Každý procesor je nastaven tak, aby běžel na nějaké konkrétní taktovací frekvenci – např. 3100 MHz. Tato rychlost je však odhadem, a často odhadem konzervativním. Můžete ji často vyhnat nahoru bez jakýchkoliv problémů. Někdy ji můžete vyhnat nahoru trochu více.
Měli byste být schopni přetaktovat i jiné komponenty, jako je paměť RAM nebo grafický procesor. Nicméně termín „taktování“ se obecně vztahuje k hlavnímu procesoru, který bude předmětem našeho krátkého článku.
Proč do toho jít? Přetaktování procesoru totiž zrychlí běh vašeho počítače. A to je poměrně dobrý důvod.
Existují však stejně dobré důvody, proč do toho nejít. Například může taktování poškodit váš hardware, přestože posunutí rychlosti o jeden či dva stupně je asi bezpečné.
Udržení nízké teploty počítače ochrání váš stroj před případnou škodou způsobenou taktováním. Takže zajistěte, aby byl PC dobře chlazený, a až pak zvyšujte jeho rychlost. Nedoporučujeme taktovat notebooky, které bývají ventilovány mnohem méně než desktopy.
I když taktování nezpůsobí žádnou škodu, může pořád zneplatnit vaši záruku. Takže pokud přemýšlíte o přetaktování počítače dostatečně nového na to, aby byl stále v záruce, prověřte tuto záležitost u výrobce.
A nakonec se může stát, že přetaktování výkon počítače zas až tolik nezlepší. Procesor je totiž pouze jednou z několika komponent, které ovlivňují celkový výkon stroje, a pravděpodobně není tou, která vás zpomaluje. Daleko většími zábranami rychlosti mohou být pevné disky, RAM či grafika.
Přetaktovat počítač můžete obvykle v BIOSu, kam se dostanete při startování počítače, když zmáčknete ve správnou chvíli klávesu Delete. Doporučujeme vám zjistit si před samotným taktováním nějaké informace o vašem konkrétním procesoru a BIOSu, abyste věděli, co děláte a do čeho jdete.
Zdroj: IDG News Service
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU