Počítače v oblacích (6): Reálné úspory pro firmy

Náš seriál o cloud computingu od prvního dílu vysvětluje, co internetové služby nové generace přinášejí – uživatelům, IT správcům, firmám i vývojářům. Najít výhody a přínosy cloud computingu přitom není těžké. Jednoduchost, nízká cena, snadné přizpůsobení aktuálním požadavkům na výkon, bezpečnost dat, dostupnost služeb… Horší je, vzhledem k relativní novosti velkých platforem cloud computingu, přímé vyčíslení přínosů. Zatím jsou k dispozici jen malé sady dat. Úspory se v rámci případových studií dají snadno prokázat. Ještě výraznější jsou pozitivní dojmy uživatelů způsobené zejména možností rychle a bez velkých investic začít používat nové služby, například přenést e-mailovou infrastrukturu z padesáti serverů do jednotné podoby, jako to díky cloudu udělala např. Coca Cola.

Velká čísla z CEBR
Společnost CEBR (Centre for Economics and Business Research) vydala s přispěním společnosti EMC studii s názvem Cloud dividend, ve které autoři vyčíslují očekávané přínosy cloud computingu na evropskou ekonomiku. A výsledky analýz jsou více než zajímavé. Do roku 2015 má cloud computing evropské ekonomice přinést 763 miliard eur a přímo přispět k vytvoření několika tisíc pracovních míst s tím, že nepřímé přínosy cloud computingu a posílení ekonomiky o oněch 763 miliard eur povede k vytvoření více než dvou milionů dalších pracovních míst ve všech oborech.

Pro firmy pak znamená cloud computing podle výpočtů CEBR nejen zvýšení konkurenceschopnosti, ale i přímé úspory založené na rychlejší návratnosti investic, nižších kapitálových i provizních výdajích a efektivnějším využívání dostupných prostředků. V penězích to jen ve zkoumaných pěti největších evropských ekonomikách v čele s Německem je za následujících pět let 140,7 miliardy eur.

Úspory mají tři hlavní zdroje – snížení investičních nákladů na nákup hardwaru, outsourcování části IT služeb poskytovatelům cloud computingu a nižší náklady na elektřinu spojené s provozem vlastní serverové infrastruktury a hlavně jejím chlazením. V situaci, kdy tradiční pojetí IT ve firmách znamená 80 procent nákladů na udržení systémů v chodu a pouhých 20 procent na vývoj nových služeb a inovace, je přitom každá úspora a uvolnění peněz na zvýšení konkurenceschopnosti kritická.

Hlavně v soukromí
Mezi zajímavá zjištění CEBR patří, že drtivá většina přínosů cloud computingu vychází ze dvou kategorií cloudu – privátního a hybridního. Oba přístupy počítají se zachováním vlastní IT infrastruktury, respektive jejím převedením do moderní efektivnější podoby založené na používání virtualizace.

Využití privátního cloudu znamená samozřejmě citelné investice do nového hardwaru, softwaru i služeb. Zůstávají však výhoda efektivnějšího provozu a totální kontrola nad daty. Pořízení privátního cloudu přitom není nic složitého, v podstatě stačí definovat požadavek na výkon a počkat na dodávku několika kontejnerů plných blade serverů s nainstalovaným cloudovým prostředím.

Z ekonomického i provozního pohledu je optimální využití hybridního cloudu, tedy zachování části ICT agendy a využití cloudu pro nejvhodnější prvky jako, jsou například řešení e-mailů, provoz CRM systému nebo nástroje pro spolupráci a práci s dokumenty, které jsou navázané na e-mail. Například výrobce čokolády Godiva Chocolatier přesunem e-mailové komunikace z vlastních serverů a softwaru Notes do cloudu očekává roční úspory ve výši 250 tisíc dolarů. V případě náročnějších systémů, jako je CRM, jsou úspory ještě vyšší díky vysokým úvodním investicím do zavedení CRM řešení tradičním způsobem.

Hodnota většího výkonu
Příklady a čísla táhnou. Ať už jde o miliardové úspory v rámci celé ekonomiky nebo o několik set tisíc dolarů či korun v jedné firmě, dokáže cloud computing svou existenci snadno obhájit i před finančními manažery. Dnes dostupná čísla a analýzy ale nejsou všechno. Ještě důležitější než krátkodobé úspory je udržení konkurenceschopnosti firmy ve světě globální ekonomiky.

Cestou k udržení konkurenceschopnosti evropských firem je bezpochyby potenciál inovovat a nabízet zboží a služby s přidanou hodnotou. Vyšší životní úroveň, a tedy i platy, s sebou nese i požadavek na zvyšování efektivity práce. Cloud v tom pomáhá na různých úrovních. Jedním z často přehlížených přínosů je, při správném nasazení a výběru produktů a služeb, zvýšení efektivity práce koncových uživatelů.

Úspory skrývá i pouhé používání cloudových služeb, které fungují tak, jak jsou uživatelé zvyklí. V takovém případě odpadá potřeba komplexních školení a obvyklého období odporu vůči novinkám. Kromě toho je všudypřítomnost cloudu záchranou ve chvílích, kdy někdo něco zapomene – nemusí volat kolegům nebo se vracet do práce, stačí se přihlásit k uživatelskému účtu a situaci napravit. Ještě výraznější a systémovější přínos je v umožnění práce na dálku. V takovém případě firmy šetří nejen na provozu IT, ale ušetří i na energiích, prostoru v kancelářích a dalších nákladech.

Za rok od start-upů ke Xeroxu
Microsoft nepochybně patří mezi největší poskytovatele cloudových služeb. Na začátku února 2011, po roce své existence, hlásila platforma Windows Azure 31 tisíc firemních zákazníků. Zajímavější než toto číslo je trend kolem cloud computingu. Prvními klienty se staly hlavně start-upy, malé začínající firmy, které volily mezi investicemi do vybudování infrastruktury a jejím pronájmem.

Poslední půlrok se ale k užívání cloudu hlásí i velké korporace. Na platformě Windows Azure například postavila vlastní nabídku cloudových služeb společnost Xerox. Vybudování služby pro potenciálně miliony klientů trvalo čtyři měsíce. Ještě rychleji, za polovinu času, zvládl americký T-Mobile na Windows Azure nabídnout komunikační aplikaci pro své zákazníky se zařízeními Windows Phone 7. A Travelocity, jedna z největších amerických cestovních agentur, ve Windows Azure provádí rozsáhlé analýzy dat.

Ještě výrazněji je vidět reálné přínosy cloud computingu na službách, které nesou značku Office 365. Profesionální nástroje pro práci s dokumenty, jejich sdílení a on-line sjednocenou komunikaci používá 40 milionů uživatelů po celém světě. Mezi zákazníky je 500 státních organizací v USA i Evropě, 13 ze dvaceti největších telekomunikačních firem, 15 z 20 bank nebo 16 z 20 největších výrobců léčiv. Proč? Všichni se shodují na dvou věcech – je to levnější a efektivnější.

Autor pracuje jako ředitel divize vývoje ve společnosti Microsoft.