Součástí zprávy Accenture je index, který na stupnici 0–100 ukazuje vyspělost dané společnosti ve využívání umělé inteligence. Vyspělost ve využívání AI je určena mírou, s jakou jsou společnosti schopny využít AI pro významné odlišení od svých konkurentů.
Klíčové jsou jak technické dovednosti využívání samotných technologií (například AI či cloud), tak i související businessové parametry, jakými jsou organizační strategie, firemní kultura, zodpovědné využívání umělé inteligence či potřebná podpora ze strany vrcholového vedení.
Podle tohoto indexu je medián vyspělosti AI u většiny organizací na skóre 36 bodů, většina tak má velký prostor pro zlepšení.
Hodnocení je založené na průzkumu mezi 1 600 vedoucími pracovníky v oblasti Data Science v největších světových společnostech. Z průzkumu vyplývá, že jen 12 % společností, které zpráva označuje jako AI Achievers, již využívá umělou inteligenci k tomu, aby předehnaly svou konkurenci.
Nejen, že díky vysoké vyspělosti ve využívání umělé inteligence mají tito lídři celkem 64 bodů – což je dvakrát více, než jejich “kolegové” ze spodní části indexu, ale dosahují také o 50 % většího růstu tržeb.
Podle průzkumu se společnosti patřící do skupiny AI Achievers nevyznačují výjimečnou úrovní v rámci jedné konkrétní oblasti AI. Místo toho se rovnoměrně zaměřují na rozšiřování jak svých “základních” technických schopností, které jsou potřeba pro udržení kroků s konkurencí, tak i souvisejících bussinesových schopností zahrnujících strategii, procesy a rozvoj lidí.
Index pak pokračuje dalšími dvěma skupinami, tzv. AI Innovators (13 % organizací) se skóre 50 a tzv. AI Builders (12 % organizací) se skóre 44. Na nejnižší pozici indexu, kam se ale řadí většina organizací (63 %), stojí tzv. AI Experimenters. Tito “začátečníci” s celkovým skóre 29 zdaleka nevyužívají potenciálu, jaký umělá inteligence nabízí.
Podle analytiků se podíl skupiny AI Achievers do roku 2024 rychle zvýší, a to ze současných 12 % na 27 %. Ve stejném časovém horizontu se celkové skóre vyspělosti AI zvýší ze současných 36 na 50.
Průzkum rovněž přináší pohled na současný a budoucí stav úrovně přijetí umělé inteligence v rámci daných odvětví:
– Technologické firmy již nyní dosahují vysokého skóre vyspělosti AI a s touto úrovní se řadí na vrchol v rámci všech odvětví – v indexu dosahují čísla 54, přičemž do roku 2024 by se toto číslo mohlo zvýšit na 60.
– U výrobců a dodavatelů automobilů, kteří sázejí na výrazný nárůst prodeje samořízených vozidel založených ve velké míře na umělé inteligenci, se v rámci indexu předpokládá výrazný skok, a to ze 39 na 57 bodů během následujících dvou let.
– Podobný růst vyspělosti – ze současných 38 na 54 v roce 2024 – se předpokládá i u maloobchodních společností.
Data Česka z Eurostatu
Průzkum na téma využití AI uveřejnil i Eurostat. Podle jeho průzkumu je umělá inteligence u českých firem na pokraji zájmu. Podíl tuzemských společností, které tuto technologii využívají, je hluboko pod průměrem Evropské unie.
Podle aktuálních dat Eurostatu využívají umělou inteligenci v ČR pouze čtyři procenta firem s více než deseti zaměstnanci. Evropský průměr je dvojnásobný.
Mezi jednotlivými státy Evropské unie jsou výrazné rozdíly. Nejrozšířenější jsou technologie umělé inteligence v Dánsku (24 %), kde je zavádění AI třikrát rychlejší než evropský průměr. Na chvostu žebříčku je pak Rumunsko s pouhým jedním procentem.
„Firmy by si měly samy uvědomit přínosy a nezbytnost intenzivnějšího využívání analýzy dat a umělé inteligence. Pro mnohé podniky je to jedna z mála oblastí, kde se mohou odlišit a získat konkurenční výhodu, a to nejen na lokálním, ale také na nadnárodním trhu," vysvětluje Petr Šlajchrt, Country Director v SAS Institute pro ČR.
Česká republika z 27 sledovaných zemí obsadila 18. příčku. Lepší pozici mají v této oblasti například firmy na Slovensku, v Chorvatsku, Slovinsku nebo v Portugalsku.
V roce 2021 používalo 8 % podniků v EU alespoň jednu z následujících technologií umělé inteligence:
· technologie analyzující psaný text;
· technologie převádějící mluvený jazyk do strojově čitelného formátu;
· technologie generující psaný text nebo mluvený jazyk;
· technologie identifikující předměty nebo osoby na základě záznamu;
· strojové učení;
· technologie automatizující různé pracovní postupy nebo pomáhající při rozhodování;
· technologie umožňující strojům fyzicky se pohybovat sledováním okolí a přijímáním autonomních rozhodnutí.
Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.