Počítače v oblacích (7): Bez komplikací to nejde

Tvrdit, že nasazení technologií cloud computingu nepředstavuje žádná rizika a že se obejde bez komplikací, je podvod.  V IT stejně jako v každém jiném oboru platí základní Murphyho zákony, a pokud se něco může pokazit, pokazí se to.  S tímto vědomím je nutné přistupovat i k přemýšlení o nové strategii firemního IT. Zodpovědně a s respektem, nikoliv jako ke svatému grálu.

Bodů, které představují možné komplikace a rizika, je spousta. A nejde přitom jen o cenu, tam cloud přesvědčivě vyhrává, ale o spoustu drobností a detailů, které zvenčí nejsou tak zřetelné. A nejde ani o tolik probíranou bezpečnost, o té se mluví tolik, že si všichni dávají pozor.

Plánování v první řadě
Praktický postup při nákupu služeb cloud computingu se pro různé typy zákazníků liší. Největší rozdíl je mezi firmou, která teprve vzniká a přemýšlí, jak bude svoje IT řešit, mezi velkou firmou, pro kterou je cloud computing možností, jak ulevit napjatému rozpočtu, i mezi firmou, která se rozhodla využít volné prostředky na investici v podobě privátního cloudu. Společné mají všechny případy jen jedno – nutnost ujasnit si, co přesně od cloudu očekávají management a IT oddělení.

Právě tuto oblast firmy tradičně podceňují, a to nejen v cloudu, ale i při rozhodnutí nasadit jakýkoliv nový systém. Bez plánování a shody mezi vedením, IT oddělením a bez podpory zaměstnanců, kterých se změna nejvíce dotkne, je každý IT projekt předurčen k problematickému startu. Podrobné prozkoumání možností, dopadů přechodu na cloud computing a studium smluv, které definují kvalitu poskytovaných služeb a řešení případných problémů, doporučuje zájemcům o cloud computing i analytická společnost Gartner. Podle Alexy Bonnvé, viceprezidentky Gartneru pro oblast výzkumu, je nutné kvalitně plánovat proces přechodu a provést analýzu dopadu na fungování firmy a pravděpodobnost výskytu rizik spojených s cloud computingem.

Ve chvíli, kdy je zřejmé, jaké části IT infrastruktury je vhodné přesunout do cloudu nebo které nové služby je možné začít v cloudu využívat, je zřejmé, i jaký typ cloudu je možné nasadit. Ať už jde o veřejný, privátní s vlastním datovým centrem nebo o hybridní řešení vlastní infrastruktury kombinované s outsourcingem nějakých služeb.  Záleží na konkrétních požadavcích i dostupných financích.

Ve všech případech bude ale nutné řešit tři základní otázky: bude to fungovat tak, jak chci? Kolik to bude stát? A jak zabezpečené to bude? Do těchto tří dotazů se vejdou i všechny podotázky typu: dokáže se služba přizpůsobit mým požadavkům na proměnlivý výkon? Nebo jak je to s daty chráněnými zákonem na ochranu osobních údajů? Detailní odpovědi je nutné získat předem, před zahájením dalších procesů a před podpisem prvních smluv s případnými dodavateli.

Kromě základních otázek je důležité získat reference současných zákazníků vybraného dodavatele. Ideální a vlastně jediné relevantní reference by přitom měly pocházet od firem, které pracují podobným způsobem jako ta vaše. Běžně dostupná je možnost vyzkoušet alespoň část služeb zdarma nebo ve speciálním režimu. Nezávazným vyzkoušením odhalíte spoustu případných zádrhelů a v případě, že vám služba a podmínky jejího poskytování budou vyhovovat, nepřijdete o vložené úsilí.  Testovací účet zůstane aktivní, jen se změní na placený a všechny připravené sestavy, nastavení a data jsou neustále k dispozici.

Důležitá je také méně nápadná otázka – kde přesně budou aplikace a data uloženy? Tato problematika spadá do ranku bezpečnosti a zahrnuje nejen ochranu před přírodními katastrofami, ale také kontrolu možností fyzického přístupu k úložným kapacitám nebo zjištění přesného právního rámce, kterému konkrétní datové centrum podléhá.

Nezapomeňte na připojení
I když se firmy snaží plánovat, je několik věcí, ve kterých lze při přípravě na cloud computing narazit. U většiny případů si člověk řekne, že jde o samozřejmou záležitost, ale i v cloud computingu platí, že pod svícnem bývá tma. Čistě z praxe: myslíte si, že všechny firmy, které začnou zavádět cloud computing, předem zváží, nakolik se tato změna dotkne jejich konektivity?

Přesně tak, využívání cloud computingu znamená i skokový nárůst požadavků na kvalitu a kapacitu internetového připojení.  Technologicky ani finančně to není zásadní problém, jen se s tím musí počítat. Pokud firma využívá významnou část své IT infrastruktury „přes internet“, nestačí jen velká kapacita připojení a nízké odezvy. Nutné je zajistit také kvalitní zálohování, připojení odlišnou technologií, ideálně kombinací pevné a bezdrátové technologie pro neslavné případy překopnutí kabelů bagrem, které často postihnou několik různých poskytovatelů připojení, jež vedou své kabely stejným místem nebo sdílejí páteřní síť.

I v malé firmě je možné uspokojivě vyřešit zálohování připojení prostou kombinací běžně dostupných služeb, jako je ADSL nebo kabelový internet v kombinaci se záložní 3G sítí. V rámci firemních služeb mobilních operátorů jde ostatně o běžnou nabídku, která nepřináší citelné zvýšení nákladů. Nasazení cloudu také znamená čas pro přehodnocení firemních procesů, může dojít například k větší podpoře alternativních forem práce včetně teleworkingu, což znamená vybavení zaměstnanců patřičným připojením.

Záloha a off-line funkce
Další důležitou věcí, na kterou by se nemělo zapomínat ani v oblasti cloud computingu, je vlastní zálohování nejdůležitějších dat.  V tomto případě záleží na tom, jak konkrétně budete cloud využívat, někdy je efektivnější a dostatečná záloha přímo ve firmě, pro pokročilejší implementace a ve velkých firmách je pak možné využít cloudové zálohovací služby, které jsou schopné zálohovat data celého cloudového řešení nezávisle na platformě provozovatele.

Garantovaná dostupnost cloudových služeb v rozmezí 99,9 a 99,95 znamená, že může dojít k relativně krátkodobým výpadkům, ale i v takovém případě je nutné rychle reagovat. Samozřejmostí by tedy měly být plán postupu a stanovení pravomocí ve firmě při řešení výpadků. Totéž platí pro případy, že vaše IT udělá při nastavování služby nějakou chybu a bude potřebovat pomoc od dodavatele řešení.

Stejně tak je dobré zajistit základní schopnost pracovat off-line v okamžicích, kdy je to vhodnější nebo kvůli okolním vlivům (například velký výpadek energie) nutné. Ideálním příkladem, jak to funguje, je například Office 365, který umožňuje používat webového i tradičního klienta pro práci s dokumenty a daty a i v případě výpadku vypojení zvládne po jeho obnovení synchronizovat změny.

Autor pracuje jako ředitel divize vývoje ve společnosti Microsoft.