Poznejte alternativní způsoby ovládání PC

Alternativní způsoby ovládání počítače

Jedna ruka neustále svírající myš, případně obě v pohotovostní pozici na klávesnici – to je dnešní realita ovládání počítače. V následujících letech nás ale čeká v dostupných způsobech ovládání počítače revoluce – nikoliv již rukama, ale hlasem, pohybem očí či dokonce pouhou myšlenkou budeme otevírat okna webového prohlížeče, psát dokumenty či hrát i ty nejnáročnější počítačové hry. Zdá se vám to jako sci-fi z daleké budoucnosti? Pozor, žijeme přece v 21. století! Tyto technologie již byly vynalezeny a některé z nich se dokonce běžně prodávají za poměrně dostupné ceny. Pojďme se na ně podívat poněkud blíže.

Ovládání počítače hlasem

Hlasové ovládání počítače se začalo rozvíjet již v polovině 90. let minulého století a od té doby značně pokročilo. Postupně byly překonány problémy s rozpoznáním hlasu a neschopností přijímat povely vyslovené uživateli s odlišnou intonací a hloubkou hlasu. Díky výraznému růstu výkonu počítačů a kapacity disků se navíc doba zpracování hlasového povelu podstatně zkrátila a celkový počet slov a znaků, které je počítač schopen přijmout skrze mikrofon, se zvýšil z několika stovek na desítky tisíc.

Dnes se na softwarovém trhu nalézají desítky programů, skrze něž můžete hlasem ovládat počítač, ale nemá smysl si tady představovat všechny. Vybrali jsme tedy pouze nástroj na rozpoznávání hlasu integrovaný ve Windows Vista a zřejmě nejlepší český software tohoto typu, MyVoice od Fugasoftu.

Rozpoznávač hlasu ve Windows Vista

Ne náhodou jsme si vybrali software společnosti Microsoft, protože právě ona si již před více než deseti lety stanovila úkol vyvinout systém hlasového ovládání počítače, který by byl schopen plně nahradit klávesnici a myš. Tento cíl softwarového giganta připomněl jeho generální ředitel Steve Ballmer na jaře tohoto roku během své přednášky na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se doslova rozplýval nad vidinou této zářné hlasově ovládané budoucnosti.
První široce rozšířený a přitom prakticky použitelný software schopný převést mluvenou řeč na text uvedl Microsoft spolu s kancelářským balíkem Microsoft Office 2003. Dnes je tato funkce zakomponovaná přímo v operačním systému Windows Vista a není nijak složité se ji naučit ovládat.

V nabídce Start zvolte Ovládací panely a vyberte položku Možnosti rozpoznávání řeči. Zde si můžete nastavit automatické zapínání aplikace při startu, zvolit jazyk (čeština bohužel zatím není podporována) a vyzkoušet svůj mikrofon. Poté vám Windows nabídnou možnost projít si základní tutorial k aplikaci, v němž se můžete během 20 minut naučit základní povely potřebné k ovládání počítače hlasem. Nakonec se vás systém zeptá, zda chcete nechat automaticky prohledávat poštu a dokumenty kvůli novým slovům, které by se počítač mohl naučit přijímat prostřednictvím hlasu.

Poté stačí říci „start listening“ a začít si se svým počítačem povídat. Můžete prostřednictvím slov surfovat na internetu, diktovat texty dokumentů a ovládat většinu programů. Celé to funguje překvapivě dobře a během testu jsme narazili na jediný problém – ne vždy vám počítač dokonale porozumí. Můžete mu v tom však pomoci častým opravováním špatně přepsaných slov, nebo přímo spuštěním aplikace pro osvojení si uživatelova hlasu.

MyVoice a MyDictate

Ačkoli je aplikací k hlasovému ovládání počítače na trhu opravdu hodně, v češtině jich naleznete jen velmi omezený počet. Jedním z nejlepších tvůrců takového software u nás je firma Fugasoft, která s pomocí Technické univerzity v Liberci vyvinula programy MyVoice a MyDictate, určené především k pomoci tělesně postiženým v ovládání počítače. Systém funguje velmi podobně jako výše popsaný nástroj pro rozpoznávači řeči ve Windows Vista, což je v našich luzích a hájích přeci jen praktičtější. Nejviditelnější rozdíl spočívá v designu programu, který v tomto případě působí poněkud staromódně, ale na funkčnosti mu to nijak neubírá.

Pětisettisícová slovní zásoba programu MyDictate, který se prodává jako doplněk MyVoice, vám umožní napsat cokoli, aniž byste se museli dotknout klávesnice a myši. Nebude to ale tak rychlé, jelikož je za každým slovem potřeba udělat kratší pauzu, což vás nejen brzdí, ale může i přetrhnout vaši myšlenkovou nit. Přesto jde o program s reálnou možností využití v praxi a pro tělesně postižené znamená skvělou možnost zapojit se do kontaktu se světem počítačů a internetu. Základní software MyVoice lze pořídit za cca 6 500 Kč včetně DPH.

Může hlas v budoucnu plnohodnotně nahradit klávesnici a myš?

Přes všechny výše popsané funkce hlasového ovládání musíme Stevu Ballmerovi a jeho vizi o novém způsobu ovládání počítačů poněkud oponovat. I kdyby se vývojářům podařilo dovést k dokonalosti rozpoznávání hlasu a nedocházelo by již k chybám v přepisu textu, stále by pro bezproblémové používání existovalo několik překážek:

a) Neustálé mluvení při práci s počítačem je pro většinu lidí a jejich hlasivky dosti vyčerpávající.

b) Pohyb kurzorem myši je s použitím hlasu velmi pomalý a nepřesný.

c) V otevřené kanceláři, kde pracuje 20 lidí, by šlo jen těžko udržet tvůrčí atmosféru, kdyby všichni se svým počítačem komunikovali hlasem.

Verdikt: Použití hlasu může být v některých případech velmi užitečné, ale myš a klávesnici jistě z počítačového světa nevypudí.

Snímání pohybu očí jako náhrada za myš

Stejně jako předchozí alternativa ovládání počítače je i technologie snímání pohybu očí vyvíjena především jako pomoc postiženým při práci s počítačem.

I4Control

Návrhů na přístroj, který by takto umožnil ovládat počítač, existuje po celém světě několik desítek a my si troufáme tvrdit, že ten nejlepší z nich vznikl právě u nás – jmenuje se I4Control. Jeho autorkou je dvaatřicetiletá Marcela Fejtová z katedry kybernetiky ČVUT, která se snažila během svého doktorandského studia o vytvoření praktického a cenově dostupného přístroje pro tělesně postižené.

Dřívější přístroje snímající pohyb oka měly kamery umístěny většinou přímo na monitoru a nutily uživatele sedět stále ve stejné poloze bez sebemenších odchylek. Oproti tomu je minikamera I4Control připevněna na obrubu brýlí a sleduje tak jen malé zorné pole, v němž je zornice oka nejvýraznější částí zabíraného obrazu, bez ohledu na pohyb celého uživatele. Díky tomu je snímání mnohem přesnější a z hlediska využití praktičtější.

K minikameře je připojen malý drát, jehož prostřednictvím jsou data o pohybu očí dodávána přímo do počítače, kde jsou pomocí nenáročného programu zpracována. Kurzor myši pak kopíruje pohyby očních bulv a mrkání simuluje kliky a dvojkliky myši.

Vynález již získal řadu prestižních ocenění a na začátku loňského září byl uveden na český trh s pořizovací cenou 38 900 Kč včetně DPH. Nezbývá než smeknout před českou tvořivostí, která se prosazuje navzdory mnohdy nedostačujícímu hmotnému zázemí, a doufat v další podobně úspěšné vynálezy.

Snímání pohybu očí nebo použití hlasu?

Zatímco hlas poměrně obstojně dokáže nahradit klávesnici, přístroje jako je I4Control zase bez omezení nahradí myš. Pomocí kombinace těchto technologií může i těžce tělesně postižený člověk plnohodnotně využívat počítač a stát se tak bez problémů součástí lidského virtuálního světa.

K ovládání počítače stačí pouhá myšlenka

I když se to může zdát jako poměrně odvážný a futuristický podnadpis, jde o realitu roku 2008. Již dnes existují přístroje snímající mozkovou aktivitu, které dokáží přenést informace získané monitorováním dění v mozku do počítače a softwarově je převést na ovládání kurzoru myši, otevírání oken, psaní dokumentů či hraní her. Většina z nich je stále ve vývoji, ale některé prototypy již pronikly na český trh nebo je bylo možno alespoň vyzkoušet. Na dva z nich se podíváme podrobněji.

Neural Impulse Actuator (NIA)

Tato na první pohled obyčejná čelenka z dílny firmy OCZ je vybavena speciálními senzory sledujícími mozkovou aktivitu na obdobném principu jako medicínská metoda EEG. Takto získané signály putují do kalibračního zařízení, které pak posílá data přes USB do počítače, kde jsou softwarově zpracována a mohou nahradit stisky kláves či myši.
NIA byla představena na loňském veletrhu výpočetní techniky CeBIT, kde bylo zařízení předváděno na akční počítačové hře Unreal Tournament 3. Hráči se vůbec nepotřebovali dotýkat klávesnice, pouze museli mít při ruce myš k otáčení svého pohledu. Na vše ostatní jim stačilo pouze pomyslet.

Ačkoli nejde o dokonalé zařízení, po správné individuální kalibraci lze podle výrobce snížit reakční dobu v počítačových hrách až o 50 %. V kombinaci s virtuálními brýlemi se mohou hráči zase o něco více přiblížit realitě, a to navíc za dostupnou cenu – NIA se na českém trhu prodává za cca 3 500 Kč s DPH.

EPOC z dílny Emotiv

Pokud vás překvapily možnosti výše uvedeného produktu NIA, pak vás produkty kalifornské společnosti Emotiv přinejmenším zvednou ze židle. Na rozdíl od čelenky NIA sice není jejich zařízení volně v prodeji, ale již existuje mnoho prototypů, které byly úspěšně testovány. Zařízení v podobě futuristické helmy staví na podobném principu jako to výše uvedené, ale je mnohem propracovanější a dokáže reagovat na přímé myšlenky a pocity uživatele místo toho, aby je převádělo do impulzů nahrazujících stisky kláves.

Pomocí mimiky obličeje tak můžete třeba ovládat pohyb kolečkového křesla. Záleží na individuálním nastavení – úsměv může znamenat pohyb vpřed, zavření pravého oka otočení doprava apod. Dále je zařízení schopno vnímat vaše emoce, což při hraní her může vyústit například v ovlivnění zobrazeného spektra barev a hudby na pozadí. Pro hráče fantasy her (a nejen pro ně) bude tento přístroj doslova revoluční – stačí pomyslet a vaše postava na obrazovce udělá přesně to, co chcete. Je libo zvednout kámen silou vůle a odhodit ho ve stylu rytíře Jedi? S EPOC od Emotiv to není žádný problém.

Jde skutečně o sladkou hudbu budoucnosti?

Přestože jsou stále obdobné přístroje ještě ve vývoji, dá se v následujících letech předpokládat jejich masové rozšíření a tím i větší tlak na jejich zdokonalení a snížení ceny. Právě v této technologii vidíme způsob ovládání počítače, který by mohl nadobro odsunout klávesnici a myš do vitrín muzeí výpočetní techniky.

Proč používáme klávesnici z Marsu?

I když si to už možná nepamatujete, tak jste si i vy při prvním kontaktu s klávesnicí možná položili otázku: „Proč jsou všechny klávesy rozmístěny tak nesmyslně?“ Odpověď je prostá: Jsou rozloženy nesmyslně, protože to tak jejich úplně první výrobce zamýšlel.

Rozvržení klávesnic počítačů je totiž odvozeno od původních psacích strojů, jejichž historie sahá až do počátků 18. století. Více než sto let trvalo psacímu stroji dostat se na pracovní stoly úředníků a až v roce 1860 byl sestrojen komerčně využitelný psací stroj Writing Ball. Měl zcela jiný tvar než jeho dnešní potomci – jak je z jeho názvu patrné, klávesnice byla umístěna na kouli, skrze niž se písmena proklepávala na papír umístěný na otočném válci pod ní. Stroj ale nebyl zdaleka dokonalý a často se při rychlém psaní stávalo, že se do sebe jednotlivá písmena zasekla. Proto se editor Milwaukeeských novin Charles Sholes rozhodl vytvořit nové rozložení kláves, které by co nejvíce zpomalilo psaní lidí na stroji a předešlo by se tak zasekávání kláves do sebe.

Sestavil model známý jako „QWERTY“ (podle prvních šesti písmen horní řady klávesnice), ve kterém byla ta nejpoužívanější písmena zcela bez ladu a skladu rozházena na různé strany klávesnice. Toto řešení sice značně znepříjemnilo užívání stroje, ale odstranilo závažný technický problém, a tak bylo všeobecně přijato. Nápad Charlese Scholese zkrátka fungoval a brzy se klávesnice QWERTY dostaly na tisíce pracovních stolů v USA a Evropě.

Ačkoli se technické problémy stroje po pár letech odstranily, přeučení písařů na jiné uspořádání kláves by bylo natolik nákladné, že se od návrhů na logičtější uspořádání klávesnice raději upustilo. Když se pak v druhé polovině dvacátého století začaly vyrábět první počítače, převzaly rozložení klávesnice po psacích strojích a na uživatele počítačů tak přešlo jejich zvláštní QWERTY dědictví.