veřejnosti. Mezi uživateli je velice oblíbený, na druhou stranu je noční můrou
autorů, vydavatelů i distributorů hudebních nahrávek, kterým se kvůli
ilegálnímu stahování hudby z internetu snižují zisky z prodeje klasických
nosičů. Dochází tak k mnoha sporům, o kterých často informujeme i v PC WORLDu.
Pro tentokrát však necháme spory stranou a zaměříme se na to, jaké softwarové
nástroje lze použít k přehrávání MP3 souborů. Do testu jsme vybrali několik
nejpoužívanějších programů, které jsme hodnotili z několika hledisek. V
závěrečné tabulce jsou přehledně seřazeny základní informace, včetně údajů o
podpoře několika testovaných schopností aplikací:
- podpora dalších formátů hodnotí spektrum podporovaných zvukových formátů
kromě MP3
- skiny informace o možnosti změnit vzhled okna rozhraní
- databáze skladeb informace o tom, jestli program umí udržovat a spravovat
databázi skladeb umístěných na lokálním disku počítače.
CoolPlayer 206
Autor: Niek Albers
Náš test zahajujeme jednoduchým přehrávačem CoolPlayer, který nenabízí téměř
žádné pokročilé funkce.
Program nemá instalátor, a tak stačí pouze rozbalit archiv a aplikaci spustit.
Při prvním spuštění se vytvoří ini-soubor, do nějž se ukládají všechny
nastavené parametry. Bohužel však CoolPlayer při registraci přípon souborů
provede také přidání položek do kontextové nabídky systému Windows, které nelze
jednoduše odstranit.
Po funkční stránce se jedná o přehrávač vybavený jenom základními vlastnostmi
pro přehrávání MP3, případně WAV souborů. K dispozici je pouze editor playlistů
s možností přidání celé složky (nelze zadat samostatný soubor) a grafický
ekvalizér bez možnosti uložit si nastavení. CoolPlayer podporuje změnu vzhledu
pomocí skinů, kterých je na internetu poměrně mnoho. Přehrávač sice umí
zobrazovat ID3 tagy ze souborů, nedokáže však zpracovat české znaky s
diakritikou.
Pokud je někdo z uživatelů zarytý minimalista, může ho CoolPlayer možná
oslovit. Pro ostatní je to aplikace vskutku nezajímavá.
Quintessential Player 3.40
Autor: Paul Quinn
Podstatně vyspělejší aplikací je Quintessential Player (známý pod zkratkou
QCD). Obsahuje většinu funkcí, které může uživatel od přehrávače vyžadovat.
Příjemnou vlastností je podpora několika zvukových formátů, včetně schopnosti
přehrávat audio CD. K dispozici je i připojení na CDDB systém Gracenote,
podmínkou je však předchozí registrace do této služby.
Program QCD se do systému Windows nijak nevnucuje a nechává na uživateli, jakou
úroveň integrace zvolí. Všechna nastavení programu jsou přehledně strukturována
a není problém se v nich orientovat. Jedinou slabinou v tomto ohledu tak může
být absence české jazykové knihovny. S tím souvisí i neschopnost zobrazovat
české znaky s diakritikou v názvech skladeb. Pokud by měl uživatel problém s
některými funkcemi, může využít solidně zpracovanou nápovědu programu,
pochopitelně opět v angličtině.
Prostředí programu je zpracováno velice dobře a ovládací prvky jsou umístěny
intuitivně a přehledně. Zajímavě je řešeno používání skinů, každý z nich totiž
může mít několik modů. Defaultní skin, dodávaný s programem, má tyto mody tři.
V plném zobrazení obsahuje plocha přehrávače mnoho informací o přehrávané
skladbě a playlistu, okno s vizualizací, ovládací prvky a tlačítka pro editaci
nastavení ekvalizéru a playlistu. Nejmenší varianta skinu obsahuje pouze
základní ovládací prvky a zabírá na monitoru opravdu minimální plochu.
Nezávisle na zvoleném skinu lze QCD plně ovládat klávesovými zkratkami nebo z
kontextového menu, které se nabídne rovněž po kliknutí na ikonu programu v
systémové liště Windows.
Mezi pokročilejší funkce lze rozhodně zařadit například přímou editaci
informací o přehrávané skladbě, možnost ukládání vlastních nastavení ekvalizéru
nebo podporu plug-inů jak pro vstup, tak pro výstup zvuku. Pomocí výstupního
plug-inu lze kupříkladu provádět konverzi přehrávané hudby do některého z mnoha
podporovaných formátů (včetně MP3 nebo WAV). QCD představuje příjemný a
zajímavý přehrávač, kterému k dokonalosti chybí jen málo. Uvítali bychom
například přístup k CDDB bez nutnosti registrace, možnost spravovat databázi
skladeb na lokálním disku nebo podporu češtiny. Pokud uživateli tyto drobnosti
nechybí, rozhodně by měl QCD vyzkoušet.
Sonique 1.96
Autor: Lycos, Inc.
Po přečtení stručného popisu na WWW stránkách přehrávače Sonique jsme se na
test opravdu těšili. Jak tedy tento populární software obstál?
Upřímně řečeno, byli jsme poměrně dost rozladěni, zejména komplikovaností
ovládání aplikace. Zpočátku vše vypadalo velice slibně, prvním krokem instalace
byla totiž volba jazyka. Mezi nabízenými mutacemi nechyběla čeština, a od její
volby už celá další komunikace programu (včetně helpu!) probíhala v počeštěné
podobě. A v některých situacích jsme byli i rádi, že můžeme služeb nápovědy
využít.
Koncepce ovládání je totiž řešena poměrně nešťastně a komplikovaně. Hlavní okno
sice obsahuje základní ovládací prvky pro přehrávání, ale přístup k většině
dalších činností a nastavení je možný pouze přes zvláštní menu, umístěné v
"navigační konzoli".
Pohyb v nabídkách je zdlouhavý a zvolené barevné nastavení ještě zhoršuje
čitelnost. V nastaveních, kde je možný výběr z několika voleb, se mnohdy
nenabídne jejich seznam, ale uživatel může pouze procházet jednotlivé parametry
jeden za druhým.
Pokud se přeneseme přes komplikovanost ovládání, zjistíme, že funkčně je
Sonique vybaven lehce nadprůměrně. Mezi podporovanými formáty jsou kromě MP3
také WAV, XM nebo audio CD. Bohužel chybí funkce získání informací o skladbách
z databáze CDDB. U MP3 souborů, které již mají tyto informace uložené, je
program samozřejmě zobrazí a dovolí jejich editaci. Další kvalitní funkcí, jež
však trpí komplikovaným ovládáním, je ekvalizér. Všech dvacet posuvníků pro
nastavení voleb ekvalizéru se zobrazí po kliknutí na velké tlačítko ve spodní
části hlavního okna. Bohužel v této části není možno ovládat ukládání a
načítání uživatelských nastavení. Potřebné funkce jsou dostupné opět pouze přes
menu aplikace.
Podobně jako QCD i Sonique obsahuje tři varianty skinu, lišící se jak počtem
ovládacích prvků, tak především velikostí. Pokud však uživatel potřebuje použít
funkci, která ve zvoleném typu skinu není přímo ovládána tlačítkem, nezbývá mu
nic jiného, než se přepnout do základního zobrazení a zde se proklikat v menu k
potřebné funkci.
Podobných nedokonalostí je v tomto přehrávači bohužel až příliš mnoho a snižují
hodnotu jinak celkem zdařilé aplikace. Určitě by pomohla třeba implementace
kontextové nabídky, přístupné z kteréhokoliv skinu.
UltraPlayer 2.112
Autor: UltraCo, Inc.
UltraPlayer představuje zhruba střed výkonnostního spektra testovaných
přehrávačů.
Z průměru vyčnívá snad jen množstvím podporovaných formátů. Neomezuje se pouze
na zvukové soubory, umožňuje pracovat rovněž s videem. Vzhledem k podpoře
přehrávání audio CD je škoda, že autoři neimplementovali možnost přístupu do
CDDB databáze pro získání informací o přehrávané hudbě.
Prostředí přehrávače je zpracováno přívětivě a přehledně, k dispozici je plné a
základní zobrazení. V jednodušší variantě jsou k dispozici ovládací prvky pro
přehrávání a informace o přehrávané skladbě. Rozšířené zobrazení obsahuje
nastavení ekvalizéru (bez možnosti uložení vlastního nastavení), vizualizace,
playlistu a dalších parametrů programu. Konfigurace však není nijak rozsáhlá.
Kdyby měl uživatel přesto nějaký problém s pochopením konkrétní volby nebo
části aplikace, může využít stručnou nápovědu. Ta je, stejně jako celý program,
pouze v anglickém jazyce. S programem se nainstalují i dva základní skiny, z
nichž si lze udělat představu o možnostech vzhledu přehrávače.
Celkově je UltraPlayer programem, který určitě stojí za vyzkoušení, nicméně
nepřináší nic nového a spíš mu některé drobnosti chybí.
Winamp3
Autor: Nullsoft, Inc.
Asi nejznámějším MP3 přehrávačem je Winamp. Autoři se jeho vývoji věnují již
značnou dobu a na kvalitě aplikace je to poznat.
Ve své aktuální verzi již není Winamp "pouze" přehrávačem MP3 souborů. Spektrum
podporovaných typů se postupně rozšířilo na několik dalších zvukových (WAV,
MIDI, MOD, AU, SND, WMA...), ale i video (AVI, MPG, ASF, WMV...) formátů.
Samozřejmostí je rovněž schopnost přehrávání audio CD s podporou získávání
informací z databáze CDDB.
Jako první program našeho testu nabízí Winamp navíc knihovnu médií. Ta slouží
jako přehledná databáze audio CD, skladeb a souborů uložených na počítači
uživatele. Přidávání nových položek se děje automaticky při jejich přehrávání.
Data lze samozřejmě doplnit i ručně s využitím automatického rekurzivního
prohledávání složek na disku počítače. Pokud jsou k dispozici podrobné
informace o skladbách (autor, album...), umožní Winamp odpovídající třídění.
Podporováno je rovněž vyhledávání skladeb podle zadaného textu.
Pracovní prostředí přehrávače se drží dlouhodobě ověřeného schematu několika
nezávislých oken (přehrávání, playlist, ekvalizér, knihovna medií, vizualizace
atd.), které lze podle potřeby zapínat nebo vypínat. Vzhled programu se může
samozřejmě přizpůsobit pomocí skinu. Navíc je implementována možnost zvětšení
(scale) nebo nastavení průhlednosti kteréhokoliv okna. Škoda, že nelze zoom
nastavit pro všechna okna současně. Standardně obsahuje instalace pouze
anglickou verzi prostředí, ale na internetových stránkách lze stáhnout i českou
lokalizaci.
Aplikace je velice flexibilní a každý uživatel si ji může jednoduše přizpůsobit
svým potřebám. Aby neztratil přístup k některým funkcím (zejména v těch z
menších variant zobrazení), může použít pro vládání klávesové zkratky nebo
kontextové menu. To se zobrazí po kliknutí pravým tlačítkem téměř v kterékoliv
části aplikace a obsahuje přehled všech dostupných funkcí.
Díky délce svého působení na poli hudebních přehrávačů a velké rozšířenosti
mezi uživateli nabízí také nejrozsáhlejší možnosti doplnění funkčnosti pomocí
přídavných modulů a personalizace s využitím skinů. Přestože jsme při testování
narazili na pár drobností, které nejsou zcela ideálně propracovány (např.
správa alb a interpretů v databázi médií), je Winamp rozhodě špičkou ve své
kategorii.
Windows Media Player 9
Autor: Microsoft Corporation
Mezi čtenáři se asi nenajde nikdo, kdo by o této aplikaci dosud neslyšel. Media
Player (dále jen MP) je totiž standardní součástí každé instalace operačního
systému Windows.
Současná verze 9 je integrována do Windows XP, ale k dispozici je i pro starší
vydání operačního systému Windows. Distribuovány jsou dva instalační soubory
(pro XP a pro ostatní), a jednoznačně jsou to největší instalační balíky (cca
13 MB) z celého spektra testovaných přehrávačů. Rozhodně se jedná o
nejobsáhlejší z testovaných aplikací.
Označit MP za "pouhý" MP3 přehrávač by tedy pochopitelně bylo chybou, neboť
podpora formátů je mnohem širší. Kromě hudby a audio CD lze přehrávat také
videosoubory, včetně podpory zobrazování titulků.
Pracovní prostředí programu dodržuje standardně konzervativní vzhled i členění,
s několika drobnými změnami (např. možnost skrývání menu aplikace). Jednotlivé
komponenty MP jsou umístěny na několika záložkách představujících základní
schopnosti přehrávače. Mezi ně patří např. knihovna médií, umožňující
automatické prohledání disku a následné setřídění nalezených skladeb.
Během testování se však párkrát stalo, že program odmítl provést nějakou
činnost (např. přidání playlistu). Po vypnutí a opětovném spuštění se přehrávač
umoudřil. Několik změn k lepšímu jsme zaznamenali u upravování parametrů zvuku,
zejména ekvalizéru. K dispozici jsou některé nové funkce a zvýšil se rovněž
počet předdefinovaných nastavení. Podpora skinů byla zahrnuta i u starších
verzí přehrávače a zachovává ji i verze 9. Bohužel opět (jak bývá u tohoto
programu zvykem) není formát skinu kompatibilní se staršími verzemi aplikace.
Vzhledem k ostatním přehrávačům v testu působí Windows Media Player jako kolos.
Je znát velká vazba na internet (např. napojení na CDDB, poslech internetových
rádií, aktualizace a stahování skinů) a zázemí obrovského programátorského
týmu.
Není proto nijak překvapivé, že programu nelze (po stránce funkčnosti)
prakticky nic vytknout. Trošku jiné je to s uživatelskou přívětivostí, kde je
stále co vylepšovat. I přesto si Media Player zaslouží v našem testu plný počet
bodů.
YeahPlayer 3.0
Autor: Nazasoft, Inc.
Přestože je YeahPlayer posledním přehrávačem našeho testu, jako první nabízí
některé specifické vlastnosti. Ne vždy se však jedná o pozitiva. Nejvýraznější
rozdíl od předchozích programů je v tom, že YeahPlayer není zdarma. Bezplatně
lze používat pouze verzi s některými omezeními. Vzhledem ke kvalitě bezplatné
konkurence je to přístup poměrně nepochopitelný.
Ze standardních funkcí pro přehrávání běžných audioi videosouborů nabízí
YeahPlayer editor playlistu a ekvalizér. Navíc aplikace obsahuje databázi, do
níž je možno k jednotlivým skladbám přidávat jejich texty. Dalším doplňkem je
CD ripper, umožňující komprimování stop z audio CD přímo do formátu MP3. Tato
funkce je však v neregistrované verzi omezena. Navíc se nám během testování
stalo, že z neznámých důvodů program odmítl zvuková CD přehrávat. Pracovní
prostředí aplikace i konfigurační dialog jsou velice jednoduché. Autoři avizují
možnost změny vzhledu pomocí skinu, ovšem tato vlastnost není zdaleka
plnohodnotně implementována. V programu je totiž pouze umožněn výběr jednoho ze
šesti skinů (a jejich barevných variant), další nelze nijak doplnit.
Nepříliš zdařilý pokus o inovaci představuje zpracování menu. To sice obsahuje
přístup k většině funkcí, ale jeho provedení je zvoleno nešikovně. Celá nabídka
je totiž realizována poloprůhledně, takže mnohdy není patrno, jestli viditelný
text je volba YeahPlayeru, nebo část pod ním zobrazeného okna jiné aplikace.
I když nabízí program některé zajímavé vlastnosti, při závěrečném hodnocení
převážily negativní pocity. Chtít za plnou verzi bezmála třicet dolarů, je
(mírně řečeno) odvaha.
Závěrem
Několik postřehů na závěr. Podobně jako ve srovnávacích testech jiných typů
aplikací, i tentokrát je patrný postupný vývoj od jednoúčelových přehrávačů
konkrétního typu souborů k univerzálnějším programům. Autoři se přitom
neomezují pouze na zvuková data, ale doplňují také schopnost přehrávat video.
Přestože aplikace v této kategorii jsou množstvím i kvalitou funkcí
srovnatelné, je stále patrný rozdíl mezi dvěma nejlepšími (Winamp a Windows
Media Player) a ostatními dostupnými programy. Z pohledu uživatele je však
určitě příjemné, že začíná být výběr i v kvalitních konkurentech těchto dvou
gigantů. Neméně kladně lze hodnotit také licenční politiku autorů testovaného
softwaru. Až na jedinou výjimku jsou všechny programy k dispozici uživatelům
zcela zdarma, bez jakýchkoliv omezení.
Pravidelní čtenáři našich srovnávacích testů už jistě postřehli, že se vždy
snažíme dát prostor také českým programátorům. Stejnou snahu jsme měli i při
přípravě tohoto článku. Nepodařilo se nám však najít žádný odpovídající
přehrávač z dílny českého autora. Snad příště.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU