Má smysl přejít na Windows 7?
Mezi nejnovějšími Windows 7 a jejich přímým předchůdcem, tedy Microsoft Windows Vista, je jeden nepříliš inzerovaný, ale zato podstatný rozdíl. Starší ze systémů, uvedený na trh před necelými třemi roky, byl koncipován především jako operační prostředí pro nové počítače. Předpokládalo se, že jeho uvedení způsobí zvýšený zájem zákazníků o nová PC, která budou mít Windows Vista předinstalována a jejichž možností budou Windows využívat. Systém sice obsahoval funkce určené pro optimalizaci provozu na starším hardwaru, například reálně prakticky vůbec nevyužívanou technologii ReadyBoost, ani ty ale nebyly vhodné pro všechny.
Reálné zkušenosti s Vistou již krátce po uvedení systému ukázaly na to, že tato Windows nejsou vhodná pro provádění upgrade operačního systému z verze XP. Na firemních počítačích to bylo příliš riskantní a navíc spojené s nutností upgradovat hardwarové vybavení, v domácnostech byla (snad s výjimkou oné riskantnosti) situace obdobná. Také z tohoto důvodu dodnes nemalé množství PC používá Windows XP – nutno dodat, že k plné spokojenosti uživatelů.
Windows 7 jsou ale jiná. Relativně nízké hardwarové nároky a inovovaná koncepce z nich dělají systém, o kterém se vyplatí uvažovat jako o morálním vylepšení stávajících počítačů. Uvažuje se o tom na úrovni organizací a stojí zato o tom uvažovat i doma, nebo v domácí kanceláři. Jaké jsou hlavní faktory ovlivňující možnost inovace stávajících PC novým operačním systémem?
Pro každého?
Upgrade na Windows 7 je poměrně jasnou záležitostí pro ty uživatel Windows Vista, kteří ho dostali jako možnost v ceně současného operačního systému (v ČR to platí pro licence s tzv. Technologickou zárukou, prodávané víceméně od konce června). V případě, že na svých počítačích Vistu skutečně používají, pak – jak ukazují stávající zkušenosti – nemohou výměnou za Windows 7 nic ztratit, a naopak získají; minimálně v podobě rychlejší odezvy operačního systému, vylepšené kompatibility se staršími aplikacemi a také již zmíněné morální inovace. Problémy mohou nastat s některými aplikacemi vyvinutými specificky pro Vistu a dále pak s přivykáním na změněné uživatelské rozhraní.
Počítače, na kterých je v současné době provozována některá z edic Windows Vista, ale které nemají technologickou záruku (a systém je tudíž potřeba znovu zaplatit), jsou dalšími kandidáty na upgrade na tento operační systém. Otázkou v tomto případě je, zda cena nového operačního systému odpovídá tomu, co získáme. Zde by mohlo platit poměrně osvědčené pravidlo. Pokud používáme operační systém a několik (stále stejných) programů na jednom PC nebo notebooku, je důvodů pro změnu operačního systému méně, než pokud aplikační software střídáme. Podmínkou pro Windows 7 je dostatečné množství operační paměti (jako minimum se udává 1Gb, reálně je to 2 nebo více) a diskového prostoru. Pokud jde o konzumaci procesorového výkonu, jsou Windows 7 střídmější než jejich předchůdce.
To ale neznamená, že je důvod kvůli tomu dělat změny v softwarové konfiguraci počítače, který funguje k naší spokojenosti. Pokud už totiž v rámci implementace Windows Vista byly odstraněny problémy s výkonem a s kompatibilitou, může být přínos Windows 7 vzhledem k jejich ceně spekulativní. Jsme-li ale uživatel, kterému záleží na technické úrovni vybavení, pořízení nového operačního systému se vyplatí. Pokud zodpovídáme za uživatele, kteří jsou zvyklí na Windows Vista, není bezpodmínečně nutné nutit je k přechodu na nový systém a s jeho implementací můžeme počkat na to, až k ní dojde v rámci inovace hardwaru.
Dědeček
Co ale počítače s Windows XP? Není tajemstvím, že Microsoft si hodně slibuje od toho, že by nová Windows 7 mohla být systémem, který by posloužil k jejich morální inovaci. Dosavadní zkušenosti ukazují na to, že přechod systému z XP na 7 nepřináší tolik negativních efektů, jako bylo spjato s upgrade na Windows Vista. To ale neznamená, že nejsou, přičemž největším problémem je tradičně kompatibilita aplikací (přes veškerou snahu jsou Windows XP a 7 od sebe dvě generace daleko). Potíže se mohou objevit u spolupráce některých hardwarových komponent, což byl ostatně i problém Windows Vista a periférií, zejména staršího data produkce.
U počítačů, které byly vyrobeny před uvedením Windows Vista, a tedy které neodpovídaly hardwarovému výkonu v této době, mohou nastat i potíže výkonnostního charakteru. Určujícím kritériem je velikost pevného disku (minimum pro Windows 7 je volných 16GB, reálně se ale spotřebuje více), paměti (2GB jsou reálným minimem a více mnoho starších počítačů nepodporuje). Podstatná je také schopnost grafického adaptéru provozovat rozhraní Aero (vyžaduje se hardwarová podpora DirectX 9, deklarovaným požadavkem na Aero v časech Windows Vista byl PixelShader 2.0), bez nějž systém nevypadá zdaleka tak dobře.
Kromě hardwarových otázek je, pokud jde o upgrade stávajících Windows XP na Windows 7, ve hře ještě otázka stability systému. Pokud pro Windows Vista platí, že tam, kde jsou používána v neměnném softwarovém prostředí, nemusí být nutně měněna za 7, pak pro počítače s Windows XP to platí dvojnásob. Daleko spíše se vyplatí uvažovat o novém PC, nebo razantnější hardwarové aktualizaci, která by tak jako tak znamenala reinstalaci Windows XP, a s tím spojeném přechodu na Windows 7 (v tomto případě v žádném případě nepřecházejte na Windows Vista). Počítače pro víceméně monotónní činnost ale mohou být bez úhony s Windows XP provozovány i nadále.
Musíme tam všichni?
Windows 7 jsou z perspektivy Microsoftu i jeho uživatelů mnohem významnějším systémem než Windows Vista. Je pravděpodobné, že právě ony, a když ne tak nejbližší další nástupce, nahradí Windows XP. Ta jsou vzato komerčním jazykem „dosluhující“, ale ve skutečnosti ještě spolehlivě použitelná. A ještě dlouho spolehlivě použitelná budou. Přesto je pravděpodobné, že s Windows 7 se budeme setkávat každodenně na mnohem více počítačích, než jsme se setkávali s Vistou. Entuziasté dříve, všichni ostatní později. Nejste-li si upgradem jisti, ale nacházíte přesvědčivé argumenty pro, dejte novému produktu Microsoftu šanci.