Hlavní navigace

SoftWindows a RealPC - bratři v emulaci

1. 3. 1998

Sdílet

Spojení Maců s počítači PC je řešeno na několika úrovních, zahrnujících podporu propojení do počítačových...


Spojení Maců s počítači PC je řešeno na několika úrovních,
zahrnujících podporu propojení do počítačových sítí, možnost
přenosu souborů nebo dokonce schopnost spouštět PC aplikace na
Macu. Většina uživatelů vystačí s kompatibilitou souborů, někdy
je ale potřeba mít možnost na Macu spustit PC aplikaci, prostě
proto, že příslušná macovská verze není k dispozici. Kromě
hardwarového řešení lze pro tento účel využít také softwarové
emulace, jejíž použitelnost roste se vzrůstajícím výkonem
procesorů PowerPC.
Již od dob prvních PowerMaců je k dispozici software
SoftWindows firmy Insignia, který byl dlouhou dobu jediným
zástupcem emulátorů schopných spouštět Windows aplikace na Macu.
Minulý rok se tento program dočkal svého již čtvrtého pokračování
v podobě SoftWindows 95 4.0. Ve stejné době také rozčeřila přece
jen trochu stojaté vody PC emulátorů dynamická firma Connectix
uvedením kompletní softwarové emulace hardwaru PC s příznačným
názvem VirtualPC (viz PCW 9/97, str.139). Firma Insignia přirozeně
zvedla hozenou rukavici a přišla na trh s vlastní podobou
takového emulátoru, nesoucí název RealPC.

SoftWindows 95 4.0

SoftWindows 95 4.0 je předposlední verzí tohoto emulačního
softwaru zaměřeného na emulaci prostředí Windows 95 (verze 5.0
byla uvedena pár dní před uzávěrkou, takže se do tohoto testu
ještě nedostala). Emulovány jsou opět instrukce procesoru 586,
oproti předchozí verzi se ale zlepšila podpora grafiky a nyní
jsou podporovány až miliony barev. Windows 95 (US verze) jsou
předinstalována a díky optimalizovaným ovladačům od Insignie je
jejich výkon poměrně slušný, zvlášť pokud jde o rychlost
zobrazování. Při testech se ukázalo, že hrubý výkon (měřený
WinBench) lze výrazně zvýšit zvětšením přidělené paměti.
SoftWindows 95 4.0 nabízejí výbornou integraci s prostředím
Mac OS. Macovské složky lze přimontovat jako disky do Windows
a použít je pro sdílení souborů. Data (text a obrázky) lze
přenášet také přímo přes společnou schránku. V SoftWindows můžete
používat další SCSI zařízení, takže přímé připojené třeba ZIPu
nečiní problém. Snadné je i připojení do sítě, kdy se Mac
s instalovanými SoftWindows chová jako regulérní PC. Zajímavá je
také možnost použít AppleScript pro ovládání programu a zadávat
tak z Maca příkazy Windows aplikacím (simulací stisknutí kláves).
Nesmíme zapomenout ani na funkci TurboStart umožňující start
prostředí Windows v několika sekundách, tedy řádově rychleji než
libovolné reálné PC. S programem je dodávána utilita pro práci
s obrazy disků, která umožňuje virtuální PC disky nejen
zvětšovat, ale také zmenšovat (je-li to vzhledem k jejich
zaplnění možné).
Pro naše uživatele je asi klíčovou otázkou možnost používat
lokalizovaná Windows 95. Bohužel v tomto směru vás trochu zklamu.
Česká Windows 95 se mi sice podařilo instalovat, ale výkon
zobrazování citelně klesl. Po upgradu na originální ovladače od
Insignie zase přestala fungovat myš. Řešením může být selektivní
upgrade jen vybraných ovladačů, což ovšem vyžaduje poměrně
hluboké znalosti PC, které u převážné většiny uživatelů nelze
předpokládat. Navíc v českých Windows 95 nefunguje korektně
přenos českého textu přes schránku mezi Macem a Windows (v DOSu
je vše bez problémů).

RealPC 1.0

Mladším sourozencem SoftWindows je software RealPC, lišící se od
SoftWindows rozšířením emulace PC hardwaru, zjednodušeným
nastavením a hlavně odstraněním Windows ze standardní dodávky
(a výrazně nižší cenou). RealPC vzniklo jako reakce na uvedení
VirtualPC a zaměřilo se především na oblast, ve které SoftWindows
dostávala na frak, totiž na emulaci prostředí DOSu a rozšíření
množství podporovaných aplikací.
RealPC tedy emuluje instrukce procesoru Pentium MMX
a podporuje standard SoundBlaster, jejž vyžaduje zvláště řada
her. Hrubý výkon je dostatečně velký na to, aby se dalo množství
populárních PC her skutečně hrát, a ne pouze znechuceně čekat na
pomalé překreslování. Ostatně řadu z nich si můžete ihned
vyzkoušet, protože součástí dodávky je CD-ROM se sadou her. Co
v RealPC naopak nenajdete, je instalace Windows 95, kterou je
nutné koupit zvlášť. Při testu jsem se pokusil instalovat česká
Windows 95, ale narazil jsem na stejný problém jako
u SoftWindows, tj. nekompatibilitu ovladače myši. Instalaci OS/2
Warp se nepodařilo vůbec spustit. Překvapivě šlo však přímo použít
Windows 95 instalovaná na virtuální disku SoftWindows (virtuální
disky obou aplikací jsou kompatibilní, RealPC navíc umí připojit
disky VirtualPC, ale pouze jako disk D:). Výkon takto
"nainstalovaných" Windows byl ohromující. Nejen že si RealPC
ponechalo svůj hrubý výkon (jen se trochu zpomalily hry v DOSu),
ale převzalo také rychlost zobrazování SoftWindows.
RealPC má vůbec mnoho podobných vlastností jako SoftWindows
95. Oba programy jsou zhruba stejně velké, vyžadují podobné
množství paměti a nabízejí stejné prostředky integrace s MacOS.
Také v RealPC lze používat sdílené složky, přenášet text
i grafiku přes schránku (opět bez češtiny ve Windows), ovládat
program pomocí AppleScriptu, případně ve Windows využívat funkce
TurboStart. RealPC rovněž nabízí podstatně přehlednější nastavení,
které se podobá nastavení ve VirtualPC, a umožňuje tzv.
EasyLaunch, tj. spuštění PC aplikace umístěné do sdílené složky
poklepáním ve Finderu, tj. stejně jako macovskou aplikaci.

Jaký emulátor?

Když existoval jediný emulátor, bylo vše v mnohém jednodušší.
Dnes, když tady jsou hned tři emulační programy, znamená možnost
výběru trochu úsilí navíc. Zjednodušit výběr pak může přímé
porovnání emulátorů v oblastech výkonu, kompatibility a vazby na
Macy.
SoftWindows 95 4.0 poskytují skvělý "viditelný" výkon
Windows aplikací, tj. rychlé překreslování obrazovky. Podobný
výkon dostanete i u RealPC 1.0, pokud použijete ovladače od
Insignie. RealPC je vůbec skvělý program a výkon v DOSu umožňuje
hrát množství her, které jsou obecně svou náročností na výkon
známé. VirtualPC 1.0 výkonem zaostává jen nepatrně. Jak
SoftWindows 95, tak RealPC nabízejí dobrou integraci s Mac OS
prostředím, VirtualPC má k dispozici pouze sdílené složky, zase
ale umožňuje přimontovat PC disk na plochu Maca. VirtualPC také
umožňuje uložit a rychle obnovit libovolný stav PC prostředí,
zatímco funkce TurboStart z RealPC a SoftWindows funguje pouze ve
Windows.
Z předchozího je zřejmé, že pokud chcete používat DOS nebo
nelokalizovaná Windows 95, je jasným favoritem RealPC, které
navíc získáte za nejmenší cenu. Klíčové v předchozím hodnocení je
ovšem slovo nelokalizované. Jediný způsob, jak bez problémů
instalovat česká Windows 95 nebo jiný operační systém, je použití
VirtualPC. V takovém případě kupte verzi VirtualPC bez Windows,
přijde vás o polovinu levněji.

Závěr

O věrnosti softwarové emulace Windows a obecně počítačů PC na
Macu svědčí následující příhoda. Když jsem ukazoval emulátor
Windows spuštěný v celoobrazovkovém modu (navíc na macovském
klonu neobsahujícím tradiční znak jablíčka), dostalo se mi
jediného dotazu: "Ty už jsi opustil Macy?" Málokomu vadilo, že
myš má jediné tlačítko (spíše to uživatelé přivítali) nebo že u
disketové jednotky není tlačítko pro vysunutí - "viditelný" výkon
byl totiž často vyšší, než na co byli uživatelé zvyklí u svých
počítačů a vše, včetně zapojení do sítě, prostě fungovalo jako
na běžném PC. Takový je dnes svět PC emulace na Macu.

Software SoftWindows 95 4.0 a RealPC 1.0 pro test poskytla firma
Insignia Solutions, Kingsmead Business Park, London Road, High
Wycombe, Bucks, HP11 11JU, United Kingdom (www.insignia.com)

Obrázky :
1) Emulace Windows dnes není na Macu problém (windows.tif)
2) SoftWindows 95 se primárně soustředí na emulaci Windows 95
(softwin.tif)
3) Nastavení parametrů v SoftWindows není tak přehledné jako v
ostatních emulátorech (winmem.tif)
4) RealPC nabízí rychlý DOS a přehledné nastavení (realpc.tif)
5) Srovnání výkonu PC emulátorů (graf.tif)

Test byl prováděn použitím WinBench 98 na počítači Pulsar 2250
s 604e/225 a 80 MB RAM. Každému emulátoru bylo přiděleno 40 MB
RAM a byla instalována Windows 95 (US verze). Subjektivní pocit
rychlosti je ovšem v případě všech emulátorů mnohem lepší, než
jak ukazuje srovnání s Pentiem 166.

Vložené články :

Pro vaši firmu

Volba mezi Macem a PC při koupi počítače většinou končí u otázky
kompatibility, která je dnes ovšem z macovské strany poměrně
slušně řešena. Asi nejucelenější řešení poskytuje kompletní
emulace PC, umožňující Macu chovat se jako PC-kompatibilní
počítač, tj. provozovat libovolný software určený pro počítače
PC. Kromě hardwarových karet je dispozici také trojice
softwarových emulátorů, zahrnující veterána SoftWindows
zaměřeného na Windows aplikace i novinky minulého roku, RealPC a
VirtualPC, zvládající libovolný operační systém, DOSem počínaje
přes Windows 3.1 a 95 až po Windows NT, OS/2 nebo Linux.
Přestože softwarová emulace nutně za výkonem hardwaru zaostává,
poskytují dnešní Macy, a to i v té nejlevnější kategorii, jakou
představuje třeba Apus 2000, dostatek výkonu pro slušný běh
Windows softwaru, o aplikacích pro DOS, včetně her ani nemluvě.

Tipy a triky

Operační systém. I když emulátory (teoreticky) umožňují
instalovat libovolný OS pro PC, používejte ten nejméně náročný,
který vám stačí (náročnost systému je dána jeho požadavky na
hardware). Zhruba platí následující pořadí náročnosti (od
nejméně náročného): DOS, Windows 3.1, OS/2, Windows 95, Windows
NT. Chcete-li používat pouze programy pro DOS, neinstalujte
Windows. V prostředí SoftWindows nepoužívejte jiný OS, než který
je standardně dodáván, tj. Windows 3.1 nebo Windows 95.

Paměť. Pro rychlejší běh přidělte emulátoru více paměti, v
SoftWindows zvolte největší možnou DeltaCache.

Obraz. Pro dosažení optimálního výkonu je vhodné, aby barevná
hloubka (počet barev) macovského monitoru odpovídala barevné
hloubce nastavené v emulátoru. Pro vyšší výkon grafiky také
zvolte zobrazení přes celou obrazovku. Menší rozlišení a menší
počet barev (většinou vystačíte s 256) přináší vyšší výkon.

Výkon. Pro dosažení nejlepšího výkonu je dobré, pokud je
emulátor jedinou spuštěnou macovskou aplikací. Vypnutí Finderu
lze dosáhnout například napsáním spouštěcího skriptu emulátoru v
prostředí AppleScript, kde Finderu zašlete příkaz Quit. Po
ukončení práce emulátoru se Finder opět sám nastartuje.
Rychlejší Mac znamená i rychlejší emulaci, a tak rady pro obecné
urychlení počítače (vypnutí AppleTalku, používání minimálně
doplňků apod.) zrychlí také emulátor. Aplikace v emulátoru také
poběží rychleji, pokud bude jedinou spuštěnou aplikací (týká se
emulace víceúlohových OS).