Soud ve Spojeném království rozhodl o tom, že letitý sběr téměř všech informací o komunikaci tamějších občanů (s výjimkou samotného obsahu komunikace) porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech.
Po veřejném přiznání vlády k této činnosti se ale sběr informací stává legálním, tvrdí Investigatory Powers Tribunal, nezávislý útvar, který se zabývá stížnostmi na zpravodajské agentury. Útvar však ještě čeká rozhodnutí o tom, zda lze ospravedlnit šíři získávaných informací a zda jednání agentur bylo úměrné hrozbám, které se snažily eliminovat.
Na základě stížnosti sdružení Privacy International z června 2015 tribunál souhlasí, že informační služby Spojeného království skutečně po dlouhé roky porušovaly Evropskou úmluvu o lidských právech tím, jak ve velkém sbíraly osobní informace o občanech státu.
Data zahrnují informace o tom, kdo kontaktoval koho, kdy, kde a pomocí čeho, kdo platil za hovor a kolik platil. „Prakticky jediné informace, které agentury nesbíraly, jsou samotný obsah,“ popisuje ve svém verdiktu soud. Legální sběr takových informací by vyžadoval příkaz k zadržení daného subjektu.
V principu vláda může zpravodajským službám povolit sběr komunikačních dat od mobilních a internetových operátorů díky zákonu z roku 1984 (shodou okolností rok vzniku zákona koresponduje s názvem antiutopického románu George Orwella, který se zabývá mj. právě otázkou „Velkého bratra“, tedy sledování občanů státem).
Zda však byl sběr dat a jeho šíře nutná je otázka zcela jiná: když v roce 1984 zákon vznikl, podotýká tribunál, žádné mobilní telefony ani internet neexistovaly.
Mimo dat týkajících se přímo komunikace sbíraly agentury také osobní informace - databáze pasů, telefonní adresáře, bankovní záznamy. Dle vyjádření tajných služeb během soudního řízení je však majorita občanů pro potřeby agentur nezajímavá.
Pravidla pro masový sběr osobních dat britská legislativa neupřesňuje, dodává tribunál. Informace o činnosti informačních služeb vyplynuly na povrch až v březnu roku 2015, vláda se ke sledování následně přiznala v listopadu téhož roku.
Dle tribunálu se sběr dat po přiznání vlády stal legálním, neboť je „předvídatelný“. Občané mohou předvídat, že je někdo sleduje, a musí tak počítat s následky svých činů.
„Je nepřijatelné, že jen skrze občanský soudní proces započatý charitou jsme se dozvěděli rozsah moci [tajných služeb] a jak ji využívají,“ říká Millie Graham Woodová, právnička Privacy International. Zároveň vyzvala agentury k veřejnému potvrzení, že nelegálně získaná osobní data budou zničená.
O konci praktiky shromažďování dat o občanech si ale v této neklidné době můžeme nechat jedině zdát. Ba naopak - s vývojem nových technologií bude stát mít k dispozici ještě více nástrojů, pomocí kterých své občany může sledovat.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU