Plnohodnotně využívá AI jen zlomek tuzemských organizací

Součástí zprávy Accenture je index, který na stupnici 0–100 ukazuje vyspělost dané společnosti ve využívání umělé inteligence. Vyspělost ve využívání AI je určena mírou, s jakou jsou společnosti schopny využít AI pro významné odlišení od svých konkurentů.

Klíčové jsou jak technické dovednosti využívání samotných technologií (například AI či cloud), tak i související businessové parametry, jakými jsou organizační strategie, firemní kultura, zodpovědné využívání umělé inteligence či potřebná podpora ze strany vrcholového vedení.

Podle tohoto indexu je medián vyspělosti AI u většiny organizací na skóre 36 bodů, většina tak má velký prostor pro zlepšení.

Hodnocení je založené na průzkumu mezi 1 600 vedoucími pracovníky v oblasti Data Science v největších světových společnostech. Z průzkumu vyplývá, že jen 12 % společností, které zpráva označuje jako AI Achievers, již využívá umělou inteligenci k tomu, aby předehnaly svou konkurenci.

Nejen, že díky vysoké vyspělosti ve využívání umělé inteligence mají tito lídři celkem 64 bodů – což je dvakrát více, než jejich “kolegové” ze spodní části indexu, ale dosahují také o 50 % většího růstu tržeb. 

Podle průzkumu se společnosti patřící do skupiny AI Achievers nevyznačují výjimečnou úrovní v rámci jedné konkrétní oblasti AI. Místo toho se rovnoměrně zaměřují na rozšiřování jak svých “základních” technických schopností, které jsou potřeba pro udržení kroků s konkurencí, tak i souvisejících bussinesových schopností zahrnujících strategii, procesy a rozvoj lidí.

Index pak pokračuje dalšími dvěma skupinami, tzv. AI Innovators (13 % organizací) se skóre 50 a tzv. AI Builders (12 % organizací) se skóre 44. Na nejnižší pozici indexu, kam se ale řadí většina organizací (63 %), stojí tzv. AI Experimenters. Tito “začátečníci” s celkovým skóre 29 zdaleka nevyužívají potenciálu, jaký umělá inteligence nabízí.

Podle analytiků se podíl skupiny AI Achievers do roku 2024 rychle zvýší, a to ze současných 12 % na 27 %. Ve stejném časovém horizontu se celkové skóre vyspělosti AI zvýší ze současných 36 na 50.

Průzkum rovněž přináší pohled na současný a budoucí stav úrovně přijetí umělé inteligence v rámci daných odvětví:

– Technologické firmy již nyní dosahují vysokého skóre vyspělosti AI a s touto úrovní se řadí na vrchol v rámci všech odvětví – v indexu dosahují čísla 54, přičemž do roku 2024 by se toto číslo mohlo zvýšit na 60. 

– U výrobců a dodavatelů automobilů, kteří sázejí na výrazný nárůst prodeje samořízených vozidel založených ve velké míře na umělé inteligenci, se v rámci indexu předpokládá výrazný skok, a to ze 39 na 57 bodů během následujících dvou let. 

– Podobný růst vyspělosti – ze současných 38 na 54 v roce 2024 – se předpokládá i u maloobchodních společností. 

Data Česka z Eurostatu

Průzkum na téma využití AI uveřejnil i Eurostat. Podle jeho průzkumu je umělá inteligence u českých firem na pokraji zájmu. Podíl tuzemských společností, které tuto technologii využívají, je hluboko pod průměrem Evropské unie.

Podle aktuálních dat Eurostatu využívají umělou inteligenci v ČR pouze čtyři procenta firem s více než deseti zaměstnanci. Evropský průměr je dvojnásobný.

Mezi jednotlivými státy Evropské unie jsou výrazné rozdíly. Nejrozšířenější jsou technologie umělé inteligence v Dánsku (24 %), kde je zavádění AI třikrát rychlejší než evropský průměr. Na chvostu žebříčku je pak Rumunsko s pouhým jedním procentem.

„Firmy by si měly samy uvědomit přínosy a nezbytnost intenzivnějšího využívání analýzy dat a umělé inteligence. Pro mnohé podniky je to jedna z mála oblastí, kde se mohou odlišit a získat konkurenční výhodu, a to nejen na lokálním, ale také na nadnárodním trhu," vysvětluje Petr Šlajchrt, Country Director v SAS Institute pro ČR.

Česká republika z 27 sledovaných zemí obsadila 18. příčku. Lepší pozici mají v této oblasti například firmy na Slovensku, v Chorvatsku, Slovinsku nebo v Portugalsku.

V roce 2021 používalo 8 % podniků v EU alespoň jednu z následujících technologií umělé inteligence:

·         technologie analyzující psaný text;

·         technologie převádějící mluvený jazyk do strojově čitelného formátu;

·         technologie generující psaný text nebo mluvený jazyk;

·         technologie identifikující předměty nebo osoby na základě záznamu;

·         strojové učení;

·         technologie automatizující různé pracovní postupy nebo pomáhající při rozhodování;

·         technologie umožňující strojům fyzicky se pohybovat sledováním okolí a přijímáním autonomních rozhodnutí.