone
systémů nabízeli zejména miniaturní PC formátu ITX či uATX mezi tradiční značky
v této oblasti patří Shuttle, produkty v této kategorii představil ale
například Soltek či Microstar, jenž vystavoval koncept "Media PC", které
integruje RDS tuner či televizní kartu. VIA předváděla své řešení Media PC
postavené na platformě EDEN se softwarem eBios.
Windows XP Media Center Edition Někteří výrobci se problém uživatelského
rozhraní snaží řešit speciálními aplikacemi pracujícími pod běžným operačním
systémem či pomocí "Embedded" verze WindowsXP, existuje ovšem i "univerzální"
řešení v podobně upravené verzi Windows XP "Media Center Edition", která je od
konce minulého roku k dispozici v USA. Rozšíření Media Center Edition v
podstatě obsahuje jednoduché rozhraní pro ovládání funkcí jako je přehrávání
hudby, videa, prohlížení fotografií, nahrávání TV pořadů či timeshifting
(současné nahrávání a přehrávání jiné části stejného pořadu). K provozu XP
Media Center je ovšem nutné mít v PC televizní tuner, který je schopný kódovat
do formátu MPEG-2 bez spoluúčasti procesoru Media Center Edition se tak často
prodává jako balík obsahující jak software, tak i potřebný hardware (TV tuner a
dálkové ovládání).
Masovému rozšíření PC do obývacích pokojů stojí ovšem v Evropě v cestě velká
překážka: roztříštěnost trhu. XP Media Center totiž získává informace o
televizním programu z internetu zmapovat přitom v Evropě situaci okolo
poskytovatelů kabelové či pozemní televize a vytvořit celoevropský televizní
program, jehož segmenty by si uživatelé, podle svého bydliště, stahovali do
počítače (tak je tomu v USA) je prakticky nemožné. Existují navíc i technické
překážky zatímco v USA je například situace okolo obrazu s vysokým rozlišením
jasná a standardy HDTV jsou jednoznačně definovány, Evropa se doposud nebyla
schopna dohodnout jedinou společnou platformou je pravěký PAL se všemi
myslitelnými nedostatky. I když je možné pro zobrazení použít digitální
projektory, velkoformátová LCD či plasmové obrazovky, jedná se o velmi drahá
řešení (zejména ve srovnání s HDTV televizory, které jsou dostupné ve Spojených
státech).
Propojená domácnost
Dalším trendem, který úzce souvisí se splynutím spotřební elektroniky a IT, je
koncept tzv. "connected home" představený na letošním CeBitu v různých
podobách. Propojená domácnost je založena na přenosu nejrůznějších informací
počínaje obrazem a zvukem (ve formátu streaming video či audio) a konče
komunikací mezi domácími spotřebiči pomocí technologií Wireless Lan. Centrem je
multimediální server (v podání Phillipsu se jednalo o speciální zařízení
stylizované do podoby hi-fi komponenty), který vedle pevného disku, na nějž
mohou být ukládány zvukové a obrazové nahrávky, obsahuje hardware pro kódování
MPEG-2 videa, které je následně streamováno přes bezdrátovou síť (a můžete je
tak zobrazit kdekoliv v domě či bytě). Přestože samotný server představuje
proprietární řešení, formáty streamovaného zvuku či videa jsou univerzální není
tedy problém sledovat je na notebooku, stolním PC, smart displeji či televizoru
vybaveném příslušným hardwarem, bez ohledu na značku. Server přitom může
teoreticky poskytovat několik streamů současně (pro každý videostream je ovšem
nutné osadit samostatný modul pro kompresi do MPEG-2). Zakomponování
technologií jako je DVD sice přináší jisté absurdity obraz z DVD je třeba,
kvůli šifrování CSS, nejprve převést do analogového formátu a poté opět
digitalizovat (to je typický příklad, kdy kódování obsahu a americká
legislativa DMCA, chránící systémy jako je CSS, brání technologickému rozvoji),
celkově se ale podle našeho názoru jedná o koncept s dobrými vyhlídkami. Je
velmi pravděpodobné, že v horizontu jednoho až dvou let se dočkáme komplexních
řešení postavených na filozofii propojené domácnosti ostatně už na letošním
CeBitu uvedl Philips první zařízení tohoto typu Philips Wireless Multimedia
Reciever, tedy zařízení, které se pomocí Wi-Fi spojí s vaším PC a umožňuje v
pohodlí vašeho obýváku přehrávat hudbu ve formátu MP3, videa MPEG-1 a DivX a
rovněž streamovaná média přímo z internetu na vaší hi-fi soupravě a televizoru.
Každopádně jsou pojmy jako "digitální domácnosti" či "propojená domácnost"
realitou, která během několika let zaplaví trh. CeBIT v tomto směru ukázal, že
je zde jak vůle ze strany výrobců zejména spotřební elektroniky, tak i
neutuchající zájem zákazníků.
Zahlédli jsme na CeBITu - zajímavé výrobky letošního jara
Tomáš Bučina
CeBIT 2003 byl celkově na produktové novinky chudší, než v předchozích letech,
ale i tak se objevilo několik zásadních uvedení nových výrobků. Tím
nejdůležitějším je zřejmě platforma Centrino z dílny Intelu, které se věnujeme
v samostatném článku.
Procesory a čipsety
AMD svým už mnohokrát propíraným odložením uvedení 64bitových procesorů řady
Hammer (Athlon 64 a Opteron), dostalo do velmi svízelné situace výrobce
základních desek. Ti totiž počítali s premiérou Athlonu 64 už na CeBITu a měli
připraveny i příslušné platformy. Stala se tak velmi kuriózní situace, kdy na
stáncích mnoha firem byly vidět motherboardy, které se budou prodávat až za půl
roku. Bez jakéhokoliv tajnůstkaření, zcela otevřeně. Samotní výrobci nechtěli
oficiálně tento stav komentovat, ale z jejich prohlášení bylo zřejmé, že jak
investice do vývoje, tak zcela zbytečná produkce a vyvázání výrobních
prostředků i peněz na marketing jsou pro ně velmi bolestivé.
AMD se týkal také další detail, a to, zda zanedlouho uvedený Opteron bude k
dispozici také pro koncové uživatele, anebo z něj budou pouze velké firmy
stavět servery a pracovní stanice. Přítomnost základních desek značky MSI ale
naznačuje, že by se tyto čipy mohly tu a tam objevit i v retailu. Samozřejmě s
cenou kolem několika desítek tisíc korun.
Příjemným soustem pro lovce zajímavostí, byly tu a tam objevivší se základní
desky s doposud neuvedenými čipovými sadami kódově značenými Intel Springdale a
Intel Canterwood, které budou nástupci i7205 (Granite Bay) pro vysoce výkonné
počítače s dvoukanálovou paměťovou sběrnicí.
Útok na cenu
Hezkým příkladem jak mohou výrobci reagovat na problémy s prodejem, je masivní
uvádění nových PDA produktů s překvapivými cenami. Tím, jak se implementace
jednotlivých zařízení příliš neliší a do značné míry zjednodušuje, rozšiřuje se
počet výrobců, kteří PDA nabízejí. Etablovaní producenti naopak přicházejí s
odlehčenými a lacinějšími verzemi svých stávajících produktů, a tak na trhu
můžeme najít například Axim A5 od Dellu, Toshibu e350, Asus MyPal, či HP iPaq
H1910. Nové produkty nabízejí také pro koncové uživatele nepříliš známé značky,
jež ale mají významné slovo na ODM/OEM trhu, jako třeba tchajwanský Mitac.
A konečně ani Palm nezůstává pozadu a po příjemném snížení ceny high-endového
Tungstenu T, kterým si ale spíš udělal prostor pro nový model Tungsten C
vybavený i WiFi rozhraním, uvedl barevnou a výkonnou variantu entry-level PDA
Zire 71. A platformě postavené na Palm OS zůstává věrné i Sony se svými
ekonomickými modely Clié SJ22 a SJ33.
Také Bluetooth se úspěšně rozšiřuje mezi východoasijské výrobce a v jejich
nabídkách lze nalézt velkou spoustu drobotiny s využitím tohoto rozhraní. Jsou
to jednak USB dongly, které vůbec Bluetooth poskytují, a pak také další
periferie, například modemy, handsfree k mobilům a podobně.
Letošní rok bude rokem zapisovatelných a přepisovatelných DVD, to je jasné všem
výrobcům. Na CeBITu jsme ale našli také velmi příjemně cenově posazená DVD
média, balená na "spindlech" pro zachování dobré ceny. Jestli se předpovědi a
sliby zainteresovaných firem potvrdí, můžeme se letos těšit na to, že různé
typy DVD médií budou stát jen zhruba 2x tolik, než kolik stojí odpovídající
CD-R(W) disky.
Ona i situace s DVD zapisovačkami je, dá se říci, poměrně trapná. Doposud není
jasné, jaký systém zápisu bude standardem, zda DVD+ preferované DVD + RW
Alliancí nebo DVD-, za kterým stojí DVD Forum, a tak si výrobci poradili po
svém. Po Sony nabízí DVD vypalovačku s podporou jak DVD+, tak DVD--formátů LG,
a svůj vzorek předvedlo i MSI. Problém je ale s cenou, protože souhra obou
standardů v jednom produktu není zcela bez komplikací a implementace něco
stojí. Výrobci už letos potřebovali mít jisto a zaplavit trh novými produkty se
skvělými cenami, což je současnou situací poněkud komplikováno.
Flash a foto
Skutečné novinky uvedli výrobci flash produktů, tedy zejména SanDisk. Ten spolu
s Toshibou, Matsushitou a dalšími firmami, stojícími v konsorciu SecureDigital,
představil nový formát SD karty nazvaný MiniSD. Jde o doposud nejmenší
flashovou kartu na trhu, jejímž cílovým trhem jsou mobilní telefony. Vzhledem k
tomu, že je pinově kompabilní se stávajícím SD rozhraním a opravdu maličká,
existuje dokonce SD redukce, do které se MiniSD karta vloží, a je tak možné ji
používat v SD kompatibilních zařízeních.
Dalšími novinkami z dílny SanDisku jsou nové vysokokapacitní SD karty
(maximálně 1 GB), CF typu I (2 GB) a CF typu II (4 GB). Je ale pravdou, že s
komerční dostupností těchto modelů to nebude zdaleka tak horké a ještě si na ni
nějakou dobu počkáme. Pro zařízení, která mají k dispozici pouze jeden SDIO,
resp. CFIO slot (zejména PDA), nabídne SanDisk zanedlouho kombinované karty
slučující v sobě paměťovou kapacitu až 128 MB spolu s WiFi připojením. Jejich
ceny zatím nebudou příliš lidové, ale je to určitě vývoj správným směrem. A
konečně pokud máte doma digitální fotoaparát a chcete si snímky prohlížet na
televizní obrazovce, kde vypadají opravdu dobře, můžete sáhnout po jednom z
mnoha "picture viewerů". SanDisk předvedl Digital Photo Viewer s dálkovým
ovládáním, který podporuje prakticky všechny typy paměťových karet na trhu.
Také mezi digitálními fotoaparáty se objevila řada nových produktů. Nechyběl
Canon s modely IXUS 400 (4MP stylový kovový fotoaparát s 3násobným optickým
zoomem) a EOS 10D, který je velmi zajímavě cenově posazeným profesionálním
přístrojem se skvělým výkonem. Olympus prozradil mnohem více o svém Systému
4/3, jenž by se měl stát standardem pro digitální zrcadlovky, Minolta ukázala
například Dimage F200, zajímavého zástupce střední třídy fotoaparátů.
Velký rozmach zažívali také výrobci laciných 2-3 megapixelových fotoaparátů
silně plastového vzhledu, o jejichž úspěchu na trhu nelze pochybovat řada
zákazníků se bude rozhodovat právě podle ceny, za kterou si nástupce svých
dosluhujících kompaktů klasické koncepce pořídí.