Příslib softwarově definovaných sítí

26. 12. 2014

Sdílet

 Autor: © Tommi - Fotolia.com
Pokud důvěrně neznáte softwarově definované sítě SDN (Software-defined Network), nic si z toho nedělejte. V nedávném průzkumu magazínu Network World jen desetina z dotázaných IT profesionálů odpověděla kladně na otázku, zda rozumí problematice SDN. Pokud však tato nově vznikající technologie dostojí svému slibu a změní pojetí sítí, jak je známe, na seznamování a učení zbývá už jen velmi málo času.

Zastánci nové koncepce datových sítí tvrdí, že SDN bude kromě jiných zlepšení především centralizovat a zjednodušovat řízení sítě, zajišťovat programovatelnost a s tím související vyšší agilitu sítí a také vytvoří příležitosti pro větší automatizaci a dohled pomocí různých pravidel.

Stručně řečeno SDN pomůže sítím držet krok se změnami, které nastávají díky virtualizaci prostředků v datových centrech, jako jsou servery či úložiště, a také bude skvělým doplňkem pro nasazení cloud computingu.

Zůstávají zde však některé problémy. Mnoho z propagátorů SDN jsou malé začínající firmy. Přestože se i zavedené společnosti už přidaly k rétorice propagující tento nový směr, jen čas ukáže, zda změnu myslely vážně, nebo zda to byla jen prázdná slova, zatímco v zákulisí třeba pracovaly na sabotáži podpory, aby se mohly vrátit ke své obvyklé práci.

Podle většiny oborových expertů však technologie SDN má velký rozvojový potenciál, a přestože jsme pořád ještě na počátku, neměly by se podle nich vyskytnout žádné významné překážky. Nyní je otázkou, kde to nakonec skončí, jak dlouho bude trvat dosažení cíle a jakou podobu bude mít výsledek v závěru.

„Dochází k zásadní změně pojetí datových sítí, protože současný stav je neudržitelný,“ vysvětluje Nick Lippis, spoluzakladatel skupiny ONUG (Open Networking User Group), která je skupinou uživatelů SDN a na jejímž startu se podílela společnost Fidelity Investments. „Náklady na provoz sítí jsou příliš vysoké a navíc velmi rychle rostou a nedaří se najít dostatek lidí na jejich správu.“

Hnutí SDN vedou sami uživatelé. Organizací, která tento cíl prosazuje, je Open Networking Foundation (ONF), mezi jejíž členy správní rady patří organizace jako Microsoft, Yahoo, Facebook, Goldman Sachs, Google, Verizon nebo Deutsche Telecom.

Jim Metzler, viceprezident poradenské společnosti Ashton Metzler & Associates, tvrdí, že standardizační orgány obvykle tvoří dodavatelé (obvykle seskupení do tří táborů – prosazovatelů standardu, pozorovatelů a subjektů, které se naopak aktivně snaží úsilí skupiny zpomalit).

Skutečnost, že technologie SDN se prosazuje kupujícími, podle Metzlera výrazně zvyšuje její šanci na úspěch.

 

Magie

Všeobecně vzato SDN umožňuje změnu oddělením řídicí roviny sítě od datové roviny, což znamená, že se management sítě odstraní ze zařízení, která předávají pakety, a naopak se centralizuje v serveru nazývaném jako řídicí jednotka (kontrolér).

Namísto klasického přístupu, kdy se každé síťové zařízení stará především o to sousední a na základě takových informací mu přeposílá přenosy, umožňuje centralizace inteligence vidět síť komplexně, lépe rozhodovat na základě celkového obrazu, a když nastane potřeba udělat v síti nějaké změny, lze je udělat v rámci jednoho místa bez nutnosti aktualizovat každý článek pomyslného řetězce.

Organizace ONF specifikovala protokol OpenFlow jako otevřený standardní způsob vzájemné komunikace řídicích jednotek a kompatibilních síťových zařízení slučitelných právě s OpenFlow.

„Protokol OpenFlow vůbec poprvé umožňuje externímu řídicímu mechanismu abstrahovat celou základní síťovou strukturu, aby byla univerzálně adresovatelná a aby v ní šlo všeobecně spravovat veškeré informace o její topologii a stavu,“ uvádí Jason Matlof, viceprezident marketingu společnosti Big Switch, která se v SDN silně angažuje.

„V současné době má každé síťové zařízení svou vlastní řídicí rovinu, spravuje svůj vlastní stav a má své vlastní definice pravidel, svou vlastní konfiguraci a musí se spravovat přes vlastní příkazovou řádku CLI,“ říká Matlof.

Jakmile ale všechny tyto informace bude možné spravovat centrálně v kontroléru SDN, umožní vám to vytvářet aplikace, které dovolí programovat sítě jako univerzální prvek. To odstraňuje složitost a statickou povahu současných tradičně pojatých sítí, vysvětluje Matlof.

Vzhledem k rané fázi vývoje SDN samozřejmě existují různé přístupy k definici SDN. Například podle Metzlera se definice SDN zaměřuje o něco méně na separaci a více na poskytování programovacích rozhraní pro síťová zařízení, a to nezávisle na případné oddělenosti řídicí a přeposílací vrstvy.

Důvodem tohoto posunu zaměření je nedávné oznámení společnosti Cisco, že jako součást své nabídky SDN bude poskytovat rozhraní API pro své různé nabízené platformy.

„SDN ale není ekvivalentem protokolu OpenFlow,“ upozorňuje Lee Doyle, hlavní analytik společnosti Doyle Research. „SDN je svým významem mnohem širší. Pokud máte rozhraní API a můžete zařízení naprogramovat, můžete sice vytvořit určitou podobu SDN, ale může to být proprietární řešení.“

Bez ohledu na definici ale lze říci, že obecný cíl je stejný – zjednodušit sítě a udržet krok se zaváděním technologií, jako jsou cloud computing a virtualizace serverů.

bitcoin_skoleni

 

Kompletní článek zahrnující spoustu dalších poznatků, trendů a zajímavostí si můžete přečíst v Computerworldu 8/2014.