V USA je dnes kolem 11 milionů lidí zaměstnaných na dálku a toto procento se
podle studie vypracované Walnutem Creekem (kalifornský Ústav pro studium
distribuované práce) do roku 2005 zdvojnásobí. Není to celkem žádné překvapení:
ekonomika USA, charakterizovaná současným boomem, vyžaduje kreativitu podniků
při získávání a udržení si špičkových pracovníků.
Pokud jde o vzdálený přístup k podnikovým serverům, tak tito špičkoví
pracovníci a jejich šéfové důrazně usilují o dvě věci: širokopásmový přístup a
větší spolehlivost spojení. Kromě toho je zapotřebí zajistit vynikající
bezpečnost bez ní se nebude odpovědným osobám dobře usínat. Konzistentní
infrastruktura se rovněž hodí, aby nebylo třeba dešifrovat novou konfiguraci
vždy, když někdo v terénu bude mít problémy. Trh je zaplaven produkty, které
slibují, že pomohou urychlit, zabezpečit a spravovat dálkové systémy. Podívejme
se na to, jaké máme možnosti.
Prolomení bariéry 56K z domova
Veterán automobilových závodů říká: "Rychlost není zadarmo. Jak rychle chcete
jet?"
Kabelové modemy a různé odrůdy technologie Digital Subscriber Line (DSL) zatím
jen mírně zasahují do širokopásmového připojení. Studie IDC předpovídá, že do
roku 2001 bude v provozu 7,3 milionu kabelových modemů. A do tohoto roku se
podle IDC očekává kolem 3,1 milionu instalací DSL.
Avšak levný, spolehlivý a velmi rychlý přístup pro kohokoliv a kdykoliv?
Nemylte se. "Řekněme, že chcete poskytnout přípojku ISDN padesáti zaměstnaným z
domova," říká Gil Gordon, jenž řídí podnik Gil Gordon Associates. "Vždy to
dopadne tak, že řekněme třicet pět ji dostane bez problémů a deset možná." A
ostatních pět? Nikdy.
14 let starý standard digitální sítě s integrovanými službami ISDN je již
pomalu dědečkem. "Pořád slyšíte hororové story", jak se domácnosti pokoušejí
nainstalovat ISDN, říká Gordon a dodává, že pochybuje o větším rozšíření
kabelových modemů a DSL, které jsou dosud v plenkách.
Zde je stručný přehled:
Analogové modemy: Jsou levné, jsou k dispozici kdekoliv a jsou přiměřeně
spolehlivé (nebo se jejich uživatelé přinejmenším naučili obcházet jejich
nedostatky) a při 56 Kb za sekundu s větrem v zádech se dnešním uživatelům
zdají zatraceně pomalé.
ISDN: ISDN napíná všechny síly a dostává se někam mezi 128 Kb a 1,5 Mb/s, avšak
rychlejší DSL a kabelové modemy dohánějí cenový handicap a jsou již v mnoha
případech levnější.
Kabelové modemy: Kabelové modemy jsou asynchronní. V hlavním směru (od
hostitelského systému k uživateli) tečou data rychlostí někde mezi 1,5 Mb a 35
Mb/s, avšak ve směru opačném (od uživatele k hostitelskému systému) přenosová
rychlost u některých typů klesá až na rychlost analogového modemu. Ceny jsou
často nižší než v případě DSL, avšak problémem může být bezpečnost, protože
většinou několik objektů sdílí jediný síťový uzel.
DSL: Ačkoliv kabelové modemy jsou se svou instalovanou základnou deset ku jedné
na čele, IDC předvídá, že během příštích sedmi let technologie DSL jejich
náskok postupně vymaže. Navzdory jejímu opožděnému startu a často dražším
sazbám, se DSL dává do pohybu, zejména v případech, kdy se dálkoví zaměstnanci
a pracovníci nacházejí v potřebném dosahu ústředen.
Nejobvyklejší verze DSL, tj. tam, kde se využívá stávajících měděných vedení,
jsou rovněž asynchronní. V hlavním směru mohou data procházet rychlostí 8 Mb/s,
avšak v opačném jsou přenosové rychlosti nižší, obvykle 386 Kb/s a méně.
Přenosová rychlost, kterou uživatel získá, závisí na tom, v jaké vzdálenosti se
nachází od telefonního přepínače (větší vzdálenost znamená nižší rychlost) a na
tom, kolik je ochoten zaplatit.
Ti, kdož opravdu podporují zaměstnané na dálku úžasně širokým pásmem, patří
zatím nejspíše k těm, kteří mají široké pásmo v oblibě. "Široké pásmo se
opravdu snadněji podporuje než vytáčené spojení," říká Scott Cebula, výkonný
ředitel informačních služeb společnosti MemorialCare z Kalifornie. Mnoha na
dálku zaměstnaným pracovníkům této společnosti, která poskytuje zdravotní péči,
se líbí přístup ke kabelovým modemům, "poněvadž velká část břemene spojeného s
podporou dopadá zpět na bedra poskytovatele kabelových modemů," říká.
Nejlepší radou je: vytvořte si v první řadě strategii podpory zaměstnávání na
dálku, která bude pamatovat na vše, nejjednoduššími modemy pro vytáčené spojení
počínaje až po podporu širokopásmového přístupu.
Virtuální privátní sítě
Virtuální privátní sítě (VPN) šifrují a zapouzdřují data do IP paketů a pak
tyto pakety posílají prostřednictvím Internetu. Jde o stále oblíbenější způsob,
jak připojit vzdálené pracovníky.
Tom Armading, síťový inženýr pracující na University of Rochester v New Yorku,
má mnoho vzdálených uživatelů, o něž se musí postarat: dálkové studenty a kolem
700 zaměstnanců pracujících na dálku (každý týden musí zajistit kolem patnácti
nových požadavků na vzdálený přístup). Z bezpečnostních důvodů se Armading
rozhodl vybudovat svou vlastní VPN. Budování versus nákup je v případě VPN
ožehavou otázkou. Některé podniky, aby je nebolela hlava, zadávají tyto služby
externím organizacím. "Avšak my jsme zjistili, že nabídky poskytovatelů
internetových služeb jsou příliš nestabilní," říká Armading. "Rozhodli jsme se,
že si to uděláme vlastními silami."
Avšak ne každý podnik si chce vybudovat svou vlastní síť VPN. Společnost
MemorialCare nedávno zavedla práci na dálku asi pro 100 lékařů. Poněvadž
doktoři potřebují mít přístup k citlivým informacím o pacientech, je bezpečnost
životně důležitá. MemorialCare se rozhodla jít cestou třetí strany a jako svého
dodavatele si vybrala firmu Pilot Networks. Tato společnost je pro MemorialCare
rovněž poskytovatelem internetových služeb a vybudovala VPN, která spolehlivě
pracuje v přístupovém mišmaši, jenž panuje v Jižní Kalifornii (tato oblast, jež
kdysi sloužila jako testovací laboratoř pro kabelové modemy, má neobvyklou
koncentraci těchto zařízení).
Pocit bezpečnosti
Dvě nejobvyklejší metody pro zajištění bezpečnosti VPN jsou tunelování a
šifrování. V případě tunelu je vybudováno privátní spojení mezi dvěma body. Při
šifrování jsou data přenášená mezi dvěma koncovými body kódována, takže pokud
nějaký čmuchal dokonce pozoruje informace, není schopen zjistit, co vlastně
vidí. Někdy se tunelování a šifrování používá současně.
Při nákupu nástrojů pro VPN nebo najímání poskytovatele je třeba pozřít něco
písmenkové polévky:
- Point-to-Point Tunneling Protocol (PPTP) (tunelovací protokol bod-bod)
vyvinutý fórem složeným z dodavatelů, mezi nimiž nechybí Microsoft, je součástí
dodávky Windows NT. Je tedy k dispozici kdekoliv.
- Layer Two Tunneling Protocol (L2TP) (tunelovací protokol druhé vrstvy) je
protokolem, jenž se nachází ve fázi posuzování ze strany Internet Engineering
Task Force (IETF). L2TP je v podstatě dalším vývojovým stádiem protokolu PPTP,
jehož bezpečnost byla bezpečnostními konzultanty zhodnocena jako "totální
katastrofa".
- Bezpečný internetový protokol IPSec, vyvinutý IETF pro účely zajišťování
bezpečné komunikace prostřednictvím veřejné IP infrastruktury, zahrnuje
protokoly pro datové formáty, bezpečnou výměnu klíčů a šifrování. IPSec tyto
bezpečnostní prvky zabudovává do síťové vrstvy. Poněvadž se de facto uchytil
jako standard, IPSec rovněž zajišťuje kompatibilitu. Sítě VPN podporující IPSec
se mohou bavit s bezpečnostními nástroji podporujícími IPSec. Předpokládá se,
že IPSec získá na popularitě především v budoucnosti.
Koncepce
Rozvoj telekomunikací by měl podnítit IT pracoviště aby se snažila získat větší
vliv právě na to, jaký software má být nainstalován na těch vzdálených
strojích. Především je zde jedna věc, totiž, když některý zaměstnanec v
kanceláři má nainstalovánu kopii Mech Warrioru 3 kolidující se softwarem,
potřebným pro vlastní práci: tento problém je snadno řešitelný, stačí uživatele
jemně pokárat. Přemístěte tento problém o 2 000 mil a přidejte uživatele, jenž
možná zapomněl na svou hru nebo jen neochotně připouští help desku její
existenci a máte starosti.
Výsledkem toho je, že společnosti standardizují jen jeden nebo dva modely PC a
možná jeden až tři softwarové balíky a uvádějí: nedá se nic dělat, budeme
podporovat pouze tyto konfigurace a nic jiného.
To je případ pojišťovny Prudential Insurance Company of America. Od počátku
roku 1998 tato pojišťovací společnost, která sídlí v Newarku, ve státě New
York, utratila bezmála 100 milionů dolarů za přenosné počítače, které vydala 11
000 pojišťovacím agentům. V tomto měřítku bylo podle Boba Piccarilla,
viceprezidenta terénní infrastruktury, potřebné "kontrolované prostředí".
"Pojišťovací agenti nemají dovoleno instalovat cokoliv jiného než schválený
software," říká Piccarillo. Pokud by lidé od IT přistihli agenta, že má
nainstalovány zakázané aplikace, společnost by mu zaslala varovný dopis s
připomenutím, že "pokud aplikaci neodstraní, bude mu přenosný počítač odebrán"
říká Piccarillo, a rychle dodává, že "dosud jsme to nemuseli udělat."
Správa aplikací
V reakci na růst zaměstnávání z domova se zvýšilo povědomí vzdálených uživatelů
o mnoha softwarových distribučních a manažerských nástrojích. Jen namátkou:
Connect:Remote od společnosti Sterling Commerce, pcAnywhere od firmy Symantec,
Systems Management Server od Microsoftu, produkty společností Tivoli Systems a
Computer Associates International.
Jak sledovat stav softwaru na 11 000 noteboocích? Ve firmě Prudential si
vybrali produkt Radia společnosti Novadigm, který Piccarillo nazývá "nejlepším
přítelem programátora". V Prudentialu též používají tento software k
aktualizaci svých schválených aplikací a k odstraňování chyb. Velký čtvrtletní
update trvá s pomocí CD normálně týdny a stojí 50 až 60 tisíc dolarů, s pomocí
Novadigmu to zabere tři dny. Během minulých devíti měsíců bylo odstraněno více
než 60 chyb.
John Girard, analytik společnosti Garnder Group doporučuje takové nástroje pro
správu konfigurace, které jsou určeny pro organizace intenzivně využívající
práci na dálku. Kromě produktů společnosti Novadigm se široce používá Healing
System od Tioga Systems, a Full Armor od společnosti Full Armor. Když se s
notebookem něco stane, některé z těchto nástrojů k tomu jednoduše řeknou "vrať
se ke stavu, kdy to naposledy ještě fungovalo správně", prohlašuje Girard.
Říká, že preferuje tento přístup, protože PC jsou natolik nestabilní, že
myšlenka na diagnostiku problému zkoušením na dálku je již překonaná.
Lidská stránka věci
Tradiční moudrost praví, že vykonavatelé některých pracovních funkcí
představují dobré kandidáty pro práci na dálku, zatímco jiní nikoliv. Obvyklými
kandidáty na získání notebooku jsou například specialisté na dokumentaci,
zatímco agenti zajišťující zákaznické služby, kteří potřebují mít přístup k
několika realtimovým databázím, by spíše měli být v kanceláři. Do budoucna to
ale nemusí být pravda.
"Dnešní práce na dálku není záležitostí plného úvazku," říká Gordon. "Většina
dálkových zaměstnanců se nachází mimo kancelář jeden až tři dny v týdnu. Otázka
tedy zní: které pracovní pozice v sobě zahrnují jeden až tři dny práce na dálku
týdně?"
"Některé pracovní pozice, jež se na první pohled zdají být pro práci na dálku
nevhodnými, takové ve skutečnosti nejsou. Klíčem je, do jaké míry je používání
určitého (softwarového) nástroje integrální součástí příslušné práce. Jestliže
danou aplikaci potřebujete po celou pracovní dobu, zajisté pro vás bude lepší,
když budete v kanceláři," říká. Avšak většina pracujících na dálku odvádí
dobrou práci tím, že organizuje plnění svých úkolů tak, aby maximalizovali
produktivitu doma i v kanceláři, dodává. Uživatelé i analytici souhlasí s
názorem, že práce z domova zvyšuje důležitost proškolování jak koncových
uživatelů, tak i podpůrného personálu IT.0
Práce z domova AKCELERUJE
Americký Computerworld prováděl průzkum mezi 124 IT manažery, kteří podporují
zaměstnance pracující z domova, ve společnostech s 500 a více zaměstnanci a
požádal je, aby popsali, jak se jejich praktiky podpory práce z domova budou
vyvíjet v průběhu příštích 12 měsíců. Téměř všichni řekli, že pohyb směrem k
práci z domova se velmi urychluje.
Přestože se v uplynulých dvou letech dramaticky zvyšuje podíl práce z domova,
počet zaměstnanců skutečně pracujících na dálku v jakékoliv jednotlivé
společnosti zůstává ale nízký.
Téměř tři čtvrtiny respondentů řekly, že možnosti práce z domova byly dříve
využívány pouze deseti a méně procenty celkového počtu vhodných zaměstnanců.
Není překvapující, že oddělení informačních technologií mají nejvyšší procento
kolem 41 % zaměstnaných z domova. Následují oddělení financí, zákaznických
služeb, odbytu a marketingu.
Většina respondentů (81 %) řekla, že jejich zaměstnanci pracující z domova
strávili nejméně polovinu svého času v kanceláři. Pouze kolem 11 % by mohlo být
považováno za zaměstnance pracující z domova na plný úvazek. Avšak tento počet
se mění. Pouze jeden manažer řekl, že očekává, že se počet zaměstnanců
pracujících z domova v jeho společnosti ve skutečnosti sníží. 24 % předvídalo,
že počty by měly v příštím roce zůstat na přibližně stejné úrovni. Ale 75 %
respondentů očekávalo, že se v příštích 12 měsících počet zaměstnanců
pracujících z domova prudce zvýší, v průměru o 34 %.
Zajímavé je, že pouze 59 % společností, které jsme zkoumali, vybavuje pracující
z domova zařízením, jež potřebují pro práci na dálku. 41 % nám sdělilo, že
zaměstnancům poskytuje alespoň část tohoto zařízení. Většina společností
samozřejmě podporuje své vlastní vybavení, avšak 73 % společností se vyjádřilo,
že jejich help desk rovněž řeší problémy s hardwarem a softwarem vlastněným
zaměstnanci a 41 % bude též instalovat nástroje vlastněné společností na
zařízení zaměstnanců. Méně než jedna třetina však udržuje, opravuje či
upgraduje zařízení zaměstnanců, pokud dojde k vážnému problému.
17 % se zmiňovalo o technologických problémech, například nekompletním řešení
přístupu či nedostatku vhodného zařízení, jako o hlavní překážce pro úspěšnou
podporu zaměstnávání z domova. Dalších 15 % řeklo, že vysoké náklady na školení
a podporu dálkových uživatelů omezují počet zaměstnanců, který by společnosti
byly schopny zvládnout. Téměř jedna čtvrtina respondentů se vyjádřila, že by
nedovolili zaměstnancům pracovat z domova, protože nemají dobré zkušenosti s
provozem praktických aplikací v prostředí práce na dálku.
Téměř jedna polovina IT manažerů, kteří se zúčastnili průzkumu, rovněž sdělila,
že nejžádanější aplikace nástroje pro zpracování podnikových procesů, například
systémy pro správu lidských zdrojů, účetní a databázové systémy a systémy pro
zpracování transakcí je rovněž velmi obtížné podporovat. Málo potíží způsobují
aplikace určené pro koncové uživatele, například textové procesory. Podle
průzkumu se pachateli většiny hardwarových závad ukázala být komunikační a
síťová zařízení, ačkoliv PC se samy o sobě pohybují v těsném závěsu.
Expanzi programů zaměstnávání z domova v mateřských společnostech stále nejvíce
brání problémy spojené s podnikovými procesy a managementem. Většina
respondentů uvedla, že hlavní zábranou je fakt, že je třeba, aby klíčoví
zaměstnanci byli při své práci stále fyzicky přítomni v kanceláři. A někteří
manažeři stále vzdorují tomu, aby ponechali zaměstnance samy o sobě. 27 %
respondentů uvedlo, že management bránil rozšiřování jejich programů
zaměstnávání z domova.
Poměry na trhu práce na dálku
13% zaměstnanců, pracujících na plný úvazek, pracuje na dálku,
40% z těchto dálkových zaměstnanců takto pracuje po část svého 40hodinového
pracovního týdne,
58% těchto na dálku pracujících takto pracuje "navíc" ke svému řádnému
pracovnímu dni,
89 % dálkových zaměstnanců používá modemy pro vytáčené spojení. Očekává se, že
během příštích 12 měsíců jejich podíl klesne na 77 %.