První pohled na vývojové prostředí Android Studio

Práce vývojáře pro Android vždy byla poměrně přímočará, či spíše chudá na možnosti. Stáhl si bezplatné IDE Eclipse a nainstaloval Android Developer Tools. Vše dál fungovalo víceméně tak, jak byli uživatelé Eclipse zvyklí. Goole ale hodlá věci změnit pomocí nového Android Studia, integrovaného vývojového prostředí, které by mělo možnosti vývojářů posunout o generaci kupředu.

Ačkoli se tváří jako samostatný produkt Android Studio a jako řešení přichází přímo ze serverů Googlu, většina programátorů v Javě ji okamžitě rozpoznají jako variantu IDE IntelliJ IDEA od firmy Jet Brains, které má mnoho nekompromisních až fanatických fanoušků.

Eclipse není pro každého, a tak se Google rozhodl nabídnout alternativu, která by byla jednodušší na používání, a přitom by nebyla funkčně chudá. Android Studio je postaveno na komunitní verzi IntelliJ, která má otevřený zdrojový kód. Mimo kosmetická vylepšení přibyly především analytické nástroje, které upozorní na potenciální chyby a urychlí ladící práce.

Mezi hlavní novinky ale patří nástroje pro návrhy rozložení Android, kde by se mělo dojít k výraznému zvýšení produktivity práce. Jednodušší je především navrhovat rozhraní pro různé rozlišení obrazovky.

Na konci práce IDE ale vývojáři opět musí se svým kódem skončit v původním simulátoru Androidu, který je doslova pověstný svou pomalostí a je jedním z primárních důvodů, proč je vývoj pro iOS považován za méně „stresující“. Nezbývá než doufat, spolu se všemi vývojáři pro Android, že si to Google uvědomuje a hodlá s tím něco udělat. Je přece jen těžko přijatelné, pokud nejposlednější procesor se šesti jádry běžící v turbo módu nedokáže program zaběhnout ani jako to nejpomalejší reálné zařízení s Androidem.

Současná verze Android Studia je označováno jako „early access preview“ a je na každém, jak hodně před zřejmě zastaralý pojem „beta“ takový stav klade. V každém případě s dalšími verzemi můžeme očekávat, že se toto IDE bude měnit více a více v portál vedoucí do vývojářských ekosystémů vystavěných na cloudech, který naprosto osvobodí vývojáře od závislosti na vybavení jejich stolních počítačů. A (možná) jednoduše vyřeší současné výkonnostní omezení simulátoru, a to bez nějaké výrazné optimalizace jeho kódu (jakkoli je to skutečně zoufale žádoucí). Pokud je jeho běh alespoň trochu paralelizovatelný, může jeho cloudová implementace dokázat zázraky díky neomezenému množství jader a paměti, které lze pro simulace nasadit.