Test: VMware vSphere 4.1 zůstává králem virtualizace

23. 12. 2010

Sdílet

Zlepšením škálovatelnosti a řízením sítě a úložiště VMware definuje nové možnosti pro virtualizaci serverů.

VMware nepatří k firmám, které odpočívají na vavřínech. VMware vSphere 4.1 demonstruje vytrvalé úsilí o rozšiřování možností virtualizace. I když má drobné nedostatky, jako občasné kostrbatosti v konfiguraci pro vysokou spolehlivost, je z našich testů zřejmé, že nejlepší dostupné řešení virtualizace se ještě zlepšilo.

I když nová verze obsahuje významné novinky, základní funkcionalita ani administrativní rozhraní se nijak výrazně nezměnily, jak tomu bylo při přechodu k verzi VMware vSphere 4.0. Ke starší verzi přibyly některé vlastnosti pro podnikové použití, vhodné pro střední a velké infrastruktury s VMware.

Nejprve několik čísel: VMware vSphere 4.1 podporuje až 3 000 virtuálních počítačů na cluster a 1 000 hostitelů na server vCenter, což je v obou případech asi trojnásobek možností vSphere 4.0. Počet virtuálních počítačů na datové centrum je nyní 5 000, což je dvakrát víc než dříve. Jsou to velká čísla, významná hlavně pro rozsáhlé konfigurace, kterým výrazně zjednoduší administraci.

Mimo zvětšenou škálovatelnost získala VMware řadu vlastností, zaměřených na usnadnění správy VM. Některá rozšíření pro rozhraní příkazového řádku vCLI obohacují ovládání virtuálních počítačů, doplňky profilace hostitelů umožňují jemnější granulaci řízení ESX serverů. Zlepšil se lockdown mode a řízení výkonu hostitelů. Sériové porty virtuálních počítačů jsou nyní dostupné po síti a Active Directory se dá použít pro ovládání autentizace samotných ESX hostitelů a není nutné se spoléhat na lokální autentizaci nebo jiné metody. Hodně nových vlastností verze 4.1 se na použití VMware bezprostředně projeví. Je tu nová metoda správy paměti, která používá kompresi stránkování při nedostatečné velikosti. Někdo spočítal, že je rychlejší komprimovat stránky paměti než je ukládat na disk. Je to samozřejmě náročnější na zpracování, ale pro dnešní šesti-, osmi- a dvanáctijádrové procesory už to není takový problém. S kompresí tak můžete na jednoho hostitele namačkat ještě víc virtuálních počítačů.

vSphere 4.1 se honosí zvýšením rychlosti vMotion, vylepšením pravidel afinity pro Distributed Resource Scheduler a aktualizovanou podporou Enhanced VMotion Compatibility, zahrnující teď víc procesorů. Můžeme potvrdit, že rychlost VMotion se zvětšila a také to, že velké množství různých úkolů VMotion se dá na vSphere 4.1 dělat rychleji než na vSphere 4.0.

Nová pravidla afinity na DRS asi nebudou zajímat každého, ale možnost tvořit zásady, rozhodující o tom, na které hostitele může určitý virtuální počítač migrovat  (nebo nemůže, podle konkrétního případu), se hodí, třeba  když cluster nemá identické hostitele anebo nejsou připojené na stejnou síť. Když má například jen několik hostitelů spojení se sítí DMZ, lze vytvořit pravidla, která omezí vMotion jen na hostitele, připojené k DMZ. Zlepšilo se také mapování USB zařízení. Teď je možné mapovat USB zařízení na virtuální počítač a zachovat toto mapování i přes vMotion virtuálního počítače. To je zvlášť důležité pro aplikace, které vyžadují pro práci USB hardwaru licenční klíče.

Uživatelé serverových osmijádrových procesorů Intel Nehalem-EX ocení, že vSphere 4.1 oficiálně tuto platformu podporuje.

K hlavním tahákům vSphere 4.1 patří dva nové způsoby ovládání sítě. Řízení úložiště je v podstatě řízením jeho šířky pásma a je založeno na pravidlech pro virtuální počítače. Pokud je na spojení s úložištěm zácpa, virtuální počítače s vyšší prioritou dostanou větší podíl provozu než virtuální počítače s nižší prioritou. Protože trvale přetížené úložiště není žádoucí, tato schopnost zajistí, aby kritické virtuální počítače nebyly ve špičkách provozu nebo při nečekaném přetížení omezovány.

Podobně se může řízení síťové propustnosti použít pro vymezení šířky pásma jednotlivých virtuálních počítačů, když je spojení na mezi své kapacity. Některé serverové platformy pro to používají hardwarové řešení, jako HP Virtual Connect, které nabízí podobnou funkcionalitu u přepínačů, ale tato schopnost je teď dostupná i ve vSphere. Je navržena pro opravdu rychlé hostitele s 10GB spojením, ale použít se dá i pro nižší úroveň.

Na straně hostitelů přibyla i další zlepšení, jako podpora iSCSI od Broadcomu, zlepšení výkonu NFS a funkční správce pro ESXi, bootovatelný ze SANu, který může pracovat po  iSCSI, FCoE a optickém spojení.

Několik možností přibylo ve funkcích HA (High Availability) a DRS (Dynamic Resource Scheduling), většinou pro těsnější integraci s FT (Fault Tolerance – odolnost proti chybám). Virtuální počítače konfigurované pro FT teď mohou snadněji spolupracovat s DRS, například mohou vyrovnávat zatížení virtuálních počítačů, které také vyžadují odolnost proti chybám. Navíc se do HA funkcí VMware mohou integrovat služby Windows pro clustery, což by mělo umožnit lepší funkcionalitu přechodu mezi počítači v prostředí Windows.

K testu jsme použili předprodukční verzi vSphere 4.1 na několika počítačích, od nového serveru Dell R810 2U se dvěma procesory Intel Nehalem-EX po starý server Sun X4150 1U se dvěma procesory Intel E5440, které byly spojeny s  iSCSI SAN Dell EqualLogic 3800XV a NAS Snap Serverem.

Jako u dřívějších klientů VMware narazíte i zde na drobné překážky, když se na novém klientu pokusíte spojit se starou verzí vCenteru. Může to být problém prostředí migrovaného mezi rozdílnými verzemi nebo s různými běžícími verzemi. Nová potíž je v tom, že stažení klienta už není z ESX hostitelů možné, download je možný jen z distribučního místa s VMware. Jinak byla instalace klienta na 64bitových Windows 7 normální.

Od poslední revize se na klientu vSphere moc nezměnilo, jen hlášení chyb se zdá být lepší než u předchozích verzí. Tam byla oznámení hodně neprůhledná, což bylo při řešení problémů v infrastruktuře přinejmenším nepříjemné. Chybová hlášení ve vSphere 4.1 mají víc údajů, což může být užitečné při řešení problémů.

Nastavili jsme cluster pro Enhanced vMotion Compatibility a vMotion fungovalo na nestejnorodých procesorech serverů dobře. Ve  vSphere 4.1 jsou vMotion nepochybně rychlejší, ale zas ne příliš. Podle hrubého odhadu v některých situacích o 25 až 30 procent, ale rychlost všech vMotion velmi závisí na přenosových vlastnostech hostitelské sítě a na rychlosti disků, pokud zkoušíme diskovou vMotion, a také na zátěži samotného virtuálního počítače.

Narazili jsme na pár chyb spojených s HA konfigurací, ale ty nás moc nepřekvapily. HA může být občas trochu nepředvídatelná.

Měli jsme čas na zkoušky diskových a síťových vlastností a zdály se nám dost jednoduché. Tyto schopnosti nemusejí být pro typické středně velké implementace nutné, ale pro větší a více provozně zatížené mohou znamenat výrazný rozdíl v každodenním fungování celkového prostředí. Možnost prioritizovat přístup k diskům v momentech velkého zatížení otevírá mnohá dosud zavřená dvířka. Řízení síťového provozu bude přitažlivé i pro širší publikum. Ačkoliv existují prostředky pro dosažení tohoto cíle vně hypervizoru, přidání této schopnosti do virtuálních počítačů sníží náklady a složitost.

Je jasné, že VMware dál posunuje hranice toho, co je ve světě virtualizace serverů možné. Trvalý pokrok každé verze hlavního produktu VMware jen dál posiluje už tak pevné základy. Hlavními nedostatky vSphere byly vždy vysoké licenční poplatky a výstřední hlášení chyb. To druhé se zdá v nové verzi lepší, ale stále to není ono. Pokud jde o licenční poplatky, něco se zlepšilo alespoň pro malé podniky, když už ne pro velké. VMware snížila cenu Essentials a přidala vMotion k Essentials Plus a Standard.

Mnoho zlepšení ve  vSphere 4.1 řeší nedostatky a problémy dřívějších verzí. VMware má nejen nejvyspělejší virtualizační řešení současnosti, ale zdá se, že společnost se ani dál v blízké perspektivě nezastaví.