V minulém čísle jsem se věnoval základním principům snímání
ručních, stolních a bubnových skenerů. Nyní se podívejme
podrobněji na jejich klíčové parametry, ty jež je od sebe
zásadně odlišují z hlediska námi kýženého využití. Skenery mají
pochopitelně svá konstrukční a technická úskalí a omezení, z
čehož pak plyne velké množství jejich modelů a různorodost cen.
Jaký skener je však třeba pro vaši práci? Toto klíčové
rozhodnutí záleží do určité míry i na softwaru, který je pro
další práci s obrazem k dispozici -- pokud jej nemáte doma a
nejste sw-piráti, pak tedy na softwarové výbavě, kterou se
skenerem dostanete. Většinou se tak ušetří významná suma.
Nicméně technické parametry jsou hlavním omezujícím faktorem, a
proto si je teď ve vztahu k očekávanému užití skeneru projděme.
Jdete-li kupovat skener a nejste rozhodnuti pro konkrétní model,
jedna z prvních otázek, kterou vám má prodejce položit, je: "K
čemu jej chcete používat?". Její zodpovězení je hlavní kámen
úrazu. Odpovíte-li: "Chci zpracovávat všechno, snímat fotky i
diapozitivy na velikost do A3", vede následné doporučení k
výkonným CCD nebo rotačním skenerům v cenách nejméně milion
korun. Ideální odpovědí je například: "Chci připravovat větší
část podkladů pro časopis podobný PC WORLDu, k dispozici mívám
fotografie, malé i velkoformátové diapozitivy." Čím se to liší?
Rozlište přesně
Předně je nutno z charakteru výsledné tiskoviny odhadnout
rozlišení, kterého je při snímání skutečně potřeba. Při tisku se
vytváří obrázek z různobarevných bodů, jejich množství se nazývá
hustota tiskového rastru a udává se v lpi (linek na palec; běžné
je 100 lpi i méně, pro ofset 133, 150, 175 lpi, případně i více)
a je nutno nezaměňovat ji s rozlišením skenerů, tiskáren a
snímaných obrázků. Bod tiskového rastru se při tisku vypočítává
z vícera bodů jemu v obrázku odpovídajících. Proto se rozlišení
pro snímání volí jako dvojnásobek tiskového rastru (více jak
1,5, méně než 2,25). Proto u zmíněného PC WORLDu, který se
tiskne s rastrem 133 lpi, se obrázky skenují do výsledného
rozlišení 300 dpi. Snímání při vyšším rozlišení nemá praktický
smysl, neboť se při tisku lepší ostrost a detaily stejně ztratí.
Menší nemá smysl také, protože se rychle ztrácí obrysová ostrost
obrázku. Jiná situace je při snímání obrázku za účelem
publikování na obrazovce -- v prezentaci či na Internetu - zde
stačí rozlišení 72 dpi. Ještě jiné hodnoty platí při tisku na
inkoustových či laserových tiskárnách.
Další, co je nutno vzít v potaz, je požadované zvětšování
předloh. Fotografie nedělají problémy. Zvětšení běžné pohlednice
9 X 13 cm na velikost A4 je asi 230%. Ovšem zvětšení diapozitivu
24 X 36 mm na A4 už představuje asi 850 %! A jak to souvisí se
skenerem? Úzce. Chceme například tisknout rastrem 133 lpi
obrázek velikosti A4, pořízený z pohlednice. Pak musí mít obraz
při tisku rozlišení 266 dpi, a protože je při snímání 2,3x
zvětšován, musí skener plochu 9 X 13 cm snímat v rozlišení asi
380 dpi (volíme tedy 400 dpi). Provedeme-li totéž s naším
maloformátovým diapozitivem, je to naráz 1 400 dpi. Z toho je
vidět, že je nutno dobře zvážit, budou-li požadovaným výsledkem
celé strany A4, nebo něco menšího či dokonce většího. Charakter
předloh a požadovaná výsledná velikost obrázku v tisku je silným
limitujícím faktorem pro skener a také pro kapsu pořizovatele.
A co počítač
Z charakteru práce jsme odvodili základní parametry skeneru.
Vybíráme například ten, který umí snímat diapozitivy i
fotografie, a jehož optické rozlišení je asi 1 400 dpi. Z
požadovaného rozlišení a rozměrů výsledných obrázků odhadneme i
velikost zpracovávaných dat. Jedna plná strana A4 má v RGB
(trojbarevná definice) při rozlišení 300 dpi asi 24 MB, v
barevném prostoru CMYK (čtyřbarevná definice nutná pro ofset) o
třetinu více, tedy 32 MB. Případné snížení rozlišení na polovinu
zredukuje data na jednu čtvrtinu. Stejně tak je vhodné si
uvědomit, že prázdné okraje mají velkou plochu - okraj 2,5 cm
již představuje 20 % celé plochy A4! Velikost obrazových dat pak
určuje nutný výkon počítače, který obrázky dále zpracovává.
Řádově 30MB obrázky je nutné ukládat na rychlé disky (v
nejlepším případě na několik fyzických disků či diskové pole) a
volná paměť pro jejich efektivní zpracování jde až do
několikanásobků (zhruba 3-5x). Toto číslo vypadá astronomicky,
hodně uživatelů nepracuje ani s dvojnásobkem paměti. Nicméně,
pokud je počítač takto vybaven, nespočívá vaše práce jenom v
pozorování hodin a počítání oveček do sta.
Jemné tóny
Druhá skupina úvah o charakteristikách skenerů se opírá o
dynamiku zpracovávaných předloh. Minule jsme popisovali, co to
je optická hustota předlohy. Tu lze stanovit pro tištěné
obrázky, fotografie i průhledné diapozitivy -- udává, jak moc
"tmavé" je nejtmavější místo obrázku. Tištěné obrázky se vejdou
svou dynamikou (rozsahem barevných/šedých tónů) do optické
hustoty (denzity) 2,0 D, stejně tak i barevné fotografie. Tisk
by tedy neměl být zkreslujícím faktorem, nebude-li jím skener.
Zde naštěstí problém nenastává. Prakticky všechny, i levné
skenery, zpracují předlohy s denzitou alespoň 2 D -- znamená to,
že při snímání nemizí kresba v tmavých partiích snímku. Problémy
lze očekávat, slouží-li jako předloha dipozitiv -- byl-li
exponován s ohledem na použití v tisku, má vhodně velkou
dynamiku, ale diapozitiv jako takový může mít optickou hustotu
výrazně vyšší než 3,0 D (až do 3,8 D). První zkreslení nastává,
pokud skener není schopen takový rozsah pojmout. Další pak při
zpracování obrazu do tisku, neboť je nutno nějak rozumně velkou
dynamiku diapozitivu stlačit do barevného rozsahu tiskového
stroje. (Že při tom utrpí barvy snímku, ať už je v systému
přítomna sebelepší správa barev, ani nemluvě.) Jste-li při práci
skutečně odkázáni na to, že musíte zpracovat vše, co vám přijde
pod ruku, tedy i vysoce kontrastní diapozitivy, musíte volit
skener, který má denzitu co nejvyšší.
Zjemnění
Abych trochu zjemnil předchozí tvrzení -- neboť by vedla
většinou k výrazně dražším skenerům, než je nutné -- lze dodat
ještě pár drobností. Tak například skenery se dost liší tím, jak
jemně vidí do tmavých detailů. Hrubá hranice vede mezi skenery,
používajícími CCD prvky, a skenery s fotonásobiči (PMT skenery).
I když oba typy budou mít maximální denzitu shodnou, například
3,6 D, dá se čekat, že PMT skener zobrazí více detailů a více
odstínů v tmavých místech snímku. Na tomto poli svádějí bitvy i
jednotliví výrobci dobrých stolních (CCD) skenerů a platí
pravidlo, že není jeden CCD skener jako druhý. Na druhou stranu
je též pravdou, že i tady začínají CCD skenery na PMT kolegy
dotahovat.
Ony také ne všechny diapozitivy jsou tak hrozně tmavé. Je třeba
zhodnotit, s jakými předlohami se běžně pracuje, a smířit se s
tím, že se vždy dá zajít do studia a nechat si několik
problémových snímků seskenovat na výrazně citlivějších a
dražších zařízeních. Může se tak ušetřit hodně finančních
prostředků -- dražší skener se vyplatí koupit jen tehdy, bude-li
skutečně maximálně využíván.
Ostrost
Další samostatnou charakteristikou skenerů je ostrost kresby. Tu
je možno odzkoušet -- stačí nevelký detail nasnímat v optickém
rozlišení skeneru. Na první pohled dva technicky ekvivalentní
modely skenerů se mohou kresebně lišit. Vždy však mějte na
paměti, jak má být výsledek velký. Absolutní ostrost, která se
při tisku nakonec stejně ztratí, může skener jen pěkně
prodražit.
Jak dále
Posledními a podstatnými charakteristikami jsou správa barev a
barevná věrnost vůbec. Tato problematika bývá velmi diskutována
a zaslouží si samostatné kapitolky. Rovněž softwarové vybavení
skenerů je velmi různorodé a též bývá jazýčkem na vahách při
koupi zařízení. Takže se naň zaměříme příště.
DPI
Anglická zkratka dot per inch , jednotka rozlišení. V¦překladu
znamená: bodů na palec -- což znamená, počet bodů na úsečce
dlouhé 2,54 cm. Rozlišení se tedy váže na určitou velikost
obrázku, při zvětšení na dvojnásobek poklesne rozlišení na
polovinu (při zachování počtu bodů).
Rozlišení
Sděluje skeneru, jak přesně má být obrázek sesnímán, jak malé
podrobnosti mají být ještě zachyceny. Toto číslo se zpravidla
udává v jednotkách dpi . Musí být dost velké, aby byl obrázek při
tisku pěkný, ale zase ne moc, neboť se zvyšujícím se rozlišením
drasticky roste velikost obrazových dat a časy zpracování. Také
připojený skener mívá svůj strop. Prakticky platí, že u CCD
skenerů je nejlépe používat zlomky či násobky optického
rozlišení (u 1 200 dpi skeneru tedy 100, 200, 300, 600, 1 200
dpi, méně vhodných je 700 dpi). Pokud je rozlišení uvedeno ve
dvou směrech (např. 600 X 1 200), pak zlomky toho menšího čísla.
To totiž vyjadřuje rozlišení použitého CCD prvku.
Optické rozlišení
Je to rozlišení, které umožňuje snímací prvek a mechanika
skeneru. I když je možné nastavit rozlišení vyšší, detaily menší
než to, co je uvedeno v technických parametrech jako optické
rozlišení, skener prostě nevidí a obraz se pouze dopočítává.
Zvětšení
Pro každý výřez lze nastavit výslednou velikost obrázku.
Například v centimetrech nebo obrazových bodech -- je to
přirozené. Skener, respektive snímací modul, pak již případně
sám přizpůsobí rozlišení při snímání tak, aby měl výsledek
požadovanou velikost a rozlišení.
Soutěž o skener UMAX Astra 600P
Tak co říkáte, jaké rozlišení uspokojí vaše potřeby? Dříve než
se rozhodnete, dejte si chvíli pauzu a zkuste zodpovědět několik
otázek. Možná potom už nebudete muset nic kupovat a skener
vyhrajete. I v¦tomto měsíci vám ConQuest a PC WORLD nabízejí
skener Umax Astra 600P. Stačí vystřihnout nebo okopírovat kupón
(není třeba originál, soutěž není vázána na koupi časopisu)
Následují otázky pro soutěživé:
1.Rozlišení:
a)je pouze u skeneru
b)je pouze u tiskárny
c)používá se obecně
2.U tisku je důležité:
a)lpi
b)dci
c)ftp
3.Stolní skener:
a)skenuje stoly
b)umisťuje se na stůl
c)zabuduje se do stolu
4.Současné nejmenší rozlišení stolních skenerů je:
a)75 dpi
b)150 dpi
c)300 dpi
5.Maximální denzita stolních skenerů je zhruba:
a)2,0 D
b)3,0 D
c)4,0 D
6.TMP skenery mají denzitu:
a)lepší než CCD
b)stejnou jako CCD
c)horší než CCD
7.K¦ukládání naskenovaných obrázků se používá:
a)bitmapa
b)tabulka
c)taška
8.ConQuest je společnost:
a)slovenská
b)česká
c)taiwanská
9.Bude sledovat tento seriál i nadále?
a)určitě
b)nečtu seriály
c)podle námětů
10.Má být text:
a)více populární
b)více odborný
c)stejný
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU