Protipirátská organizace BSA bude v říjnu kontaktovat tisíce společností kvůli možnému výskytu nelegálního softwaru ve firemních počítačích. Zaměří se zejména na malé a střední firmy v odvětvích s nejvyšší mírou softwarového pirátství.
Organizace BSA (Business Software Alliance), která sdružuje přední výrobce softwaru, zahájí další kampaň zaměřenou na prevenci a potírání softwarového pirátství v malých a středně velkých firmách. „Začátkem října se BSA obrátí na management a majitele více než 15 tisíc firem po celé ČR. Upozorníme je na rizika spojená s přehlížením užívání nelegálního softwaru ve firmě či jeho tolerováním a poradíme jim, jak se s pirátstvím jednou provždy vypořádat.“
Podle poslední studie analytické společnosti IDC se v Česku již druhým rokem nelegálně užívá 39 % softwaru, což tuzemskému softwarovému odvětví způsobuje ztráty ve výši 2,9 miliardy korun. Česko patří mezi 30 zemí s nejnižší mírou pirátství a v pomyslném žebříčku zaujímá 22. místo. Za posledních čtrnáct let se podařilo v Česku snížit míru pirátství o 27 procentních bodů – z 66 % na současných 39 %.
K nelegálnímu užívání softwaru dochází často bez vědomí managementu či majitelů firem. „Nejčastějším prohřeškem je instalace více kopií softwarů, než povoluje licenční smlouva. Dalším rizikem jsou zaměstnanci, kteří si nekontrolovatelně instalují software pro soukromé účely. Pokud firma nedělá pravidelné kontroly legálnosti softwaru, během krátké doby může v závislosti na své velikosti užívat nelegální software v hodnotě statisíců i milionů korun. To se může managementu vymstít,“ řekl tiskový mluvčí protipirátské aliance BSA Jan Hlaváč.
Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je totiž zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel, ať už aktivně, například jeho instalací, či pasivně – třeba tím, že jeho šíření toleroval nebo například i schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud. „Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let,“ dodal Jan Hlaváč.
Kromě trestů uložených soudem pachatelům hrozí i statisícové platby poškozeným výrobcům softwaru. „Ti mohou žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Namísto 200 tisíc korun tak pachatelé mohou za software zaplatit až 600 tisíc korun: 400 tisíc jako kompenzaci a 200 tisíc za legální nákup licencí,“ řekl Jan Hlaváč. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení a další náklady vyplývající ze soudního řízení.
Policejní razie ve firmách podezřelých z užívání nelegálního softwaru se uskuteční nejčastěji na základě oznámení někoho zevnitř firmy či z jejího okolí. „Takových oznámení dostáváme každoročně mnoho desítek, a pokud jsou věrohodná, podáváme na takové firmy trestní oznámení. Lidé se ale často obracejí s oznámením přímo na policii,“ řekl Hlaváč. Důvodem takového oznámení bývá nejčastěji osobní msta, ale i nesouhlas s nelegálním počínáním firmy.
| Rostoucí počet oznámení je podobně jako v minulém roce motivován i tvrdým konkurenčním bojem. Týká se to hlavně profesí, ve kterých pořizovací cena softwaru představuje značnou část nákladů: architektů, projektantů, designérů či návrhářů průmyslových konstrukcí, výrobků nebo strojů. „Konstrukční software je pro tyto obory klíčovým nástrojem podnikání a jeho cena může tvořit podstatnou část nákladů firmy. |
Pokud konkurence užívá takový software nelegálně, může výrazně snížit ceny služeb. To se poctivým firmám samozřejmě nelíbí, a pokud o takových praktikách vědí, informují nás,“ uzavřel Jan Bucek, manažer společnosti Autodesk, jejíž populární software pro provádění technických výkresů se hojně pirátsky kopíruje. Obdobná situace je v oblasti grafického a DTP softwaru, kde jsou hojně pirátsky užívány populární softwarové tituly společnosti Adobe.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU