Třetina internetové populace v Česku má televizi připojenou k internetu

23. 6. 2016

Sdílet

 Autor: TP Vision
Význam připojení televizního přijímače k internetu a využívání tzv. chytrých funkcí stále narůstá. Vyplývá to z výzkumu, který k tématu Smart TV a HbbTV uskutečnily České Radiokomunikace. Televizi mají k internetu nejčastěji připojenou mladí lidé ve věku 15 – 24 let. Ti také nejvíce využívají chytré funkce televize.

Televizi připojenou k internetu má ve své domácnosti třetina internetové populace starší 15 let. Nejčastěji připojení deklarují muži (35 %), a nejvyšší zastoupení respondentů je ve věkové skupině 15 až 24 let.

S tím koresponduje i fakt, že nejčastěji využívanou aplikací Smart TV je YouTube, kterou používá 83 % uživatelů chytrých funkcí. Na druhém místě je s 34 % HbbTV aplikace iVysílání, která je více oblíbená mezi uživateli ve věku 35 – 44 let.

Výzkum se zabýval i novým trendem hybridní televize HbbTV a jejími funkcemi. Využívání služeb HbbTV potvrdilo 36 % uživatelů chytrých funkcí na televizorech. Těchto služeb využívají častěji muži. Čtvrtina uživatelů HbbTV uvedla, že používání chytrých funkcí TV je díky HbbTV jednodušší. Nejčastějším důvodem, pro který lidé funkce HbbTV nevyužívají je její neznalost (27 % dotázaných, ostatní uvedli jiné důvody).

Denními uživateli chytrých funkcí TV je 22 % respondentů, nejčastěji ve věku 35 až 44 let. Zároveň častěji funkce Smart TV využívají muži. Jedna třetina uživatelů funkcí je využívá alespoň jednou týdně. Nejčastějším důvodem, který byl respondenty nevyužívajícími internet a chytré funkce na svých televizorech uváděn, je využívání internetu na jiných zařízeních.

Nejpřínosnější chytrou funkcí je podle dotazovaných archiv pořadů (76 %), druhou v pořadí je opožděné sledování televize, ať už Catch-up nebo Timeshift (61 %). Odložené sledování využívají opět především nejmladší uživatelé televizí s připojením k internetu.

ICTS24

Uživatelé chytrých funkcí měli možnost se vyjádřit, jaké další funkcionality by u Smart TV uvítali. Nějakou funkcionalitu uvedla méně než třetina dotázaných. Jednalo se například o lepší a obsáhlejší databázi programů, hry, lepší prohlížeč a možnost nahrávání nebo ukládání do televize (respektive na cloudové úložiště).

Jedna z otázek výzkumu se týkala ochoty platit za prémiový obsah. Dotázaní se poměrně rovnoměrně rozdělili do tří skupin, kdy jedna (22 %) preferovala možnost „platit“ za prémiový obsah prostřednictví sledování reklamy, další (21 %) by preferovala měsíční paušál a poslední (21 %) jednorázový poplatek. Celých 35 % respondentů uvedlo, že nemají zájem o sledování prémiového obsahu.