Na serveru IGN mají moc pěkné, stručné, ale výstižné ohlédnutí za 16-bitovou válkou z devadesátých let minulého století. Na generaci konzolí, kde na jedné straně stály Sega Mega Drive a na druhé Super Nintendo, které to tady nakonec vyhrálo. Jakkoliv na trh jako první nastoupivší Mega Drive (či Genesis v mimoevropských regionech) měl výborný start, díky agresivnímu marketingu a vlajkové hře Sonic the Hedgehog, které se mělo udat na 4 miliony kopií. Pokračování pak vygenerovalo ještě o dva miliony více! Mega Drive si vedl výborně především v USA, kde byl lepší než jeho přímý konkurent, a také v Evropě, kde byl základ položen překvapivým úspěchem předchozího Master Systemu, jehož se v celosvětovém počítání udalo na 13 milionů ks (NES měl na svém kontě přitom 62 milionů!).
Nicméně nakonec Sega kapitulovala, k čemuž přispělo také nesmyslné tříštění sil na hardwarových rozšíření pro Mega Drive (Mega CD, 32x...), zatímco Nintendo přicházelo s herními hity pro své věrné fanoušky, kteří po nich následně hladově sáhli. Takový Super Mario Kart zaznamenal na 8 milionů zákazníky rozebraných kopií, Street Fighter II pak 6 milionů, Legend of Zelda: Link to the Past 4.7 milionu a Star Fox měl 4 miliony. A to nesmíme zapomenout na hit přicházející se závěrem působení SNES na trhu, Donkey Kong Country od Rare, který jenom za předvánoční periodu roku 1994 stihl udat na 6 milionů ks! SNES se doprodával vlastně ještě dlouho poté, co už na trhu bylo méně úspěšné N64 a nakonec se jeho prodeje zastavily na 49,1 milionu ks. Pro srovnání, Mega Drive stihl rozprodat na 29 milionu ks.
Zdroj: IGN