informace z různých zdrojů, ale nechce se vám číst informační newslettery ani
pravidelně navštěvovat množství různých webových serverů? Právě tehdy využijete
možnosti technologie RSS. Syndikace informací vám umožní mít všechny nejnovější
zprávy pohodlně a rychle na jediném místě.
V tomto článku se dozvíte, co je to RSS, jak funguje a jak je správně používat.
Naučíme se pracovat s FeedReaderem, pravděpodobně nejlepším klientem RSS pro
Windows, a ukážeme si, k čemu všemu nám tato poměrně novátorská technologie na
internetu může být užitečná.
O jednom vynálezu
V době, kdy se WWW stalo skutečně rozšířenou technologií a počty stránek každým
dnem rostly o desítky procent, vzniklo mnoho zajímavých technologií určených
pro zjednodušení tvorby, administrace i publikace prostřednictvím webu. Jeden z
technických problémů, na který tvůrci z našeho dnešního pohledu raných serverů
naráželi, bylo, jak zajistit vzájemné provázání různých stránek na různých
serverech formou vzájemných upoutávek. Mnoho tvůrců webů si totiž uvědomilo, že
je výhodné se s dalšími tvůrci podobných míst navzájem propagovat. Klasická
metoda výměny ikonek nebo textových odkazů byla sice z technického hlediska
nejjednodušší, ale zdaleka ne nejlepší. Měla řadu nevýhod, z nichž ta základní
je nasnadě. Ikonka umístěná na jiném serveru výměnou za cizí ikonku na vlastním
sice odkáže uživatele ven (nebo ho přivábí k nám), ale dohromady nic mu o
serveru, který propaguje, nepoví. I ten nejlépe zpracovaný odkaz je ve finále
stále jen statickým odkazem "někam". To nevadí v případě tematických stránek,
ale u serverů, které jsou aktualizovány více než jednou denně, nic nevypovídá o
tom, co se na něm právě nachází a jak by to mohlo být zajímavé.
Pak někdo přišel na zajímavé vylepšení. Spočívalo ve vytvoření dynamické
reklamy. Ta se vkládala na server hostující odkaz, přesněji na stránky z něj
přicházející, a měla tu vlastnost, že se měnila v závislosti na aktuálním
obsahu propagovaného serveru. Mohli jste se díky tomu dočíst o tom, že v mém
deníčku je právě článek o tom, jak je mi špatně, a nikoliv jako dříve jen to,
že můj deníček je prima místo, poněkud prostoduše řečeno.
Technicky vzato to vypadalo jako výpis aktuálních zpráv z jednoho serveru na
serveru jiném. Řešení se konstruovalo buď pomocí vkládaných informací na bázi
SSI, nebo dokonce v některých případech jako dynamicky generovaný obrázek -
GIF. Ten byl hostujícím serverem vkládán do stránek a volán z toho místa, na
které bylo odkazováno. Správu obsahu GIFu měl tudíž na starosti webmaster
místa, které se propagovalo, a pokud zachoval identické vnější rozměry a barvu,
mohl dovnitř vložit libovolný text, aby byla informace zobrazená na
partnerských stránkách vždy aktuální. Přestože v pozdějších fázích se tyto
obrázky generovaly dynamicky, prakticky představovaly neobyčejně lopotné řešení
problému vzájemné propagace. Zvětšovaly zbytečně nutné množství přenesených dat
při jejich vytváření i stahování, byly příliš náročné na ruční i automatické
generování a manipulace s nimi byla vzhledem k jejich zamýšlené funkci
neobyčejně nepraktická.
Scripting News
Pak někdo dostal nápad a pojmenoval jej Scripting News. Dotyčný se jmenoval
Dave Winer a svůj vynález (přesněji ideu) poprvé představil svému okolí v roce
1997. Princip byl poměrně jednoduchý. Zatímco pro přenos informací, a to včetně
těch jen odkazujících, se až do té doby používal výhradně text zabalený do HTML
nebo obrázky (GIF), zkusil tyto formáty nahradit sice také textem, ale tehdy
teprve pomalu se rozšiřujícím formátem XML. XML umožnilo rozvrhnout jednotlivé
části předem dané informace takovým způsobem, že bylo možné její aktivní
přeložení na místě, kde měla být čtena, a rozčlenění na základě schématu.
Celý systém byl zamýšlen, jak vyplývá již z názvu, především k distribuci
zpravodajských titulků a asi by mezi mnoha jinými nápady zapadl do propadliště
dějin, nebýt počinu společnosti Netscape. Ta o dva roky později, v roce 1999,
specifikovala svůj systém RSS (0.9), do nějž integrovala i původní Scripting
News. RSS (Really Simple Syndication) je také systém založený na bázi XML.
Tento systém byl původně určen k integraci zpráv do portálu my.netscape.com.
Nicméně se ukázalo, že jeho potenciál je mnohem větší.
Jako je možné odkázat jedním serverem na jiný pomocí ikonky umístěné na tom
serveru, na který je odkazováno a která je volána serverem, jenž odkazuje, je
možné odkazovat i textem. Soubor s aktuálními titulky zpráv daného serveru
uloženými do XML schématu definovaného normou je uložen na serveru, který
obsahuje i články z těchto titulků (tedy na který se odkazuje) jako takzvaný
RSS FEED (řekli bychom asi vlákno). Odkazující server je schopen uložené
informace, které obsahují jen data a to, jak je rozčlenit (tedy na rozdíl od
ikonky či HTML neobsahuje nic o formátování či o obrazové podobě) přečíst a pak
zaintegrovat, například zobrazit s ikonkou vloženou do feedu na svých
stránkách. Výsledek? Server obsahuje textové odkazy na jiný server, které jsou
dynamicky generovány přímo z něj, jsou vždy aktuální a plně se přizpůsobují
designu toho, kdo je propaguje, dokonce i v případě, že jej bez vědomí toho,
kdo je propagován, změní.
O jednom vylepšení
RSS formát prošel mezi roky 1999-2003 poměrně bouřlivou historií různých
vzájemně ne vždy úplně souvisejících pokusů o standardizaci. Některé z těchto
pokusů obsahovaly přidaná data a vylepšené schopnosti, jiné nikoliv. Zabývat se
touto historií plnou tahanic a také mnoha mýtů by bylo zbytečné. Řekněme si
jen, že postupně vznikaly různé variace určené pro různá použití, související
například s rozvojem osobních portálů, weblogů a dalších podobných systémů.
Prozatím poslední a uznaná verze specifikace RSS vznikla v roce 2003 na
Harvardské univerzitě pod poměrně volnou licencí Creative Commons.
Mezitím rostl počet webů, jež technologii RSS využívaly pro vzájemnou
propagaci. Především se to týkalo vydavatelských domů, které vydávají mnoho
různých časopisů a publikací. V důsledku toho vznikalo také množství webů -
internetových průběžníků - deníků. Tyto deníky přicházejí často s
několikahodinovou frekvencí aktualizace svých obsahů, které je potřeba nějak
propagovat, ale také upozorňovat současné uživatele na jejich přítomnost. RSS
propagace tedy funguje napříč servery. Sesterské stránky obsahují seznam
titulků nebo i krátkých zpráv z jiných míst téhož vydavatelství, což je
praktické jak pro propagovaný server, tak i pro ně samotné a hlavně pro firmu.
Přinášejí totiž návštěvníkům jednotlivých serverů jakousi přidanou hodnotu,
zároveň jej udržují co nejdéle na serverech patřících jedné společnosti a tedy
na serverech společně žijících z reklamy. Návštěvník sám může být také
koneckonců rád.
Dobrá. RSS se tedy stalo jednou z důležitých technologií sloužících pro
vzájemnou propagaci stránek a hrajících docela důležitou roli při tvorbě
portálů. Proč by ale mělo zajímat čtenáře PC WORLDu? Svou příčinu to má, a to
poměrně dobrou. Postupem času se totiž ukázalo, že RSS lze použít i jiným
způsobem, než jak bylo původně zamýšleno. Zatímco obsah souborů tvořících feedy
měly číst pouze servery, které následně na tyto soubory odkazovaly (zpracováním
a zobrazením informací z feedů), není nijak obtížné vytvořit program, který by
stejné informace četl a zobrazoval lokálně přímo v klientských počítačích. Proč
to ale dělat? Feed, pokud je veřejně přístupný, obsahuje obvykle seznam
nejaktuálnějších informací, které je možné na daném umístění najít. Tedy
titulky článků, jejich podnadpisy, někdy krátké anotace (perexy) a samozřejmě
URL směřující na samotné články. Copak ale stejná data neobsahují i klasické
newslettery rozesílané uživatelům? RSS feed není třeba posílat e-mailem. Vhodně
naprogramovaný klient je schopen jej přečíst a zobrazit podobným způsobem jako
třeba poštovní zprávu. V té ale není nutné komplikovaně vyhledávat, co nás
zajímá, protože, na rozdíl od jakkoliv formátovaného e-mailu, jsou titulky a
anotace s odkazy od sebe jednoznačně odděleny a díky flexibilitě zpracování XML
dat je možné s nimi provádět prakticky cokoliv. Mezi titulky je možné
vyhledávat, různě je třídit, dokonce nasazovat jednoduché nástroje pro
inteligentní analýzu. To zní velmi lákavě.
Především je ale možné pomocí RSS z různých zdrojů zajistit velice hladké
sdružení (syndikaci) informací z mnoha různých zdrojů na jediném místě s
jediným rozhraním, a to takovým způsobem, který je jednoduchý na pochopení a
především pak na ovládání. Uživatel se díky tomu nemusí prodírat množstvím
různých webových serverů nebo lesem newsletterů. Všechno potřebné má přímo před
sebou, s jednoduchým ovládáním a ve formě, které rozumí. Jinými slovy, vítejte
ve světě syndikovaných informací.
Je však nutné propojovat RSS informace vždy s pevným klientem v počítači?
Jistěže nikoliv. Totéž je možné provést i na úrovni serveru a vytvořit tak
například jedinou stránku, která bude obsahovat informace z řekněme pěti či
šesti různých zpravodajských zdrojů. Kupodivu k tomu není potřeba ani žádná
zbytečně složitá technologie. Schopnost čtení feedů je také možné integrovat do
jiného komunikačního softwaru. Přímo se k tomu nabízejí webové prohlížeče, ale
možné je i využití s e-mailovými klienty nebo v diskusních systémech. To vše
nabízí velice širokou škálu možností, jichž by bylo škoda nevyužít.
Další možnosti použití feedů se objevují například na podnikových intranetových
portálech, kdy se používá syndikace dat, jejichž původci nemusí být přímo
webové servery. Může jít o různé exporty z informačních systémů se
zpravodajským charakterem. Stejně tak je možné generovat a přenášet grafy,
statistiky a elementární data například o aktuálních procesech ve firmě, o
jejich stavu a průběhu. To je ovšem již poněkud jiná písnička, která se spíše
hodí pro profesionální a korporátní využití, než pro naši krátkou historii a
popis fungování technologie opravdu jednoduché syndikace, tedy RSS.
Používáme RSS
Chcete používat RSS a ušetřit tak spoustu času stráveného čtením různých
zpravodajských serverů? Je to možné. RSS se vám může hodit nejen v případě, že
nemáte čas denně číst mnoho různých stránek jen proto, že vás zajímají, ale
také v případě, kdy by k tomu nestačilo vaše internetové připojení nebo
například výkon počítače. Na rozdíl od načítání celých titulních stránek,
dokonce i v případě, že jsou optimalizovány pro pouze textové prohlížeče nebo
velmi pomalé připojení, se totiž u RSS kanálů přenáší pouze velmi malé množství
dat. Díky tomu je možné rychle získat velmi kvalitní obrázek o tom, co je
nového, co se děje. Pro práci s RSS zpravodajstvím potřebujete přinejmenším dvě
věci.
První z nich je klientský software, na němž budete RSS číst. Může to být buď
čtečka integrovaná do webového prohlížeče, nebo speciální aplikace. Další
nutností je, aby server, jehož obsah vás zajímá, RSS export podporoval.
Technicky to není nijak složitá záležitost, vyžaduje však vůli na straně
vydavatele. Faktem je, že většina českých zpravodajských a informačních serverů
na požadavek nabídky RSS od svých uživatelů v nedávné době přistoupila. Kanál
syndikace dat tak najdeme prakticky na všech významnějších serverech.
V prohlížeči, nebo zvlášť?
V tomto článku jsme se věnovali jedinému z prohlížečů či čteček RSS, aplikaci
FeedReader, ale jak na tom jsou čtečky integrované do webových prohlížečů?
Například FireFox v aktuálních verzích podporuje RSS jako takzvané aktivní
záložky. Na rozdíl od klasických záložek (bookmarků) jsou tyto aktivní, tedy
propojené s RSS obsahem. V případě, že otevřete složku záložek s aktivním
obsahem, je tento aktivní obsah načten a zobrazen formou odkazů. Tyto odkazy
pak otevřete klasicky klepnutím, jež vás dovede přímo na příslušné články.
Práce s nimi je tak naprosto stejná jako se záložkami, na něž jste zvyklí, ale
jejich obsah se na rozdíl od nich prakticky neustále mění a co víc, je vždy
aktuální. Jinou možností je schopnost prohlížeče automaticky upozornit na
možnost přidání aktivní záložky formou ikonky ve stavovém řádku. Tato funkce
nicméně musí být podporována tvůrci samotného webového serveru, přesněji řečeno
jeho obsahu.
Pokud by vám aktivní záložky z jakéhokoliv důvodu nevyhovovaly, máte možnost
integrovat do FireFoxu klasickou RSS čtečku, která bude pracovat buď
samostatně, nebo jako postranní lišta prohlížeče (doporučujeme projekt Sage na
adrese sage.mozdev.org/installation.html). Další z alternativních prohlížečů,
Opera, přistupuje k RSS podobně jako ke klasickým poštovním zprávám, čímž se
její chování podobá našemu FeedReaderu. Obrovskou výhodou je opět integrace do
prohlížeče a v důsledku toho mnohem jednodušší ovládání. Práce s vlákny je opět
snadná a podobná prostředí typické práce s e-mailovými zprávami. Ovládání je
prosté a čtečka, stejně jako další komponenty Opery se chová jako samostatná
záložka v systému Tabbed Browsing. Má tedy smysl používat pro RSS samostatný
program? Pokud používáte Operu nebo Firefox a rádi byste si přečetli několik
vláken denně, pak je pro vás jednoznačně řešením čtečka v prohlížeči. Pokud to
ale s RSS myslíte vážně a rádi byste, aby se stalo hlavním zdrojem vašich zpráv
a novinek ze světa, získávaných prostřednictvím internetu, pak vám doporučujeme
uchýlit se k samostatné aplikaci pro čtení RSS, ať už touto aplikací bude
FeedReader nebo něco jiného. Jedině tak totiž dosáhnete potřebného komfortu,
snadného použití a maximální užitné hodnoty, kterou lze z RSS získat. Při
správně volených feedech, kdy vám žádný nepřebývá jako zbytečný a současně
nechybí žádný podstatný, je díky RSS možné získat přehled o všech podstatných
událostech a zprávách během doslova několika desítek sekund. Připomeňme, že při
použití klasického procházení titulních stránek serverů bychom na stejnou věc
potřebovali minimálně několik minut a kdybychom se místo toho chtěli věnovat
newsletterům serverů, pak je možné, že by tato doba byla ve výsledku ještě
mnohem delší. Jako u všech ostatních technických věcí ale i zde platí, že pouze
to, co je využíváno efektivně, může být ku prospěchu. žádná technologie, ať už
za ni platíme nebo nikoliv, sama o sobě hodnotu uživateli nepřináší.
Jak na RSS čtečky
Pokud se vám nechce instalovat kvůli RSS vlastní čtecí aplikaci a stačí vám
syndikované zprávy z (relativně) omezeného množství zdrojů, pak neváhejte a
podívejte se na server http://www.pravednes.cz. Tato stránka je vlastně RSS
čtečkou ve webovém rozhraní. Každý uživatel si může definovat servery, jejichž
obsah by rád viděl (existují předdefinované záložky typu domácí zpravodajství,
zahraniční, weblogy a podobně). Podobnou službu je schopen, byť o něco méně
komfortně, zajistit i server http://www.kratce.cz. Jestliže byste chtěli
sledovat nějaký zdroj, který v nabídce chybí, a přesto má zajímavý obsah, pak
není nic snazšího, než požádat správce serverů o jeho zařazení.
Webové čtečky mají schopnost rychlé navigace mezi jednotlivými feedy, umí v
nich vyhledávat a na požádání existují i speciální, ovšem již komerční služby
typu monitorování obsahu vybraných serverů (u pravednes.cz je základní verze
této služby zadarmo, podléhá pouze registraci uživatele). Výhodou webových
čteček je především skutečnost, že nepotřebují žádný program, nicméně práce se
čtečkami představujícími aplikace je podle mnoha názorů přece jen pohodlnější.
Kde vzít čtecí program?
Potřebujete čtečku RSS a nevíte, kde ji získat? Jedna z možností je, že tuto
aplikaci váš počítač již obsahuje, pouze o ni nevíte. Konkrétně pokud používáte
například aplikaci Mozilla Firefox, pak je možné, že RSS je zřejmě již
integrováno v prohlížeči (přesněji řečeno, některé verze čtečku obsahují, jiné
nikoliv). Pokud čtečku nemáte, pak není problém ji na webu sehnat a
nainstalovat. Dále je pak možné čtečky najít v prohlížečích Opera a v některých
poštovních klientech. RSS bývá také integrováno do klientských aplikací
podnikových informačních systémů, "digital dashboardů", nachází se standardně v
moderních distribucích operačního systému Linux a také jako doplňující funkce
některých dalších aplikací.
Ze samostatně existujících čteček RSS se zde zmíníme o pravděpodobně
nejkvalitnější aplikaci určené pro čtení zpravodajských vláken, programu
FeedReader, který najdete na adrese http://www.feedreader.com. Jedná se o
projekt vyvíjený v rámci systému SourceForge pod otevřenou (GNU/GPL) licencí a
tedy s otevřeným zdrojovým kódem. Aplikace existuje v několika verzích pro
Windows, v případě potřeby si můžete vytvořit (a zkompilovat) vlastní, což na
rozdíl od mnoha jiných projektů není ani nijak přehnaně náročné.
Přesto se FeedReader řadí mezi nejkvalitnější čtečky pro Windows. Pojďme se
podívat, jak s ním správně pracovat.
Co je to RSS?
RSS (Really Simple Syndication) je metoda umožňující balení aktuálních titulků
obsahu webových serverů (ale nejen těch) do univerzálně čitelných souborů
pomocí stanoveného XML schématu.
Pomocí přidávání novinek do RSS feedů je možné vytvářet jeden veřejně čitelný
zdroj aktuálních informací na serveru nebo v informačním systému, a to zároveň
s efektivním doplňováním odkazů na "plná" znění nacházející se mimo server
samotný.
RSS soubory, "feedy", je tedy možné číst serverovým softwarem a přidávat na
vlastní stránky, nebo je importovat do klientů. Klienty se pak stávají jakýmsi
univerzálním rozhraním pro příjem zpráv. Jsou efektivnější než e-mailové
newslettery, zároveň je práce s nimi pohodlnější.
Čtečku formou webu nebo jako program
Web:
• Chceme přístup k několika málo zdrojům.
• Nelze instalovat zvláštní RSS aplikaci.
• Chceme mít své RSS zdroje, ať sedíme u jakéhokoliv počítače.
Aplikace:
• Chceme využívat hodně feedů.
• Chceme mít možnost archivace zpráv.
• Chceme pokročilé funkce jako filtrování obsahu, prohledávání atd.
Vlastní FeedReader
Poté, co si prostřednictvím serveru stáhneme instalační soubor, je nutné jej
nainstalovat standardním způsobem, jak jsme zvyklí. Po spuštění se objeví okno,
které je složeno z nástrojové lišty a tří základních segmentů. V levé části
najdeme seznam feedů, tedy vláken, která jsou dostupná nebo k jejichž odběru
jsme se přihlásili. V pravé části nahoře uvidíme, vždy po aktualizaci právě
vybraného feedu, seznam zpráv, které se v něm nacházejí. Zprávy jsou
archivovány a ty, které jsme prozatím nepřečetli, jsou označeny tučně. Zatímco
nahoře se nacházejí pouze titulky zpráv, ve spodní části najdeme jejich
anotace, tedy doplňující informace spolu s možnostmi dalších akcí. Zde je třeba
říci, že tyto doplňující informace plně závisí na libovůli autora feedu. To
znamená, že pokud autor dává k dispozici kromě nadpisu článku také jeho
rozsáhlý popis, pak ve spodní části okna tento popis najdeme. Pokud ovšem
nikoliv, najdeme tam jen několik slov, nebo dokonce pouze odkaz na celý článek.
Jak jsme si řekli v předchozí části, RSS feed vždy obsahuje odkaz na původní
(celou) zprávu, obvykle tedy článek na serveru, a tak se ve spodní části s
tímto odkazem můžeme setkat formou akce přečtení (Read on). Klepnutí na tento
odkaz dříve otevíralo webový prohlížeč. To je ale nepraktické, a tak jsou nyní
články otevírány přímo v prostředí FeedReader, přičemž k tomuto účelu je
využíván port aplikace Internet Explorer. To znamená, že IE musí být ve vašem
systému instalován, a to minimálně ve verzi 5.0, doporučena je pochopitelně
verze aktuální.
Jak čteme jednotlivé zprávy, respektive feedy, jsou postupně označovány jako
přečtené. Označit je můžeme i ručně klepnutím pravým tlačítkem na titulek
zprávy, respektive vlákna, a výběrem patřičné položky ze zobrazeného seznamu.
Vlákna lze aktualizovat automaticky (příslušnou položku najdeme v nastavení)
nebo pomocí k tomu určené ikony v hlavním panelu. Díky zde přítomné funkci je
možné mezi nimi vyhledávat zvolená klíčová slova, ale tato funkce není ani v
aktuální verzi příliš spolehlivá a je dobré ji používat s určitou rezervou
ohledně přesnosti výsledků. Nové vlákno můžeme přihlásit k odběru několika
způsoby. První představuje seznam již nabízených (přeinstalovaných) vláken ve
složce Available Feeds. Ačkoliv tato složka obsahuje velké množství vláken,
český uživatel si zde zpravidla nevybere. Podstatnější je volba ručního
přihlášení (Instalace) feedu.
K tomu potřebujeme jeho celou URL adresu, kterou můžeme snadno zkopírovat z
patřičného serveru. Některé servery na přítomnost RSS upozorňují speciální
(standardizovanou) ikonkou, jiné zprostředkovávají pouze textový odkaz. Nabízí-
li server více vláken, jako třeba Lidové noviny či Hospodářské noviny, pak si
vybereme to (či ta), které je pro nás nejzajímavější a zkopírujeme jeho adresu
do schránky počítače. Ve většině prohlížečů stačí klepnout na odkaz na feed
pravým tlačítkem myši a vybrat funkci "Kopírovat odkaz" či její anglickou
analogii.
Nyní stiskneme tlačítko New Feed v hlavním okně FeedReaderu a do příslušného
dialogu vložíme zkopírovanou adresu. Po stisknutí tlačítka Next se čtečka
připojí k danému serveru, zkontroluje feed a stáhne jeho název. Po ukončení
akce je pro feed vytvořena speciální složka v hlavním okně.
Pokud se chceme vlákna zbavit, stačí na jeho složku opět klepnout pravým
tlačítkem a vybrat patřičnou položku z kontextového menu. Také je zde možné
měnit parametry vlákna, včetně periody jeho automatické aktualizace a případné
nucené autentizace (u veřejných serverů se s ní nesetkáme, ale možná je).
FeedReader se minimalizuje do systémové lišty, kde indikuje svou aktivitu
"otáčením" krychličky - ikonky. Pokub jsou v některém z vláken zjištěny nové
zprávy, zobrazí se podobným způsobem, jako to činí např. Outlook 2003 nebo IM
klient Miranda. Tedy v pravém dolním rohu obrazovky je zobrazeno okénko a je
přehrán zvuk, podle nastavení konkrétního klienta. Okno po krátké době opět
samo zmizí a poklepáním na minimalizovanou ikonku si můžeme otevřít tělo čtečky
k zobrazení aktuálních zpráv v aktualizovaném vlákně.
Zajímavou vlastností je filtrování. Funguje tak, že zadáme svůj seznam
klíčových slov a následně jsou nám zobrazovány pouze zprávy, které daná klíčová
slova obsahují. V případě, že máme zaregistrováno mnoho vláken, která jsou
často aktualizována a díky tomu dostáváme velké množství "zpráv", je možné si
cíleně vybírat pouze takové, které nás skutečně (na základě zvolených seznamů
klíčových slov) zajímají.
Pokud jde o další funkce FeedReaderu, je dobré si uvědomit, že filozofie této
aplikace vychází z populárních klientů elektronické pošty. Většinu dodatkových
funkcí najdeme tam, kde bychom je hledali např. v Outlook Expressu nebo jiných
aplikacích pro práci s elektronickými zprávami. Přestože RSS vlákna nejsou v
žádném případě porovnatelná například s diskusními skupinami nebo s e-mailovou
komunikací, je rozhraní prohlížeče vytvořeno tak, aby přinejmenším tyto
aplikace připomínal. Je tak o to pohodlnější.
Stinná stránka
Všechno má negativní vlastnosti a ani FeedReader není výjimkou. Pokud by tedy
problémy, které stále ještě obsahuje, pro vás byly závažné, můžete se
spolehnout na jinou čtečku, například tu v systému Opera či na doplněk pro
Mozillu Firefox. Hlavním problémem je stále nedokonalá stabilita. Aplikace v
současné fázi svého vývoje představuje poměrně stabilní program bez větších
nedostatků a problémů - pádů, nicméně nic není úplně ideální. K poruchám
dochází zejména tehdy, kdy nastane nekorektní chování některého z vláken. Tak
může dojít k prudkému zpomalení nebo pádu programu, nicméně nebyla pozorována
ztráta informací uložených přímo v něm.
Problematický je také start a bohužel i ukončení FeedReaderu, zejména na
pomalejších počítačích, jejichž CPU pracuje na frekvenci cca 500 MHz a méně).
Zde dochází k výraznému opoždění startu aplikace. V některých případech si
FeedReader rovněž nárokuje snad až zbytečně veliké množství operační paměti,
přičemž toto bylo pozorováno především u počítačů osazených operačním systémem
Windows 98SE a Windows Me. Jak jsem se již zmínil, komplikací je také
vyhledávání v rámci jednotlivých vláken, i když zde dochází k problémům
relativně méně často.
Využití RSS
1.Vzájemná propagace mezi servery - zajištění zobrazení obsahu titulků a
anotací jednoho serveru na jiném.
2.Vytvoření syndikovaných serverů obsahujících odkazy na jiné servery místo
vlastního obsahu.
3.Doručení titulků a obsahů do klientských zařízení.
Historie
1997 - První náznak formátu v podobě Scripting News.
1999 - Standardizace společností Netscape (verze 0.9).
2000 - Nová specifikace 0.91 od Userlandu.
2002 - Kombinovaný formát MetaWeblogAPI.
2003 - Zatím poslední (a uznávané) RSS 2.0.
Zajímavé odkazy
• http://blogs.law.harvard.edu/tech/rss VersionHistory - stručná historie RSS
• http://davenet.scripting.com/1997/12/15/scriptingNewsInXML - první nabídka
formátu
• http://interval.cz/clanek.asp?article=3567 - popis verze 2.0 v češtině
• http://www.feedreader.com - mateřská stránka FeedReaderu
• http://www.mozilla.org - stránka Mozilly, Firefoxu atd.
• http://www.czilla.cz - Mozilla v češtině
• http://www.opera.com - prohlížeč Opera
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU