Razantní nástup ve spotřebitelském segmentu se projevil i na trhu zařízení pro firemní použití. Zatímco před rokem byl problém najít na českém trhu aspoň deset dodavatelů přístrojů s úhlopříčkou okolo deseti palců, v dnešním srovnání jsme naplnili maximální možný rozsah srovnávací tabulky, a přesto se na některé méně známé hráče ani nedostalo. Čtrnáct uvedených modelů reprezentuje to nejlepší, co lze na českém trhu koupit.
Pestrost nabídky podtrhují i ceny za jednotlivé typy v širokém rozpětí od necelých pěti tisíc až po čtyřiceti- až padesátitisícové částky. Z hlediska hmotnosti za uplynulý rok k výraznějším posunům nedošlo – tablety s baterií stále váží něco mezi 650 až 900 gramy, přičemž pod 600 g se dostala pouze zařízení od Sony a Toshiby. Více než jeden kilogram váží pouze tablet od Panasoniku, což u zařízení se zvýšenou odolností není až tak překvapivé.
Tři tablety (Acer, Asus, Fujitsu) se mohou pochlubit úhlopříčkou přes 11 palců, naopak Apple a Sony vybavily svá zařízení displeji o velikosti menší než 10 palců. Apple to ovšem více než dohání daleko nejvyšším rozlišením, které směle trumfne i velké stolní monitory. V přetahované o co nejtenčí model vítězí Asus těsně následovaný Samsungem. Na opačném konci vedle předpokládaného Panasoniku ovšem nalezneme v těsném sousedství i tablet od firmy Point Of View.
Těsnou převahu mají ve srovnání modely s operačním systémem MS Windows 8 (u Panasoniku lze pracovat i v prostředí MS Windows 7). Ze šesti přístrojů se systémem Googler Android je přesná polovina vybavena verzí 4.1 (Jelly Bean), druhá část zatím zůstává u číslovky 4.0 (Ice Cream Sandwich).
Mírná většina systémů je postavena na procesorech od Intelu, najdou se však i další dodavatelé jako ARM či NVIDIA. Zatím ne všechny stroje mají v základní konfiguraci modul pro mobilní komunikaci, naopak každý lze připojit k Wi-Fi síti a propojit pomocí Bluetoothu. Kapacita paměti se pohybuje v širokém rozpětí od osmi do 128 GB. Čtyřgigovou pamětí RAM se mohou pochlubit pouze Acer a Panasonic, ostatní modely mají v základu jeden až dva gigabajty. Výdrž baterie se pohybuje v úzkém rozmezí mezi osmi až deseti hodinami.
V balení tabletů Asus, Fujitsu a GoClever dostanete i klávesnici, která zároveň slouží jako dokovací stanice. Ke všem modelům lze ovšem dokoupit i další příslušenství, v jehož výčtu (až na Prestigio) dokovací stanice nechybí.
Prodeje tabletů rostou
Společnost IDC zabývající se průzkumem trhu odhaduje, že za poslední kvartál roku 2012 se expedovalo celkem 52,5 milionu tabletů, což představuje meziroční nárůst o 75,3 procenta. IDC odhaduje, že Apple dodal do obchodů 22,9 milionu kusů svého iPadu, což představuje oproti předchozímu čtvrtletí nárůst o 48,1 procenta. Celkový podíl Applu na trhu však dnes představuje „jen“ 43,6 procenta, což znamená meziroční pokles o osm procent ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2011 (tehdy jeho podíl činil 51,7 procenta).
O zmíněných osm procent obrali Apple podle IDC výrobci zařízení s operačním systémem Google Android. Z nich se nejvíc činí Samsung se 7,9 milionu prodaných tabletů a podílem 15,1 procenta a dále Amazon, který prodal šest milionů svých čteček Kindle. Pozoruhodný je meziroční nárůst prodejů Samsungu o 263 procent. Většinou šlo o zařízení s Androidem, ale neztratí se mezi nimi ani nové tablety s MS Windows 8. Meziroční nárůst Amazonu činí relativně skromných 26,8 procenta, když jeho celkový podíl klesl z 15,9 na 11,5 procenta.
Dalším překvapením, tentokrát však v opačném směru, je Asus. IDC odhaduje, že jehož podíl na trhu tabletů poklesl mezi čtvrtletími ze 7,8 procenta na 5,8 procenta, i když meziroční nárůst je ještě impozantnější než u Samsungu – 402,3 procenta. Velkou pětku uzavírá Barnes and Noble se zhruba jedním milionem prodaných čteček Nook. Celkový podíl tohoto knihkupectví se ovšem meziročně smrskl ze 4,6 na 1,9 procenta.
Na chvostu celého pelotonu se kromě jiných pohybuje i Microsoft, který podle IDC prodal ve čtvrtém kvartálu 2012 pouze 900 tisíc tabletů Surface.
Potvrzeno: BYOD nese ovoce
Podle výsledků průzkumu americké poradenské společnosti Avanade jsou organizace, jejichž zaměstnanci využívají spotřebitelskou mobilní techniku, svižnější a výdělečnější. V průzkumu byli dotazováni vrcholoví manažeři, vedoucí obchodních úseků a zaměstnanci rozhodující o podnikovém IT z celého světa.
Zodpovědí vyplynulo, že u organizací využívajících tablety a smartphony ze spotřebitelského segmentu je o 73 procent větší pravděpodobnost zlepšení prodejů a získání nových zákazníků než u firem, které se fenoménu BYOD brání. Padesát osm procent uvedlo zlepšenou schopnost uvést na trh nové produkty služby a u 54 procent existuje vyšší pravděpodobnost zvýšení zisků.
Kromě toho průzkum ukázal, že organizace, které přijaly BYOD, z něj mají i nehmotné výhody včetně vyšší spokojenosti zaměstnanců. Ta je pravděpodobnější u 37 procent těchto firem, které navíc hlásí i větší důraz kladený na kreativitu a zlepšení schopnosti řešit problémy.
I když prim hrají stále smartphony (54 procent dotazovaných uvedlo, že většina jejich zaměstnanců využívá smartphony pro základní úlohy jako kontrola e-mailů, čtení on-line dokumentů a správu úloh a u 42 procent se chytré telefony užívají k pokročilejší práci, jako jsou CRM, projektový management, tvorba obsahu a analýza dat), rychle roste počet firem, v nichž zaměstnanci pracují s tablety. V současnosti se to děje u 33 procent dotazovaných firem.
Přestože společnosti hlásí výhody plynoucí ze zavádění smartphonů a tabletů do pracovního procesu, stále se s těmito technologiemi potýkají. Asi 70 procent sice uvedlo, že kvůli mobilním technologiím změnili alespoň jeden byznys proces (například pro řízení IT, prodej a marketing, HR nebo zákaznický servis), ale pouze u 20 procent se změnily čtyři nebo více byznys procesů. Vzhledem k potenciálním možnostem smartphonů a tabletů by mělo být toto procento vyšší.
Částečnou příčinou je podle Avanade chybějící shoda v tom, kdo je odpovědný za návrh nových procesů s podporu BYOD. „Taková výrazná změna se musí dotknout mnoha funkcí a oddělení. Přesto výsledky průzkumu ukazují, že více než polovina respondentů (56 procent) věří, že IT oddělení jsou nyní odpovědná i za řízení oblastí, které nejsou tradičně v popisu práce IT, jako je zlepšení byznys procesů a spolupráce v rámci celého podniku,“ uvádí se ve zprávě.
Padesát jedna procent respondentů navíc uvedlo, že by podnikové IT mělo hrát roli při vytváření podmínek pro spotřebitelské technologie a při jejich podpoře pro byznys účely, zatímco jen 28 procent tvrdí, že je to úkol pro oddělení lidských zdrojů.