Během let lze zahlédnout spoustu komických opatření přijatých kvůli zlepšení výkonu – třeba stovky špičkových tenkých klientů s výkonem vyšším, než má obvyklý desktopový počítač, které firmy nasadily jen pro spouštění klienta vzdálené plochy.
Nebo celé šasi plné blade serverů implementovaných pro zvládnutí pracovní zátěže jednoho serveru. Herní grafické karty nainstalované ve firemních desktopech, aby podnikové aplikace fungovaly lépe.
Ve většině těchto a dalších jim podobných případů se zcela nepochybně učinila nehospodárná rozhodnutí kvůli všudypřítomnému strachu z jednoho z nejhorších typů uživatelských stížností, které může personál IT slyšet: „Je to příliš pomalé.“
Tato slova vyřčená vhodnými ústy před správnou osobou mohou odstartovat katastrofu, která často končí velkým množstvím promarněného času i peněz. Často je vidět, že jakékoli opatření – nehledě na to, zda pomůže – se cení více než pečlivý proces zjišťování, v čem je opravdu problém (a zda je jediný).
Skutečnou výzvou pro IT profesionály, kteří čelí ostře sledovaným stížnostem na výkon, je rychle a rozhodně zjistit, kde může problém ležet, a to dříve, než dojde k vynucování nehospodárných opatření sloužících jen k odvedení pozornosti od skutečných potíží.
Téměř vždy se vyžadují přítomnost správných nástrojů, skvělé komunikační schopnosti a také určitá intelektuální zvídavost potřebná k vypátrání příčiny.
Tady je to, co potřebujete o každé ze tří důležitých zbraní pro odstraňování problémů vědět.
Zbraň č. 1: Příprava
Jednou z nejdůležitějších částí jakéhokoli odstraňování problémů IT systémů s výkonem nemusí nutně být prokazování, kde problém je, ale spíše kde není.
Pokud můžete po obdržení stížnosti na výkon okamžitě zjistit a oznámit, že ani síť, výpočetní kapacita a ani infrastruktura úložiště hlášenou pomalost nezpůsobují, můžete se vyhnout ukvapeným závěrům stylu „za to může hardware!“, které se velmi často objevují v raných fázích procesu.
Důvodem, proč se hardware tak automaticky obviňuje, je snadná představitelnost takové příčiny. Dokonce i zcela netechnicky založená osoba bude vědět, že ethernetový přepínač s rychlostí 10 Gb/s je přibližně 10krát rychlejší než stejný model, ale s podporou pouze 1 Gb/s.
Při pochybnostech o tom, zda by mohla být příčinou síť, je pro netechnicky založenou osobu jednoduché upnout se k myšlence vyřešit problém desetinásobným zvýšením výkonu. Totéž ale platí také pro všechny další druhy hardwaru, serverů, datových úložišť i síťových prvků.
Abyste něčemu takovému dokázali čelit, potřebujete nasadit nástroje pro důkladný monitoring. Pokud monitorujete doslova každou součást své infrastruktury, dokážete vždy ověřit, jestli skutečně narážíte na limity infrastruktury nebo zda má problém jinou příčinu.
Přestože nasazení a provoz monitorovacích systémů vyžadují určité úsilí, jsou pro diskuzi správným směrem neuvěřitelně užitečné.
Ačkoli metriky prostého monitorování výkonu infrastruktury pomohou, zvažte také konfiguraci monitorovacích systémů pro vyhodnocení chování z pohledu uživatelů. Například můžete mít nastavený monitorovací systém pro sledování latence úložiště, jeho propustnosti, časů odezvy databázových dotazů či propustnosti sítě, abyste dokázali objektivně vyhodnotit výkon řady podnikových aplikací založených na databázích.
Jsou to jistě všechno skvělé metriky, ale zvažte také skriptování procesu, který se přihlásí do aplikace, jako by to udělal běžný uživatel, učiní několik základních funkcí, jaké bude běžný uživatel dělat, a odhlásí se.
Pokud takový skript nakonfigurujete, aby se periodicky spouštěl a měřil vaším monitorovacím systémem, získáte doslova kanárka v uhelném dole – dá vám vědět, když bude něco v nepořádku, přestože by to mohlo konkrétnějšímu monitoringu uniknout.
Zbraň č. 2: Komunikace
Často pomůže, když sledujete při výskytu problému aktivitu uživatele přes jeho rameno, takže můžete okamžitě zjistit příčinu. Když tam však nejste nebo problém nastává nahodile či nedostatečně pravidelně, aby ho bylo možné reprodukovat, může být schopnost klást vhodné otázky a správně interpretovat odpovědi naprosto zásadní.
Někdo, kdo ví, jak pokládat dobré otázky a logicky analyzovat odpovědi (ale neví téměř nic o samotné technologii), může být v některých případech v lepším postavení pro identifikaci problému než technicky nejzdatnější odborník, který však takové schopnosti postrádá.
Často může velmi pomoci požádat postiženého uživatele o přesné zapisování, co a kdy se děje, když nastává situace, která je předmětem jeho stížnosti, aby bylo možné tyto informace porovnat se systémovými protokoly a grafy výkonu.
Kompletní článek zahrnující řadu dalších poznatků si můžete přečíst v Computerworldu 9/2014.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU