Lidé hledající vyšší manažerské pozice, nebo i ti např. zakládající start-up, mohou mít zájem o dobrovolné testování DNA. Prokáží tak, že mají na danou pozici patřičné předpoklady.
Ač se takové vyjádření může zdát dnes poněkud vzdálené, někteří analytici nesouhlasí. David Furlonger a Stephen Smith z Gartneru se domnívají, že právě taková budoucnost odpovídá současnému směřování vědeckého bádání.
Své výsledky prezentovali na konferenci Gartneru Symposium IT/xpo. Ačkoli samotná firma dává této možnosti genetického testování značku „maverick“ (nonkonformní, což v jazyce Gartneru znamená poměrně nepravděpodobné a roky vzdálené), oba autory studie přesto tato možnost děsí.
Není tak radikální, jak se na první pohled zdá. Výběr zaměstnání na základě určitých vhodných genetických vlastností se provádí již nyní například v armádě a sportech skrze fyzické a jiné testy. Běžný atlet v NFL (národní lize amerického fotbalu USA) je vysoký 188 centimetrů a váží 112 kilogramů oproti průměrným 175 centimetrům a 83 kilogramům; svým způsobem jde také o selekci vhodných genů, která je v daném odvětví nutná.
Vědci už odhalili spojitost mezi geny a IQ u dvojčat, další výzkum se specializoval na geny zodpovědné za vůdčí schopnosti. Firma BGI v Číně pracuje na identifikaci genů zodpovědných za lidskou inteligenci, které by následně šly využít v genetickém inženýrství.
Geny však nepatří pouze do vědecké a pracovní sféry. Lidé jsou zvědaví na to, co jim jejich genetika prozradí o zdraví a původu; a věda postupuje stále dál, tudíž bude brzy možné odhalit ještě více informací než dosud.
Pokud podniky dojdou k přesvědčení, že někteří zaměstnanci se rodí předurčeni k vedení, mohou mít tyto firmy zájem vyhledat je již na počátku jejich kariéry a „vychovat“ si z nich příští nejvyšší vedení. Zaměstnavatelé v USA to však budou mít těžké: od zaměstnanců nesmějí žádat krevní testy, americká legislativa je totiž v tomto ohledu velmi přísná.
Genetic Information Nondiscrimination Act s roku 2008, tedy zákon proti diskriminaci genetické informace, zaměstnavatelům zakazuje o zaměstnanci sbírat genetická data. Jednou z motivací prosazení tohoto zákona bylo, aby zaměstnavatelé nemohli pomocí genetického testování vyřadit ty zájemce, kteří jsou náchylnější k určitým druhům chorob.
Podniky, které chtějí odhalit vhodné zaměstnance, však mají i jiné metody. Využitím znalostí o fungování genetických predispozic mohou pomocí nových metod u pohovorů odhalit ty rysy, které u pracovníků vyžadují.
Teď, když výzkumníci vědí, že některé lidské vlastnosti skutečně předchází vhodná genetická výbava, říkají: „Můžeme pracovat s trochou více sebevědomí a začít navrhovat, jak si myslíme, že by to mohlo vypadat, bez toho, že bychom porušovali právo,“ tvrdí analytik Smith.
Je však možné, že lidé budou svou DNA předkládat sami, aby ukázali, že mohou ve svém oboru uspět, myslí si Furlonger. Kandidát na nového generálního ředitele smí své DNA dobrovolně předat k prozkoumání, a ostatní mohou jeho příkladu následovat.
„Měli bychom s tímto být opatrní,“ dodává Smith.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU