Robotičtí vojáci: realita nebo sci-fi?

14. 1. 2019

Sdílet

 Autor: © Mykola - Adobe Stock
Postarší studie věnovaná kybernetické válce v současnosti opět ožívá, a to nejen kvůli aféře s volbami v USA.

Celá studie se věnuje vypracovaná pro úřady USA se věnuje budoucnosti válečných konfliktů v éře umělé inteligence. K dispozici je pouze shrnutí a úvod; celá studie je dostupná pouze relevantním osobám ve Spojených státech. Avšak i tak z ní lze vyčíst zajímavé informace. Pochází z roku 2017, takže sice nezahrnuje nejnovější objevy, ale v kontextu kybernetické války se příliš mnoho nového – veřejně dostupného – neobjevilo.

Zajímavá je třeba zmínka o bojových robotech. To není nic nového, jejich vývoji se věnuje USA, Čína, Rusko i arabské státy; mluví se také o exoskeletech, známých třeba z počítačových her typu Stalker. Spekulace lze v tomto případě odstrčit stranou: informační technologie budou součástí případných válek budoucnosti, pokud se takové uskuteční. O lidské zdroje nechce přicházet nikdo, roboti jsou snáze nahraditelní; a ochromit pomocí virů, malwaru a dalších agresivních kódů celou infrastrukturu nepřítele není nic nerealistického.

Součástí toho je, opětovně, i etická diskuze: mohou roboti vůbec mise, které by potenciálně mohly ohrozit lidský život, vůbec vykonávat? Oficiálně asi ne, ale horší otázka je: dopustilo by to mezinárodní společenství?

 

Robotika je pro vojenství zajímavá, ale komerční sektor vítězí

V případě války by tomu jen těžko zabránilo, a v současném rozložení sil by každá další větší válka pravděpodobně byla opět světová.

Další zajímavý bod studie ovšem zmiňuje, že člověk je vůči počítači nadřazený v oblastech, které mají vysokou míru nejistoty: zkrátka, když nelze předvídat, co se přesně stane. To je pravda, která, doufejme, ještě určitou dobu bude platit. Ani dnes ještě případný robotický voják nedovede plnit rozkazy do takové míry, aby byl platnou bojovou jednotkou. Tedy, doufejme – vojenské studie a experimenty jsou samozřejmě přísně utajovanou záležitostí.

Součástí studie je také shrnutí komplexní diskuze týkající se vývoje autonomních zbraňových systémů. Problémem je, jak výzkum velmi dobře podotýká, to, že nejen čistě vojenské technologie jsou potenciálním problémem. I komerční sektor a jeho algoritmy by šly relativně snadno zneužít k bojovým účelům, proto je nutné se zabývat i jimi, obzvláště v oblasti letecké a pozemní války.

bitcoin_skoleni

Velmi zajímavá je zmínka o tom, že nejtalentovanější inženýři a vědci se pohybují v komerčním sektoru, a to globálně – platy a možnosti výrazně převyšují vládní a vojenské prostředky. To je v zásadě dobrá zpráva; zatímco za mnohé užitečné technologie minulosti (mikrovlnka, kupříkladu) mohl vojenský výzkum, v dnešní době nás posunuje dále spíše výzkum komerční.

Bohužel se studie nezabývá realističností a časovým odhadem AI vojenských systémů, ale jisté je, že nevzniknou zítra – ještě nás k takové budoucnosti čeká mnoho let. Začít s regulacemi a kontrolou podobného vývoje je ovšem nutné už teď; stačí jen relativně jednoduché vyřazení elektrických rozvodových sítí státu, a je půda připravena pro opravdu velký problém, už jen kvůli chybějící komunikaci.