Přibližně jedna třetina z celkového počtu dokončených projektů byla hodnocena jako neúspěšná: Z posledních dostupných údajů týkajících se realizace IT projektů v organizacích, které jsou institucionálními předplatiteli časopisu Computerworld, je patrné, že projektové řízení rozvoje informačního sytému získává postupem času stále větší význam. Ze získaných údajů totiž mimo jiné plyne, že počty realizovaných projektů jsou v rámci jednotlivých organizací stále vyšší a současně také objem finančních prostředků vyčleňovaných na jednotlivé projekty se postupem času zvyšuje v neprospěch „neprojektově“ definovaného rozvoje.
Dále lze ze získávaných údajů vysledovat, že se v průběhu času téměř nemění podíl organizací, které projekty v oblasti IT realizují – jejich celková penetrace tedy zůstává stejná a změny se v meziročním srovnání téměř neprojevují.
Pro účely prováděného výzkumu byly v souvislosti se zjišťováním realizovaných IT projektů definovány pouze obecné podmínky vycházející ze zásad projektového řízení, přičemž žádná jiná omezení (jako například minimální rozpočet projektu či realizační doba) nebyla v této souvislosti specifikována. Získané údaje poukazují na skutečnost, že přibližně tři čtvrtiny ze sledovaných organizací realizovaly nejméně jeden IT projekt.
Detailní analýza zaměřená na zmapování konkrétních forem realizace IT projektů v jednotlivých typech organizací ukazuje, že největší část z těchto subjektů realizovala a dokončila nejvýše čtyři samostatné IT projekty. Současně přitom platí, že počet IT projektů velmi úzce souvisí s velikostí jednotlivých organizací vyjádřenou počtem zaměstnanců.
V rámci nejmenších subjektů, které zaměstnávají méně než 100 pracovníků, realizovala každá druhá organizace méně než pět IT projektů, zatímco v rámci jejich protipólu představujícího organizace s více než tisícem zaměstnanců realizovaly takto nízký počet IT projektů přibližně dvě pětiny subjektů (38 %).
Podobné rozdíly lze zaznamenat také při srovnání celkového počtu dokončených IT projektů, kdy skupina největších organizací dokončila v průměru dvojnásobné množství IT projektů než ostatní, menší subjekty.
Vliv IT rozpočtu
Výsledky provedeného šetření dále poukazují na skutečnost, že realizace IT projektů úzce souvisí s výší finančních prostředků, které jednotlivé organizace vynakládají na rozvoj svého IS. Zatímco ve skupině organizací vynakládajících na jeho rozvoj více než 10 milionů Kč ročně realizovaly nejméně jeden IT projekt v podstatě všechny sledované subjekty, ve skupině společností s ročním rozpočtem na IT mezi jedním a deseti miliony Kč činil podíl takových organizací celkem 83 % a mezi subjekty, které na svůj informační systém vyčleňují méně než 1 milion Kč ročně, lze najít 58 % subjektů, které dokončily alespoň jeden IT projekt.
Z další analýzy zaměřené pouze na subjekty, které realizovaly alespoň jeden IT projekt, je patrné, že přibližně jednu třetinu z IT projektů představují projekty běžící, tedy takové projekty, které jsou definovány jako projekty víceleté a jež v daném roce nespějí k dokončení. Zbývající dvě třetiny z celkového počtu realizovaných IT projektů pak představují projekty dokončené. V této souvislosti je významný poznatek, že v průměru je přibližně jedna třetina z celkového počtu dokončených projektů hodnocených jako neúspěšné. To tedy konkrétně znamená, že v jednom případě ze tří došlo při realizaci buď k nedodržení stanovených termínů, či k nedodržení předem specifikovaného rozpočtu na daný IT projekt. Tyto problémy se totiž vyskytují nejčastěji jako hlavní příčiny negativního hodnocení.
Ukazuje se, že nelze statisticky významně vyprofilovat typ organizací, které dokončují své IT projekty úspěšně. Nicméně z výsledků výzkumu je patrné, že v organizacích, které mají pečlivě a přesně popsány své vlastní procesy (tedy typicky držitelé certifikátu ISO 9.00x či státní správa), je podíl úspěšně dokončených IT projektů vyšší než v ostatních subjektech. Samotná velikost organizace vyjádřená počtem zaměstnanců, příslušnost k té které vertikále či samotná výše IT rozpočtu však nejsou v tomto ohledu dostatečné pro vysvětlení rozdílů mezi jednotlivými organizacemi.