6. Konverzační platformy
Konverzační platformy budou hrát klíčovou roli při nadcházející změně toho, jak lidé komunikují s digitálním světem. Ta spočívá v plném přenesení břemene překladu požadavku z uživatele na počítač. Konverzační platforma přebírá dotaz či příkaz uživatele a následně odpovídá vykonáním konkrétní funkce, zobrazením či sdělením obsahu nebo požadavkem na upřesnění zadání apod. Během několika příštích let se konverzační rozhraní stanou primární oblastí návrhu interakce s lidmi a budou poskytovány formou specializovaného hardware, funkcemi jádra OS, platformami a aplikacemi.
„Konverzační platformy dosáhly bodu zlomu ve smyslu chápání jazyka a základních uživatelských požadavků, stále je ale čeká dlouhá cesta,” říká Cearley. „Výzvou, které dnes konverzační platformy čelí, je nutnost komunikovat s nimi jasně strukturovaným způsobem – a to je často frustrující. Primárním diferenciátorem mezi konverzačními platformami tak bude robustnost jejich konverzačních modelů a aplikačně-programovacích rozhraní (API) i modelů událostí využívaných pro přístup, aktivaci a řízení služeb třetích stran s cílem dosáhnout komplexních výsledků.”
7. Pohlcující zážitky
Zatímco konverzační rozhraní mění, jak lidé ovládají digitální svět, virtuální, rozšířená a smíšená realita mění to, jak lidé digitální svět vnímají a interagují s ním. Trh virtuální reality (VR) a rozšířené reality (AR) je zatím ve stádiu fragmentované nedospělosti. Velký zájem vede ke zrodu řady nových VR aplikací, které ale často mají jen malý obchodní smysl (vyjma pokročilé zábavy jako jsou videohry nebo 360stupňová videa). Skutečné obchodní přínosy nabídnou až praktické scénáře pro VR a AR, které umožní zvýšit produktivitu zaměstnanců nebo vylepší procesy v oblasti designu, školení nebo vizualizace.
Smíšená realita je typem pohlcující technologie, která směšuje a rozšiřuje technické možnosti AR a VR a zároveň se snaží lépe přizpůsobit tomu, jak lidé vnímají a interagují se světem. Smíšená realita zahrnuje škálu podob od náhlavních displejů pro AR či VR až po řešení využívající chytré telefony či tablety a environmentální sensory.
8. Blockchain
Blockchain se postupně vyvíjí z infrastruktury pro digitální měny do platformy pro digitální transformaci. Blockchainové technologie umožňují opustit současný centralizovaný model zaznamenávání transakcí a udržování těchto záznamů – může sloužit jako základ revolučních digitálních obchodních či provozních modelů v zavedených oblastech i ve sféře start-upů.
Počáteční povyk kolem blockchainu se sice týkal především odvětví finančních služeb, existuje však řada dalších možných způsobů využití v oblastech jako je veřejná správa, zdravotní péče, výroba, distribuce médií, ověřování identity, registry majetkových titulů či dodavatelské řetězce. Přestože se v delším horizontu dočkáme významných a průlomových řešení, současná očekávání jsou větší než reálné možnosti, neboť většina souvisejících technologií dnes je a přinejmenším ještě další dva až tři roky bude nevyspělá.
9. Řízení událostmi
Základem digitálního byznysu je koncept obchodu, který je vždy připraven a hledá nové přechodné příležitosti (tzv. digitální obchodní okamžiky). Ty mohou být cokoliv, co lze zaznamenat digitálně – včetně stavů, změn stavů jako je například dokončení objednávky, nebo přistání letadla.
Díky tzv. brokerům událostí jako jsou internet věcí, cloud, blockchain, in-memory systémy a umělá inteligence mohou být obchodní příležitosti (okamžiky) detekovány rychleji a analyzovány podrobněji. Technologie samotná ale nestačí – důležitá je také změna kultury a způsobu řízení využívající model řízení událostmi.
10. Průběžně vyhodnocované riziko a důvěra
Aby bylo možné digitální byznys provozovat bezpečně i ve světě pokročilých a cílených útoků, musejí lídři odpovědní za bezpečnost a řízení rizik přejít na tzv. CARTA přístup (průběžně vyhodnocované riziko a důvěra). Bezpečnostní infrastruktura musí být „všudypřizpůsobivá“, aby bylo možné využívat obchodní příležitosti a zároveň řídit riziko. Bezpečnost se tedy bude muset “pohybovat tempem digitálního byznysu”.
Součástí CARTA přístupu je i překonání bariér mezi bezpečnostními a aplikačními týmy – podobně jako DevOps nástroje a procesy překonaly propast mezi vývojem a provozem. Architekti informační bezpečnosti musejí integrovat bezpečnostní testování na několika místech do workflow DevOps způsobem, který podporuje spolupráci, je pro vývojáře transparentní a zachovává principy týmové práce, agility a rychlosti DevOps a agilního vývoje – výsledkem jsou tzv. “DevSecOps”. CARTU lze také nasadit v reálném čase pomocí postupů jako jsou klamavé technologie využívající technické vymoženosti virtualizace či softwarově definovaných sítí pro tvorbu, správu a sledování tzv. “přizpůsobivých pastí”.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU