Teroristé sdílejí poznatky s kyberzločinci – jak moc jsou tyto skupiny propojené?

27. 5. 2016

Sdílet

 Autor: © chanpipat - Fotolia.com
Nejvíce informací o zneužívání legitimních nástrojů a služeb na internetu sdílejí dvě skupiny: kyberzločinci a teroristické organizace, jak zjistili experti Trend Micro. Odlišují se však motivy, které je k tomu vedou – prvně jmenovaní jsou motivovaní finančním ziskem, druzí mají za cíl šířit především propagandu.

On-line přítomnost teroristických organizací a kyberzločinců se v mnohých bodech překrývá. Obě skupiny komunikují prostřednictvím stejných kanálů a používají stejné technologie, což ve výsledku značně komplikuje možnosti jejich sledování.

Při nezákonné činnosti v on-line prostředí jde vždy o zneužití zákonných nástrojů a služeb. Příkladů těchto aktivit je mnoho, od využívání zranitelností v softwaru, webových stránkách a internetových aplikací přes hostování škodlivých složek v cloudových službách až po využívání tzv. clickbait příspěvků a odkazů na sociálních sítích.

Teroristé a kyberzločinci sdílejí i společné komunikační metody. Aby si zachovali anonymitu, využívají obě skupiny především nástroje určené pro ty, kteří mají legitimní důvod skrývat svoji identitu (např. novináři, interní informátoři či aktivisté).

Podle analytiků Trend Micro patří mezi nejvyužívanější komunikační kanály tzv. deep web (webstránky a databáze, které neindexují běžné internetové vyhledávače a jsou dostupné pouze prostřednictvím systému TOR - The Onion Router, určeného na anonymní prohledávání webu), bezpečné, nesledovatelné e-mailové služby a sociální média.

bitcoin_skoleni

Teroristé používají stejné metody, ale za jiným účelem – na rozdíl od vydírání primárně pro komunikaci, koordinaci a šíření propagandy.

Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi kyberzločinci a teroristy je úsilí těch druhých o šíření propagandy. Zatímco hlavním cílem kyberzločinců je především krádež finančních prostředků v elektronickém prostředí a udržení si anonymity, teroristé se snaží hlavně o to, aby se jejich odkaz rozšířil mezi co možná nejširší publikum v naději na získání potenciálních sympatizantů.