Trendy: Složení IT rozpočtů českých organizací

25. 5. 2007

Sdílet

Lokální společnosti utratí v průměru dvě pětiny investičních prostředků za hardware: V kontextu naplánovaných investic, které jednotlivé organizace hodlají v průběhu letošního roku uskutečnit v souvislosti s udržováním či rozvojem svého informačního systému, je zajímavá nejen jejich absolutní výše (viz minule), ale také detailnější struktura a skladba. Ukazuje se totiž, že v rámci sledované skupiny institucionálních předplatitelů časopisu Computerworld existuje mezi jednotlivými podskupinami organizací několik zásadních rozdílů.

Lokální společnosti utratí v průměru dvě pětiny investičních prostředků za hardware: V kontextu naplánovaných investic, které jednotlivé organizace hodlají v průběhu letošního roku uskutečnit v souvislosti s udržováním či rozvojem svého informačního systému, je zajímavá nejen jejich absolutní výše (viz minule), ale také detailnější struktura a skladba. Ukazuje se totiž, že v rámci sledované skupiny institucionálních předplatitelů časopisu Computerworld existuje mezi jednotlivými podskupinami organizací několik zásadních rozdílů.

První z pohledů se zaměřuje na rozložení IT investic v průběhu roku 2007. Z dostupných údajů je patrné, že přibližně tři čtvrtiny organizací měly v době získávání dat pro tyto analýzy své IT rozpočty na rok 2007 naplánovány a další organizace, které přidělují prostředky na IT na základě ad-hoc požadavků, vycházely z praxe minulých let. Z vlastního rozložení investic v průběhu roku je patrné, že nejmenší podíl (21 %) je uskutečněn v prvním čtvrtletí.

Na druhý a třetí kvartál připadá vždy jedna čtvrtina z celkových ročních investic (26 %, resp. 25 %) a v posledním kvartálu je de facto kompenzováno nižší čerpání z počátku roku, neboť průměrný podíl čtvrtého čtvrtletí činí 28 %.

Dále jsou patrné významné rozdíly v časovém rozložení investic mezi jednotlivými vertikálami. Zejména je zřejmé, že instituce finančního sektoru spolu s organizacemi veřejné správy, vzdělávacími institucemi a zdravotnickými zařízeními vynakládají oproti ostatním organizacím na počátku roku nejnižší podíl investic. V těchto vertikálách totiž činí průměrný podíl investic v prvním čtvrtletí necelou pětinu (19 %), zatímco ostatní subjekty vyčleňují v tomto období přibližně 24 % (průmyslové podniky, společnosti z oblasti telekomunikací a utilit), resp. 22 % (ostatní organizace).

Z navazujících analýz se dále ukazuje, že organizace veřejné správy se od podnikatelských subjektů odlišují také v podílu investic naplánovaných na poslední čtvrtletí, kdy organizace veřejné správy plánují realizovat přibližně jednu třetinu z celkových ročních investic (32 %), což je významně více než v ostatních vertikálách.

Rozdělené investice

Další pohled pod povrch IT rozpočtů vypovídá o jejich rámcové struktuře členěné na investice do hardwaru, na finanční prostředky věnované na pořízení softwarových licencí (a na software obecně) a konečně na výdaje spojené s IT službami. Z aktuálních údajů plyne, že největší část finančních prostředků připadne během tohoto roku na hardware - konkrétní údaje přitom vypovídají o téměř dvoupětinovém průměrném podílu takto alokovaných investic na celkových IT rozpočtech.

Z podrobnějšího rozboru je dále patrné, že výdaje na hardware dosahují nejvyššího podílu v organizacích veřejné správy, ve vzdělávacích institucích a ve zdravotnických zařízeních (v této vertikále dosahuje podíl hardwaru 41 %); naopak nejmenší část ze svých IT rozpočtů věnují na hardware instituce finančního sektoru (29 %). Mezi ostatními organizacemi žádná další významná specifika spojená s investicemi do hardwaru nejsou zřejmá.

Průměrný podíl finančních prostředků vyčleněných na software a na IT služby je v tomto roce identický a dosahuje 31 %. Ukazuje se však, že mezi jednotlivými organizacemi existují významné rozdíly v konkrétních způsobech alokace finančních prostředků. Platí, že podíl výdajů na IT služby je velmi těsně korelován s celkovým objemem finančních prostředků, které jsou ve sledovaných organizacích vyčleněny na rozvoj informačních systémů.

Z aktuálních dat je v této souvislosti patrná přímo úměrná souvislost, kdy subjekty vynakládající na svůj informační systém částky přesahující 50 milionů Kč ročně věnují na IT služby přibližně dvoupětinovou část ze svých celkových prostředků na IT, zatímco organizace, jejichž IT rozpočty se pohybují v rozsahu od 1 milionu Kč do 50 milionů Kč vynakládají na IT služby v průměru 32 %, resp. 33 %.

Nejnižší podíl výdajů na IT služby vynakládají organizace, které mají na svůj informační systém vyčleněno méně než 1 milion Kč ročně – tyto subjekty dávají na IT služby v průměru 28 % z celkového IT rozpočtu.

Foto: IDG

 

Autor článku