Spojení biologického a umělého materiálu přinese revoluci v oblasti počítačů

15. 8. 2009

Sdílet

Výzkumníci pracují na integraci nanotechnologií s biologickými materiály. Cílem je vytvořit výkonnější počítače, kvalitnější lékařské nástroje a dokonce i protézy.

Vědci z kalifornského institutu Lawrence Livermore National Laboratory tento týden oznámili, že smíšením biologického a umělého materiálu úspěšně vytvořili novou hybridní platformu. Ta jim umožní vybudovat prototyp toho, co nazývají jako bio-nanoelektronické zařízení.

„Elektronické obvody, které používají tyto spletité biologické složky, by mohly být mnohem efektivnější," uvedl ve svém prohlášení Alexandr Noy, vedoucí vědecký pracovník tohoto projektu.

Platforma je založena na nanovodičích obalených vrstvou lipidu, který je základní složkou struktury živých buněk. Zkombinováním nanovodičů s lipidy se výsledná platforma stává komplexnější, což umožňuje hybridnímu materiálu převádět signály mnohem rychleji, než je tomu u současných nejvýkonnějších počítačů.

Na spojení počítače a elektronických technologií s biologickým materiálem pracují již delší dobu i další vědecké týmy. Například výzkumníci z massachusettského technologického institutu (MIT) na jaře tohoto roku oznámili, že se jim podařilo zkombinovat nanotechnologii s geneticky upraveným virem. Díky tomu bude možné vyrábět vysoce výkonné baterie, které budou schopny dodávat energii jak pro hybridní vozidla, tak i obyčejné mobilní telefony.

Viry, které infikují bakterie, ale pro člověka jsou neškodné, v lithio-iontové baterii vytvářejí pozitivně a negativně nabité konce, tzv. anodu a katodu. Podle MIT jsou jejich baterie schopny nabídnout stejnou kapacitu a výkonnost jako nejmodernější dobíjecí akumulátory.

Na konci roku 2007 zase vědci z arizonské univerzity v Tucsonu úspěšně propojili molí mozek s elektronikou, díky čemuž byli schopni ovládat 12 palců vysokého robota na kolečkách. Docent Charles Higgins tehdy předpovídal, že hybridní počítače pracující v kombinaci s organickými tkáněmi budou k dispozici v horizontu 10 až 15 let.

V lednu minulého roku pak na úspěch vědců z Tucsonu navázali ve společném projektu výzkumníci z USA a Japonska, kterým se podařilo využít opičí mozkovou činnost ke kontrole humanoidního robota. „Díky tomuto výzkumu můžeme být za několik let schopni pomoci lidem s omezenou možností pohybu“ věří Miguel Nicolelis, který za celým projektem stojí.