Pokud je zaměstnancům umožněno pracovat na dálku, nejčastěji využívají čas, který by strávili dojížděním do kanceláře, k práci. Dle studie realizované americkým Národním úřadem pro ekonomický výzkum, takto zaměstnanci ušetří denně v průměru 72 minut času.
Využíváte už některé z inovativních metod šifrování?
„To je velká časová úspora, zejména když se vynásobí stovkami milionů pracovníků na celém světě. Výsledky přitom naznačují, že velká část této úspory plyne zpět zaměstnavatelům a že z ní těží i děti a další potřební, o které zaměstnanci pečují,“ stojí ve studii. Ti, kteří pracují z domova, věnují v průměru 40 % času ušetřeného nedojížděním primárním a sekundárním pracovním úkolům, 34 % volnému času a 11 % péči o děti.
Průzkum probíhal ve dvou fázích v celkem pětadvaceti zemích na vzorku téměř 35 tisíc zaměstnanců ve věku 20 až 59 let s minimálně základním vzděláním. Kromě otázek týkajících se demografických údajů a výsledků na trhu práce byli dotazováni na současnou a plánovanou úroveň práce z domova, dobu dojíždění a další. K podobným závěrům dospěly i další nedávné studie.
Podle společnosti Gartner Research je klíčovou výhodou práce na dálku čas, který zaměstnanci ušetří na dojíždění, což jim umožní strávit více času s přáteli a rodinou, dohnat spánek nebo se věnovat koníčkům. Ve Spojených státech je přitom průměrná doba dojíždění do práce skoro 28 minut, denně tak zaměstnance stojí skoro hodinu času, kterou by mohli věnovat jiným aktivitám.
Obecně výzkum společnosti Gartner zjistil, že flexibilní modely hybridní práce překonávají ostatní, pokud jde o jejich výkonnost, chuť zůstat u daného zaměstnavatele i další faktory, které se pak přímo promítají do hospodářského výsledku organizace.
„Progresivní organizace si to uvědomují; budou schopny nejen využívat výhod hybridní práce, ale také se stanou zaměstnavateli, které si na trhu talentů budou moct více vybírat,“ uvádí Caitlin Duffyová z Gartner Research. „Zaměstnanci chtějí samostatnost, flexibilitu a svobodu, aby mohli práci začlenit do svého života způsobem, který jim nejlépe vyhovuje, a organizace jim to mohou přechodem na hybridní modely a modely práce na dálku poskytnout.“
V uplynulém roce některé organizace požadovaly, aby se zaměstnanci vraceli do kanceláře alespoň určitý počet dní v týdnu, zatímco jiné vyžadovaly návrat do kanceláře na plný úvazek. Těch prvních je dle průzkumu společnosti Resume Builder 90 %, z nichž pětina uvedla, že zaměstnance, kteří alespoň částečný návrat do práce odmítnou, propustí.
Z jiných studií však vyplývá, že nedochází k žádnému měřitelnému zlepšení výkonu, jestliže je pracovník v kanceláři oproti práci z domova. Podle společnosti Owl Labs, výrobce videokonferenčních zařízení, se 62 % pracovníků cítí produktivnější, když pracují na dálku, a 51 % tvrdí, že práce z domova prospívá jejich kreativnímu myšlení. Práci v kanceláři považuje za efektivnější jen 30 % oslovených.
„V obavách z recese pociťuje mnoho vedoucích pracovníků touhu převzít větší kontrolu nad prací – a to i tím, že lidem nařídí vrátit se do kanceláří. To by byla velká chyba,“ říká Duffyová.
Zatímco většina organizací byla nucena přejít na práci na dálku z nutnosti kvůli zdraví a bezpečnosti pracovníků během pandemie COVID-19, tento přechod odhalil řadu zaměstnaneckých a organizačních výhod hybridních modelů práce – včetně vyšší produktivity a flexibility pracovníků, tvrdí Duffyová.
Výzkum společnosti Gartner ukazuje, že zaměstnanci, kteří si mohou rozhodovat o tom, kdy budou pracovat, dosahují 2,3krát vyššího výkonu než zaměstnanci bez autonomie. Autonomie také snižuje jejich únavu téměř na polovinu (což je rozhodující pro udržení výkonnosti po delší dobu) a zvyšuje pravděpodobnost, že lidé zůstanou ve firmě více než dvakrát. To je dle Gartneru v době nedostatku talentů zejména v technických oborech zásadní.
„Hybridní a vzdálená práce umožňují více se zaměřit na člověka, což znamená, že ten je v centru práce, a ne že je považován za druhotnou součást pracovního prostředí,“ říká Duffyová. „Klíčovým základním principem koncepce práce zaměřené na člověka je poskytnout lidem a týmům autonomii v tom, jak vykonávají svou práci a dosahují svých výsledků, a zároveň je vést k odpovědnosti za tyto výsledky.“
Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z Computerworldu? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
Podle studií skupiny Work From Home (WFH) Research se počet pracovních dnů strávených doma v USA od února 2021 ustálil na přibližně 30 %, přičemž před pandemií to bylo 5 %. Plány zaměstnavatelů ohledně politiky práce z domova do budoucna zatím zůstávají stabilní na úrovni přibližně dvou či tří dnů v týdnu.
Hlavní analytik společnosti Forrester Research J. P. Gownder však očekává, že téma návratu do kanceláří se bude hojně řešit i v letošním roce. „Firmy definovaly nové strategie nebo začaly prosazovat nové zásady – přesto je jejich dodržování stále problémem, protože zaměstnanci se jimi nemusí nutně řídit,“ uvádí Gownder.
Podle údajů z průzkumu společnosti Owl Labs se 60 % manažerů stále obává, že pracovníci jsou při práci na dálku méně produktivní. „To může být důvodem, proč více než třetina (37 %) zaměstnavatelů v posledním roce přidala nebo zvýšila používání softwaru pro sledování aktivity zaměstnanců,“ uvádí zpráva Owl Labs.
Společnost Forrester předpovídá, že v letošním roce se 40 % zaměstnavatelů s politikou práce odkudkoli pokusí utáhnout otěže, což znamená, že přejdou z žádných minimálních dnů v kanceláři na dva dny v týdnu, „nebo ze dvou dnů v kanceláři na tři nebo čtyři dny“.
„Předpovídáme také, že polovina těchto snah selže, protože zaměstnanci vyjádří svou nespokojenost, nebudou zásady dodržovat nebo podají výpověď,“ predikuje Gownder.
Podle údajů společnosti WFH Research za čtvrté čtvrtletí roku 2022 v USA 13 % zaměstnanců na plný úvazek pracuje zcela na dálku, 58 % jich je na pracovišti a 29 % funguje v hybridním režimu.
V době říjnového průzkumu Národního úřadu pro ekonomický výzkum pracovali zaměstnanci z domova v průměru asi 1,7 dne v týdnu. S ohledem na tuto skutečnost ušetřila práce z domova v letech 2021 a 2022 přibližně dvě hodiny týdně na jednoho pracovníka. Vzhledem k tomu, že se očekává, že zaměstnavatelé omezí možnosti práce z domova, sníží se tento čas na přibližně jednu hodinu týdně na pracovníka.
Úspora denní doby dojíždění zaměstnanců, kteří pracují z domova, se však liší v závislosti na zemi. Spojené státy byly na spodní hranici s průměrnou úsporou času 55 minut z důvodu nedojíždění do práce. Úspora času dojíždění se pohybovala od 51 minut v Srbsku a 54 minut v Polsku po 99 minut v Indii, 100 minut v Japonsku a 102 minut v Číně. Ve většině zemí doba dojíždění přesáhla jednu hodinu denně.
Studie také naznačují, že práce z domova snižuje spotřebu energie a znečištění v celé ekonomice. Podle Federálního úřadu pro dopravu se v USA během pandemie také prudce snížil počet měsíčních cest do kanceláří a z kanceláří veřejnou dopravou a zůstává na 62 % stavu před pandemií.
„Práce z domova a s ní spojený pokles dojíždění do zaměstnání ovlivňují jednotlivce i společnost také v řadě dalších směrů. Více práce z domova znamená mimo jiné menší zatížení dopravních systémů a zejména menší zácpy v době dopravní špičky,“ stojí ve studii.
Computerworld si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným měsíčníkem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computerworldu je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU