Psát na virtuální klávesnici lze jen pomalu, u tabletů a smartphonů ale jiná možnost neexistuje, alespoň pokud pomineme externí klávesnici. K dispozici není ani vícetlačítková myš. Rozhodně by bylo výhodné nějak rozšířit „šířku pásma“, kterou od nás zařízení přijímá signál. Vždyť už prosté rozlišení mezi dvěma tlačítky na klasické myši výrazně ulehčuje práci.
Výzkumníci nyní přišli s nápadem, že dotykové displeje by mohly možnosti interakce podobně „znásobit“, pokud by se rozlišovalo, jakou částí prstu člověk klepl: špičkou, bříškem, nehtem nebo kloubem. Způsob klepnutí by podle doprovodného zvuku rozpoznal vestavěný mikrofon. Je škoda, říkají autoři výzkumu, omezovat interakci s dotykovým displejem pouze na souřadnice bodu klepnutí, když lidské prsty už mají propracované motorické schopnosti i specifickou anatomii.
Výsledně by uživatelé s pomocí podobné technologie nemuseli třeba přepínat virtuální klávesnice. Bříško by mohlo znamenat psaní velkého písmene, kloub by přepnul na psaní číslic apod. V grafických editorech by takto šlo přepínat mezi kreslením a mazáním, mezi paletou barev a editováním samotné grafiky. Mikrofon by dokonce mohl zaznamenat i směr, z něhož člověk na bod klepl, což by umožnilo se třeba přesouvat po paletě barev. Různé použití částí prstů by mohlo odpovídat také tlačítkům myši.
Podobná technika může vypadat zbytečně komplikovaně. Hrozí chyby, třeba v důsledku okolního šumu. Uživatel nemusí takto upravené rozhraní vůbec vnímat jako zjednodušení. Význam by technologie zvaná TapSense mohla ale mít u malých dotykových displejů, kde tlačítka pro změnu režimu způsobují další přeplnění pracovní plochy. Na tu by nyní šlo dostat další obsah, nebo stávající tlačítka zvětšit či od sebe více odsadit. Lidské prsty jsou totiž sice šikovné, pro malá tlačítka blízko sebe ovšem současně tlusté.
Jak by se technologie TapSense dala realizovat vzhledem ke stávajícím zařízením? Podle autorů výzkumu (profesor Scott Hudson a jeho studenti Chris Harrison a Julia Schwartzová) by stačilo přidat levný mikrofon. Bohužel u smartphonů by nešlo použít stávající mikrofony pro telefonování, protože ty jsou určeny k zachycení hlasu a pro rozlišování zvuků různých částí prstu se příliš nehodí.
U prototypu zařízení je přesnost rozpoznání 4 částí prstu 95 %, což je přirozeně pro praktické nasazení málo. Dotek pera a prst lze zatím rozlišit s 99% úspěšností.
Zajímavá je i další aplikace. Mikrofon by mohl rozlišovat právě mezi dotekem prstu a pera, eventuálně i mezi různými pery (podle jejich materiálu). Více lidí by pak mohlo spolupracovat na jediném projektu na displeji jednoduše tak, že by se třeba jejich příspěvky zobrazovaly automaticky různými barvami.
Kompletní popis technologie a ukázkové video lze najít zde.
Zdroj: ScienceDaily
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU