Telecommuting

Telecommuting, čili v podstatě práce doma u počítače, nabývá v posledních
letech výrazně na popularitě. Jedná se o celkem jednoduchou kalkulaci, podle
které je pro zaměstnance i zaměstnavatele výhodnější, pokud je zaměstnanec doma
a s prací je spojen pupeční šňůrou rychlého internetového spojení. Řada lidí
totiž ke své práci nepotřebuje nic jiného nežli telefon, počítač a Internet.
Práce doma přináší menší stres, čas ušetřený často zdlouhavým a nepříjemným
dojížděním do práce, a ještě odpadá spěch spojený s vyzvedáváním dětí nebo s
psí procházkou. Zaměstnavatel zase ušetří na nákladech za kancelář.

Firmy mají zájem
Zájemců o tento druh práce stále přibývá: podle posledních statistik, které
však pocházejí až z roku 1997, pracuje v samotných Spojených státech tímto
způsobem více než 11 milionů lidí. Nutno k tomu ovšem dodat, že ne všichni
pracují doma kompletní pracovní týden, řada opatrnějších firem nechává některé
své pracovníky doma pouze několik dnů v týdnu, zhruba 20 procent zaměstnavatelů
pak zkouší celý systém na jednom dni z týdne. Prakticky stejný trend
zaznamenávají také v Kanadě, Evropě a na Dálném východě. Nechci tím nijak
naznačovat, že by zanedlouho již každý pracoval doma v županu, nicméně dny, kdy
pět dnů v týdnu každý z nás ráno nastoupil do práce v nějakém podniku, jsou již
asi sečteny.

Pochybnosti
Nicméně určité pochybnosti přetrvávají. Jednou z největších pochybností je
otázka, jestli se zaměstnavatel opravdu dočká nějakého zvýšení produktivity (a
nemylme se, spokojenější zaměstnanec nefiguruje na účetních listinách firmy
nijak vysoko). A hned tady narážíme na problém, protože telecommuting se
většinou týká pracovníků v kanceláři, u nichž je velice složité o nějaké
produktivitě práce vůbec mluvit, natož pak ji nějak seriózně definovat. Nejde
zde přece o nějakou výrobu šroubků, které lze lehce spočítat. Je zřejmě lepší
hodnotit podobné pracovníky v termínech jako je kvalita práce, čas nutný pro
její dokončení, nebo schopnost dělat na několika problémech najednou. Z tohoto
pohledu se mluví o 15až 25procentním zvýšení. Je pravdou, že i v případě, že k
nějakému hmatatelnému zlepšení pracovního výkonu nedojde, zaměstnavatel stále
nic neztrácí.

Rizika
Rizik ze strany zaměstnavatele mnoho není. Můžeme mezi nimi upozornit na
možnost zvýšených nákladů, protože někteří zaměstnanci budou muset investovat
do faxů, tiskáren a mobilních telefonů, zbylí zaměstnanci v kanceláři budou
někdy muset dělat dodatečnou práci, jakou je třeba zhotovování kopií nebo
skenování materiálu pro ty, kteří zůstávají doma.
Otázka, jestli se telecommuting opravdu vyplatí nebo ne, samozřejmě nedává spát
firmám, které o přechodu na tento způsob práce reálně uvažují. Řada analytiků
proto vypracovala tabulky, jež se snaží odhadnout situace, v nichž se zvýšené
náklady na zaměstnance vrátí ve formě zvýšené kvality nebo množství práce.
Překvapivým výsledkem je, že se tento způsob práce vyplatí pouze v případě
pracovníků s vyšší mzdou. V amerických poměrech se odhaduje, že se
zaměstnavateli rentují pouze domácí zaměstnanci s výplatou vyšší nežli 28 800
dolarů ročně, a to pouze v případě, že dělají doma plných pět dnů v týdnu. Při
zmenšování počtu dnů v týdnu, kdy zaměstnanci pracují doma, se potřebná mzda
zvyšuje na 30 720 dolarů při 3 pracovních dnech, a až na nečekaných 57 600
dolarů při pouhém jednom doma odpracovaném dni v týdnu.

Výhody a nevýhody
Pokud bychom chtěli nějak shrnout výhody a nevýhody tohoto typu zaměstnání,
mezi výhody patří vyšší kvalita práce, menší stres, nižší náklady na
zaměstnance, úspora času s dojížděním, možnost pracovat flexibilně podle
vlastního rozvrhu, menší absence na pracovišti. Mezi nevýhody patří pocit
určité izolace, vyšší počáteční náklady pro zaměstnavatele, horší možnosti
komunikace v případě potíží, systém může být zneužíván.
V každém případě platí, že práce doma není vhodná pro každého. Představa, že si
nebudeme muset ráno oblékat kravatu a trávit příštích 40 minut v přeplněné
tramvaji nebo nekonečným objížděním bloku ve snaze najít místo k zaparkování
plechového miláčka, ale že si pěkně pohodlně dojdeme k počítači ještě v pyžamu
a pantoflích, zní z počátku jistě velice slibně. Pyžamo se ale po čase omrzí
stejně zaručeně, jako sako od Bosse, a rutina stále se opakující práce ve
stejném prostředí na nás vystrčí svoji ohyzdnou hlavu stejně spolehlivě, jak
tomu může být i v té nejkrásnější kanceláři. Pokud rádi poklábosíme s kolegy
přímo z očí do očí, tento způsob práce asi nebude pro nás ideální. Pokud nám
ale samota nevadí, nebo pokud nám dokonce hlučné prostředí kanceláře plné drbů
leze neuvěřitelně na nervy, měli bychom o telecommutingu začít reálně uvažovat
už dnes.