Spojení Microsoftu a Skypu už nestojí nic v cestě

Evropská komise podle svých slov dospěla k závěru, že na daném trhu působí dostatečné množství navzájem si konkurujících subjektů, a nevidí proto žádný důvod, proč by měla prodej Skypu nadále blokovat. Komise zároveň odmítla stížnosti, že obchod povede ke zničení konkurence v segmentu podnikových komunikací. „Šetření potvrdilo, že přítomnost Skypu na trhu s těmito produkty je omezená a není přímým konkurentem podnikové komunikační služby Lync od Microsoftu, kterou používají zejména velké společnosti,“ zdůvodňuje své rozhodnutí Komise.

K oznámení obchodu došlo v květnu letošního roku. Microsoftem se tehdy s investiční skupinou, která získala většinový podíl ve Skypu jeho odkoupením od společnosti eBay v roce 2009, dohodl na zaplacení 8,5 miliard dolarů. Na tiskové konferenci se poté Microsoft prostřednictvím svého generálního ředitele Steva Ballmera zavázal k optimalizaci Skypu pro TV, konzole Kinect a Xbox, desktopové i mobilní operační systémy Windows. „Zároveň bychom chtěli zvýšit oblast působení Skypu tím, že jeho uživatelům umožníme propojení s uživateli produktů Outlook, Lync, Xbox Live, Messenger či Hotmail,“ řekl tehdy Ballmer.

Rozhodnutí Komise Microsoft samozřejmě uvítal. „Je to důležitý milník, protože nyní máme povolení od USA i Evropské unie. Teď se soustředíme na poslední kroky, které je nutné učinit pro úspěšné dokončení akvizice,“ komentoval rozhodnutí Brad Smith, hlavní právní zástupce Microsoftu. Povolení od antimonopolních regulátorů v USA obdržel Microsoft již v červnu, když tamní úřady dospěly ke stejnému závěru, jako nyní ty evropské.

Z rozhodnutí Komise naopak asi nemá velkou radost Messagenet, italský konkurent Skypu, který po Komisi požadoval, aby akvizici blokovala do té doby, než se Microsoft zaručí, že nebude Skype integrovat s kancelářskou sadou Office.

Microsoft má s evropskými antimonopolními orgány spíše špatné zkušenosti. V roce 2007 musel zaplatit pokutu ve výši 899 miliónů eur kvůli tomu, že přehrávač Media Player distribuuje jako součást operačního systému Windows. Podobný problém měla později Komise také s prohlížečem Internet Explorer, na jehož silnou integraci do Windows si stěžovala norská Opera Software. Pod velkým tlakem Microsoft nakonec souhlasil se zavedení tzv. ballot screenu, na kterém si může uživatel OS Windows vybrat, jaký prohlížeč chce do svého počítače nainstalovat.