Výběr ekonomického softwaru se neobejde bez zvažování mnoha kritérií. Největší ohled se samozřejmě bere na funkcionalitu odpovídající požadavkům konkrétní firmy, nabídku modulů a jejich vzájemnou provázanost a flexibilitu. Důležitá je i intuitivnost a použitelnost uživatelského rozhraní.
Systémy uvedené v dnešní srovnávací tabulce tvoří zhruba dvě pětiny celkové nabídky na českém trhu orientované na menší a střední firmy. Šíře a vyspělost většiny z nich jsou u systémů ERP očekávané, u specializovaných nástrojů pro účetnictví či u ekonomického softwaru mnohdy až překvapující. Kromě produktů od Prospeksu IT, ESO9, IFS a LLP, které jsou určeny pouze pro střední firmy, se všechny systémy dají použít jak v menších, tak středních organizacích.
Účetnictví kontra ERP
Nikdy nelze dopředu odpovědně prohlásit, který softwarový typ bude pro společnost, jež si takový produkt hodlá pořídit, vhodný. „Záleží na velikosti firmy a procesech, které chce firma pokrýt. Obecně se dá říci, že každému podnikateli může informační systém zautomatizovat minimálně základní pracovní úkony, zavést v evidencích systém a nabídnout ochranu cenných dat v podobě zálohované databáze,“ říká Martin Jirmann z Abra Software. „Pokud by však další, sofistikovanější funkce ERP uživateli nepřinesly větší přidanou hodnotu, např. v růstu konkurenceschopnosti nebo ve zvýšení obratu, může být dostatečným řešením základní verze ekonomického systému.“
„Kompletní systém ERP je vhodný pro společnosti, které potřebují nejen účetnictví, ale právě komplexnost,“ soudí Ota Formánek z Prospeks-IT. „Díky ní mají jednotnou datovou základnu s možností finančního pohledu na vlastní firmu a s rozhodujícími podklady pro řízení firmy. Neméně důležité jsou informace o zákaznících a trhu celkově včetně přímé komunikace s okolními subjekty.“
Stanislav Jelínek z firmy Slim je přesvědčen, že u některých českých menších a středních firem rozhoduje i cena, kterou je ochotno vedení do softwaru investovat: „Pokud je plánovaná investice v desítkách tisíc korun, pravděpodobně nelze očekávat nasazení ERP systému – takové firmy se většinou spokojí se slušným ekonomickým systémem.“
Účetnictví v cloudu
Razantní nástup cloudových služeb, poskytování softwaru jako služby SaaS či hostingu se nevyhnul ani ekonomickým a účetním systémům, které už ze své povahy jsou pro tento prodejní kanál přímo předurčeny.
„Cloudová řešení mají pro segment SMB velkou perspektivu.“ myslí si Jaroslav Šmarda z firmy Vema a vysvětluje: „Jako cloudová přitom chápu jen taková řešení, kdy na serveru dodavatele je nainstalována jediná verze softwaru, která obsluhuje data všech zákazníků. Domnívám se, že ve vzdálenější budoucnosti budou všechny malé a střední firmy využívat jen cloudová řešení systémů ERP, jejichž základní výhodou je výrazná úspora nákladů.“
„Výhody cloudu mohou stále více ocenit především dva druhy společností. Jsou to ty, které se chtějí soustředit především na svůj předmět podnikání, na jednotlivých zakázkách spolupracuje mnoho lidí, jsou na více místech nebo se potřebují pohybovat v rámci své práce a především se nechtějí starat o správu, údržbu a rozvoj vlastního systému,“ doplňuje Pavel Motan z K2 atmitec. „Tato skupina firem o to více poroste, oč větší část svých prostředků svěří cloudu – nejen vlastní ekonomický či systém ERP, ale i správu a provoz celého jejich výpočetního prostředí. Proto očekávám i analogický vývoj v softwarové oblasti, kdy širší celek a komplexnější řešení má větší šanci na úspěch u zákazníků.“
EDI, XML, nebo cloud?
Elektronická výměna dokumentů se pomalu stává nezbytnou součástí byznys procesů spojených s účetnictvím, financemi a ekonomikou firem, zejména při styku se státní správou. Tradiční formáty EDI či XML může postupně vytlačit výměna probíhající přímo v prostředí cloudu.
„V této oblasti je bohužel největším propagátorem stát formou legislativy, která elektronickou výměnu dat upravuje a podporuje,“ poznamenává Hampl z Asseco Solutions. „První etapou je podpora výměny dat mezi státem, respektive jeho orgány a podniky. Zde je třeba ještě hodně trpělivosti, ale směr je již dán. Záleží nyní hodně na samotných firmách, do jaké míry budou vstřícné k výměně dat mezi sebou. Výrobci většiny moderních informačních systémů ji podporují.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU