Ředitele firem i konzultanty čekají krušné časy – na jejich místa se dere AI

O schopnostech a nedostatcích generativní umělé inteligence (genAI) se od začátku hojně diskutuje. Do popředí se často dostávají zejména její záporné stránky, kdy na přetřes se dostává především obava z možné ztráty zaměstnání kvůli AI.

Vědecký experiment výzkumníků z univerzity v Cambridge tyto obavy potvrzuje. Její studie se účastnili studenti a zkušení bankovní manažeři, celkem 344 lidí. 

Ti prošli simulací založenou na prvcích gamifikace, v níž museli činit rozhodnutí generálních ředitelů. Kvalita těchto rozhodnutí se zaznamenávala pomocí různých ukazatelů.

Účastníci museli absolvovat několik kol, která na sebe navazovala a měla formu obchodního roku. V každém kole bylo možné udělat více než 500 000 kombinací rozhodnutí.

Přečtěte si také:

Nadšení z genAI střídá deziluze

Jako datová základna se použilo digitální dvojče amerického automobilového průmyslu, které obsahovalo informace o prodejích automobilů i cenových strategiích a také o faktorech, jako jsou ekonomické trendy a dopady pandemie COVID-19.

Cílem bylo maximalizovat tržní kapitalizaci, která vyplývá z kombinace udržitelného tempa růstu a volného peněžního toku, přičemž účastník neměl být propuštěn z virtuální firmy kvůli neplnění různých klíčových ukazatelů výkonnosti).

Generativní AI zde byla zastoupená řešením GPT-4o, jehož tvůrcem je firma OpenAI. GPT-4o dostal se stejné úkoly jako zmínění účastníci studie a výsledky se porovnávaly s výsledky dvou nejlepších lidských účastníků z obou skupin (tedy studenti a manažeři).

Přečtěte si také:

Každý třetí firemní AI projekt je odsouzen k neúspěchu a bude zrušen

„Výsledky zpochybnily mnoho našich předpokladů o vedení, strategii a potenciálu umělé inteligence, pokud jde o rozhodování na vysoké úrovni,“ uvedli vědci. 

GPT-4o konzistentně překonával nejlepší lidské účastníky téměř ve všech zaznamenaných ukazatelích, navrhoval produkty s chirurgickou přesností a držel náklady přísně pod kontrolou.

Výzkumníci však poznamenávají, že GPT-4o byl z virtuální tabule propuštěn rychleji než studenti. Přičítají to především takzvaným událostem označovaným jako „black swan“. Jde o nepředvídatelné šoky, jež byly začleněné do simulace náhlých výkyvů cen, změn chování spotřebitelů a problémů v dodavatelském řetězci, tvrdí studie.

Nejúspěšnější studenti přistupovali k těmto rizikům obezřetně. Zaměřili se především na to, aby zůstali přizpůsobiví v nejistých časech, a ne na honbu za krátkodobými zisky.

Naproti tomu GPT-4o – stejně jako nejlepší bankovní manažeři – se vydal jinou cestou: AI přijala optimalizační myšlení a maximalizovala růst a ziskovost bez ohledu na možné ztráty.

Umělá inteligence se sice dokáže rychle učit a opakovat činnosti v kontrolovaném prostředí, ale neumí si dobře poradit s nepředvídanými, rušivými událostmi, které vyžadují lidskou intuici a předvídavost.

To nevrhá dobré světlo na bankovní manažery, kteří byli z virtuální rady vyhozeni ještě rychleji než studenti. Jak GPT-4o, tak současní vedoucí pracovníci totiž podlehli stejné chybě: přílišné důvěře v systém, který odměňuje agresivní ambice.

Pokud jde o nástroje genAI pro OpenAI, výzkumníci přesto dospěli k pozitivnímu závěru: „Navzdory svým omezením podal GPT-4o působivý výkon. Ačkoli byla umělá inteligence vyřazena častěji než nejlepší lidští hráči, stále byla schopna obstát i proti nejlepším a nejchytřejším účastníkům.“

Co to znamená pro firmy?

Výzkumníci ze svého experimentu vyvozují různé závěry:

Generativní umělou inteligenci již nelze ignorovat jako strategický zdroj. Experiment ukazuje, že i nekoordinované modely mohou při správných podnětech poskytovat kreativní a strategické vstupy.

Zásadní je kvalita dat. Aby AI překonala vlastní očekávání, pokud jde o podnikovou strategii, jsou zapotřebí vysoce kvalitní data. Iniciátoři experimentu jsou přesvědčeni, že robustní datová infrastruktura je nezbytným předpokladem pro využití AI v nejvyšším vedení.

Přečtěte si také:

Co potřebujete umět, abyste dostali dobrou práci v IT?

Efektivita AI není bez rizika. Agresivní maximalizační strategie by bez dostatečné předvídavosti mohly vést ke katastrofálním výsledkům. Proto by nástroje genAI neměly pracovat bez dohledu a ani by je neměli používat lidé bez předvídavosti, uvedli výzkumníci.

Digitální dvojčata hrají ústřední, strategickou roli. Podle vědců by digitální dvojčata podnikového ekosystému, „zalidněná“ několika agenty LLM, mohla představovat cenný zdroj informací pro řízení pomocí AI.

Konzultanty v oblasti podnikového řízení by mohly čekat převratné časy. S nástupem „umělých generálních ředitelů“ předpovídají vědci konzultantům těžké časy. „Společnosti jako McKinsey by mohly čelit tomu, že jejich služby budou doplněné nebo dokonce nahrazené systémy umělé inteligence."

AI ale zatím nemůže plně převzít odpovědnost generálního ředitele. Může však výrazně zlepšit procesy strategického plánování a pomoci předcházet nákladným chybám. 

Skutečná síla generativní AI spočívá v obohacení rozhodování šéfů a v tom, že jim umožní, aby se prostřednictvím analýzy a simulací soustředili na své lidské schopnosti: přijímání strategických, empatických a etických rozhodnutí, dodává studie.

Ale i pro generální ředitele vidí vědci jedno riziko: „Lpění na iluzi, že i v budoucnu budou držet otěže v rukou sami. Budoucnost firemního managementu je hybridní. Úspěšní budou ti šéfové, kteří budou vnímat umělou inteligenci jako partnera, nikoli jako konkurenci."