Hlavní navigace

POVODNĚ PŘESKUPILY IT PREFERENCE FIREM

1. 9. 2002

Sdílet

Můžeme tohle přežít? Otázka, kterou si kladou povodněmi postižené firmy, jež nenávratně přišly o svá obchodní ...
Můžeme tohle přežít? Otázka, kterou si kladou povodněmi postižené firmy, jež
nenávratně přišly o svá obchodní či finanční data. Takovou otázku by si ovšem
měli pokládat i všichni ostatní, kterým se sice velká voda vyhnula, ale které
může postihnout jakákoli jiná katastrofa, byť menšího rozsahu. Ať už se jedná o
požár, vyplavení prasklým potrubím či něco dalšího.
Po loňských teroristických útocích na cíle ve Spojených státech vzrostla
například u společnosti EDS o 150 procent poptávka po službách datového
hostingu (housing serverů nebo hosting aplikací a dat) a po zabezpečení dat.
Nejednalo se však jen o zákazníky z USA, ale prakticky z celého světa, kteří
najednou měli zájem o řešení nazývaná disaster recovery.
Měsíc po útocích se konalo sympozium ITxpo, kde byl samozřejmě hlavním bodem
programu krizový management. Základem každého plánu pro obnovu kontinuity
byznysu musejí být jeho neustálé revize. Nestačí ho pouze vytvořit jednou a tím
skončit. Kromě toho musí být testován a jeho revize či dodatky musejí být
plánovány periodicky.
Jedná se samozřejmě o další náklady navíc. Firma si ovšem musí vybrat zda
průběžně investovat do takových plánů, nebo raději riskovat to, že i v
minimálním případě může zkrachovat kvůli ztrátě obchodních a finančních dat.
Problémem však může být při snaze o vytvoření funkčního plánu pro obnovu i
horší licenční politika softwarových firem. Ve většině případů totiž on-line
bezpečné systémy vytvářejí geografické clustery. To znamená, že dva stejně
pracující servery jsou i stejně softwarově vybavené, jsou geograficky vzdálené
a při výpadku jednoho přebírá bez problémů práci druhý. Jak ovšem říká jeden
nejmenovaný CIO z firmy sídlící v Bostonu: "Nejsem si jistý, jak se dá
vyjednávat se softwarovými dodavateli ohledně levnějších licencí pro druhý
server, který v podstatě slouží jako záloha." Ceny serverových licencí se totiž
často počítají podle výkonu procesorů, a proto kdyby licenční politika zůstala
stejná, firma by za takovou zálohu platila v podstatě jednou tolik.
Velmi důležitá je také v případě "datové pohromy" dobrá spolupráce jak s
dodavateli, tak se zákazníky či dalšími obchodními partnery. Díky jim totiž lze
kolikrát dokázat nemožné obnovit ztracená a nezálohovaná data. Vzájemná
spolupráce mezi subjekty a vztahy mezi nimi pak hrají klíčovou roli.

Jak na krizový plán
Podle GartnerGroup asi 85 procent velkých organizací má nějaký typ disaster
recovery plánu. Bohužel jen 25 procent z nich má trochu širší základy a pouze
10-15 procent firem jej pravidelně inovuje. Vytvoření správného krizového plánu
je procesem ve třech krocích:
Proveďte analýzu, která definuje kritické funkce firmy, identifikuje a vytvoří
priority k jednotlivým nebezpečím (požár, povodeň, útok...). Pak ustanovte
politiku, která by dokázala taková nebezpečí překonat nebo při nejmenším
alespoň zmírnit.
Vymyslete disaster recovery plán pro kritické systémy a data. Tento plán by měl
zahrnovat také vytvoření primárního a alternativního obnovovacího týmu,
nastavení informačních kanálů v případě nebezpečí kdo komu bude volat, definici
primárního a alternativního místa k setkání, evidenci softwaru i hardwaru,
jasnou definici backupovacích a obnovovacích technik a v neposlední řadě také
lehce přístupné informace o kontaktech na dodavatele.
Nastavte intervaly pro trénink a testování takového disaster recovery plánu v
obnovovacích týmech a také jeho pravidelné revize, aby byl v souladu s
aktuálním stavem firmy.
Možná se zdá takové plánování a trénování drilu přehnané, ale fakta zůstávají.
Například hurikán Andrew v roce 1992 poškodil či jinak ovlivnil velké množství
firem. Podle Federal Emergency Management Agency 80 % (!) z nich nebylo schopno
pokračovat v byznysu a skončilo. V Česku se zřejmě hurikánů obávat nemusíme,
ale na druhou stranu jsou povodně podobnou katastrofou.

Postižení Češi
Mezi množstvím poškozených českých firem byly samozřejmě i firmy zabývající se
informačními technologiemi. Jednalo se především o společnosti sídlící v Praze,
které velká voda buď přímo zaplavila nebo alespoň zničila prostory budov, ve
kterých sídlí byť ve vyšších patrech. Jednou z takových firem je například i
Dell, který sídlí v pražském Karlíně. Díky úsilí zaměstnanců se však povodně
naštěstí chodu firmy nedotkly. Tzv. byznys kontinuum zůstalo zachováno i přes
slova Gabriela Berdára, který na tiskové konferenci sdělil: "V úterý nám bylo
řečeno, že nic vážného nehrozí a ve středu už bylo v naší oblasti 3,5 metru
vody."
Podobně na tom byl i Aliatel (rovněž v Karlíně), který stihl ještě před
příchodem největší vody převést provoz své sítě, dohled nad ní a veškeré další
potřebné věci do datového centra Nagano v Praze na Žižkově. Velká voda tak
zasáhla v Aliatelu především různou papírovou dokumentaci, skladovanou v níže
položených prostorách budovy v Karlíně.
Postižena byla také mj. firma Unicorn, které voda zničila i část výpočetní
techniky a zaměstnanci museli opustit polovinu pražských prostor firmy.

IT pomoc
Téměř každá firma z oblasti IT přišla s určitou pomocí postiženým záplavami.
Nabídky jsou různého charakteru od slev produktů přes přímou finanční či
fyzickou pomoc až po speciální "popovodňové" programy. Když vezmeme příklady
uvedených společností, Dell nabízí zhruba do poloviny září, mj. třeba 30% slevu
na servery. "Naší nabídkou nepokrýváme zdaleka všechny náklady. Apelujeme na
morální přístup lidí a nemůžeme kontrolovat každý případ," objasnil Gabriel
Berdár na otázky, zda se takový prodej vyplatí a jak hodlají kontrolovat, zda
firma měla IT zničeno.
Aliatel zase postiženým podnikům nabízí umístění serverů v datovém centru
Nagano do konce měsíce září. Unicorn pak dokonce vytvořil program se jménem
Záchranný kruh Unicorn, který přestavuje speciální nabídku služeb obětem
záplav. Stejně jako množství podobných nabídek má vést k rychlé obnově
výpočetních systémů.

Lze pojistit data?
V souvislosti s povodněmi často padala otázka, zda je vůbec možné pojistit
data. Proto jsme se zeptali Richarda Kapsy, ředitele odboru komunikace České
pojišťovny. Tento ústav standardně nabízí pojistění pro elektronická zařízení
(například veškerý hardware) v několika druzích pojištění. Například v
živelním, pokud se podle pojistných podmínek PPZ 93, takové zařízení zahrne do
pojišťovaného souboru movitých věcí. Takové pojištění se pak vztahuje na škody
způsobené požárem, výbuchem, přímým úderem blesku, nárazem nebo zřícením
letadla. Je možné jej rozšířit i na další pojistná nebezpečí, jakými jsou
například vichřice, krupobití, záplava, povodeň, sesouvání půdy, zemětřesení či
škody způsobené vodou z vodovodních zařízení.
Druhou variantou je pojištění elektronických zařízení podle pojistných podmínek
PPEZ 93. Tímto pojištěním se pojišťují jednotlivá elektronická zařízení. Rozsah
pojistné ochrany je u tohoto pojištění nejširší, zahrnuje jak pojištění
živelních rizik (viz předchozí varianta), tak pojištění vnitřních poruch
způsobených např. výrobní vadou, vadou materiálu, konstrukční vadou, přepětím,
zkratem, ale také škody způsobené neodborným zacházením, úmyslným poškozením
apod. Dále je také ve většině případů možno připojistit odcizení.
A jak vypadá pojištění vlastních dat? "Pojištění softwaru ani elektronických
dat není standardně nabízeno," říká Richard Kapsa, ale dodává: "Pro významné
klienty ČP je po určité době k pojištění hardwaru možno také zpracovat
speciálně připravené pojištění nosičů dat a záznamů na nich. Pojišťovna pak v
případě škody hradí pouze náklady na znovuzřízení dat. Pojištěný je však
povinen provádět pravidelné zálohování a archivování dat."

Jak zachránit počítače a data
Jednou z obětí nedávných povodní jsou i naši každodenní pomocníci počítače.
Vím, že pro poškozené společnosti, živnostníky a jedince je to v tuto chvíli ta
méně prioritní záležitost, ale přesto po vyřešení existenčních problémů dojde i
na jejich záchranu.
Hned na začátku je nutné si uvědomit, že nejde ani tak o hardware samotný, jako
o data v počítačích uložená. Hardware se dá snadno pořídit nový, ale cenná
firemní data, pokud jejich kopie není uložena někde v bezpečí, jsou často
nenahraditelná.
I když hovoříme především o datech, mnoho uživatelů se jistě bude snažit
zachránit i hardware samotný.
Co můžete zachránit?
Co lze a co nelze zachránit? Nejsnadnější je záchrana součástí, které
neobsahují baterii nebo cívku. Baterie způsobí korozi plošného spoje ve svém
okolí a cívku je velmi obtížné vysušit bez poškození izolačního laku mezi
závity. Největší šance na záchranu je u procesorů a paměťových modulů. Šanci
mají také interní karty, jako jsou např. grafické karty (kde ale bude
pravděpodobně nutné vyměnit větráček na chladiči), ale také síťové či zvukové
karty. Pokud karta obsahuje baterii (jako například RAID řadiče), šance na její
záchranu jsou mnohem menší. Velmi malá pravděpodobnost ošetření je u základních
desek a pevných disků. Téměř s jistotou nutno bohužel konstatovat, že "po
potopě" jsou k odepsání disketové mechaniky, Zip mechaniky, všechny CD a DVD
mechaniky, páskové mechaniky a zdroje.
Jak dál
Co tedy s vytopeným počítačem? V žádném případě jej nezapínejte, ale odpojte od
elektrické sítě a rozeberte (či zařiďte rozebrání) na jednotlivé komponenty.
Tyto komponenty je nutno nejprve mechanicky zbavit hrubých nečistot, a to
pomocí běžné vody, štětečku a stlačeného vzduchu. Pokud máte možnost, vyčistěte
je následně v ultrazvukové pračce a poté ještě v lázni z izopropyl alkoholu.
Pokud není ultrazvuková pračka k dispozici, budete se muset spokojit s lázní z
izopropyl alkoholu. Nepoužívejte běžná organická čistidla jako třeba aceton,
toluen nebo ředidla na barvy! Napadají plasty a tištěné spoje a mají i další
negativní vlastnosti. Totéž platí i o běžně dostupném denaturovaném etanolu
(lihu). Na denaturaci se často používá benzin, popřípadě jiné schválené látky,
které mohou způsobit problémy. Nakonec díly ještě jednou ofoukněte stlačeným
vzduchem ve spreji. Pozor na vzduch z kompresorů může obsahovat jemné části
oleje! Jednotlivé komponenty nechte řádně vysušit. Nesnažte se ovšem sušení
uspěchat! Nepoužívejte fény nebo jiné teplomety! Nejvhodnější je proud
chladného vzduchu, například z ventilátoru. Po takovémto důkladném usušení vše
pečlivě zkontrolujte například lupou. Pokud máte možnost vyzkoušet funkčnost
jednotlivých vyčištěných komponent samostatně, učiňte tak. Zamezíte tím
případnému dalšímu poničení zbytku počítače kvůli jednomu vadnému dílu. Po
ověření funkčnosti jednotlivých dílů počítač opět sestavte dohromady. Během
prvních několika dní provozu počítač bedlivě sledujte, zdali nedochází k
nějakým nežádoucím efektům či problémům. V případě podezření na vadnou
komponentu počítač okamžitě vypněte a podezřelý díl samostatně vyzkoušejte na
testovacím pracovišti.
Média a data
Větší problémy nastávají se záchranou poškozených médií, zejména pásek a
pevných disků. Při jejich poškození je mnohem důležitější záchrana dat, nikoli
záchrana samotného disku či média. Pouštění se do záchrany zaplavených dat
stylem pokus-omyl je činnost ve většině případů bezúspěšná a je lépe svěřit
tento úkol do rukou odborníků. Odborné laboratoře jsou vybaveny technikou a
znalostmi pro úspěšnou záchranu dat, a proto jsou jejich šance na obnovu dat
mnohonásobně větší. Vytopené médium nebo disk co nejdříve po vyndání z vody
pečlivě zabalte například do igelitového pytlíku a zašlete na odborné
pracoviště. Disk v žádném případě nezapínejte a ani se jej nepokoušejte sušit
či čistit! Tuto práci přenechejte odborníkům. Čím dříve tak učiníte, tím větší
máte naděje na záchranu svých důležitých dat. Ovšem, jak již bylo řečeno, se
záchranou disku či média jako takového raději nepočítejte. Vytopená páska či
disk jsou po pokusu o záchranu dat často již nepoužitelné.
Pokud byste cítili nejasnosti i v případě čištění jednotlivých komponent,
oslovte raději odborníky. Jsou schopni vám poskytnout nejen radu, ale i pomoc
se samotným čištěním. Zejména vám mohou pomoci firmy, zabývající se prodejem
prostředků pro čištění a údržbu elektroniky.