Přidávání funkcí systémů IT v bankách je nákladné

V bankách stále roste počet otevíraných účtů i užívaných platebních karet i jiných služeb. Požadavky klientů je však třeba úspěšně zpracovávat, a tak banky přidávají do svých systémů IT nové technologie a další funkcionality. To postupně přináší problémy, protože jejich systémy IT nelze dobře a efektivně spravovat, protože se při jejich postupném rozvoji příliš nebral ohled na budoucí rozšiřování, a vznikla tak nepříliš výhodná architektura IT.

Bankovní služby podle GfK
Banky se průběžně snaží zvyšovat počty klientů a jejich účtů i nabízet více služeb. Podíl populace vlastnící bankovní účet má mírně pozitivní trend, což je podle GfK jeden z ukazatelů výkonnosti, který přináší představu o současné situaci na trhu v sektoru finančních služeb v regionu CEE. Růst počtu otevíraných běžných účtů mezi klienty bank se sice v roce 2010 zpomalil, v loňském roce bylo u počtu běžných účtů opět zaznamenáno zvýšení, a to ze 41 procent v roce 2008 na 47 procent v loňském roce.

Druhým významným ukazatelem pozitivního vývoje je podle GfK počet vydaných platebních karet. Přestože se ve východní a střední Evropě stále významně využívá hotovost, penetrace karet se stále zvyšuje. V současné době již může platební kartu používat každý druhý obyvatel regionu CEE. Lukas Thumser, regionální zástupce GfK pro CEE, říká: „Vývoj na rozvíjejících se trzích regionu je stále více ovlivňován vnějšími okolnostmi a během několika posledních let se zpomaluje. Je to důsledek vzrůstající mezinárodní ekonomické integrace mezi finančními trhy. Hlavní proces růstu a ´dohánění´ rozvinutějších zemí se však v regionu CEE měnit nebude.“

Kombinace znalostí místního trhu a moderních přístupů je hnací silou nepřetržitého vývoje nových produktů a služeb požadovaných zákazníky z různých segmentů. Míra využití základních bankovních produktů – běžných účtů přesáhla od loňského roku 90 procent, u debetních karet se přiblížila k 80procentní hranici. Nejžádanějším produktem se stal spořicí účet s 15procentní penetrací, který na trhu nabízejí především „nízkonákladové“ on-line banky.

Pokud jde o další produkty, nedochází k žádnému významnému posunu od tradičních investičních produktů směrem k sofistikovaným. Jedinou výjimku představuje soukromé penzijní pojištění, kde dochází k meziročnímu růstu o čtyři procenta a jeho penetrace dosáhla 36 procent, uvádí GfK. Pokud jde o úvěrové produkty, v současné době je situace stabilní a ve srovnání s předešlými lety nedochází k dynamickému růstu.

Úpravy jsou obtížnější a dražší
Vývoj aplikací do existujícího architektonického modelu vede k dalšímu nárůstu komplexnosti IT, a tím i k dalšímu prodražování provozu – náklady na IT v takovém prostředí rostou s každým požadavkem lineárně. Například ve velkých institucích jsou integrační náklady až osmi- a vícenásobkem ceny vlastní aplikace. Pokud banky nezačnou přecházet na flexibilní IT prostředí, cena s každým novým integračním projektem poroste a může se dostat na úroveň, kdy větší integrační projekty již nebude možné uskutečnit.

Při aplikaci vhodného postupu a nástrojů na rozvoj vrstvy robustních sdílených obchodních služeb je možné snížit náklady na vývoj v rozsahu 30–60 procent. To přináší výhody při finančním řízení bank. Flexibilní prostředí IT má pro banky významný přínos rovněž v tom, že i přes snížené projektové rozpočty je možné realizovat potřebné obchodní projekty, optimalizovat aplikace, a snížit tak provozní náklady celé infrastruktury IT.