Hlavní navigace

Two Worlds 2 – jeden svět nestačí

8. 2. 2011

Sdílet

Ačkoliv se první díl v rámci série Two World příliš nepovedl, tvůrci spoléhají na to, že si reputaci napraví pokračováním. Opravdu jsme se dočkali zlepšení?

Ze všech RPG v otevřených světech poslední dekády byl titul Two Worlds jedním z nejhorších. Celkově totiž propadl jak u hráčů, tak u kritiky. Byl nazýván špatným klonem Oblivionu a Gothicem postrádajícím duši. Přes to všechno je tu však druhý díl, jenž dostal za úkol vylepšit pošramocenou reputaci této herní série. Tentokrát je už soubojový systém intuitivní, rozhovory dávají konečně smysl a hra je prakticky zbavena bugů. Důležité rovněž je, že než se dostane do finále, má šanci udržet si hráčovu pozornost na hodně dlouhou dobu.

Klasický příběh

Příběh začíná v útrobách paláce zlotřilého Gandahara, kde je uvězněna vámi vytvořená postava společně s její sestrou, ze které se snaží Gandahar vysát sílu mocné Aziraal. Většina detailů je pro začátek skryta, avšak první dojmy jsou velice slibné. Zatímco tedy Gandahar vysává vaši sestru, vás překvapivě vysvobodí skupina (v dané situaci) velmi vítaných orků. Sice se v rámci příběhové linky dočkáte mnohých klišé a ohraných praktik, není děj jediným z hlavních faktorů.

Jedním z mnoha zlepšení oproti prvnímu dílu je obsah dialogů. Postavy sice pořád nejsou zrovna „nejukecanější“, ale alespoň většina z toho co říkají, dává smysl. U nás si můžeme hru vychutnat ve velmi povedené lokalizaci, ačkoliv je škoda, že jen s titulky. Je vidět, že si s tím dal distributor záležet, většina pojmů je totiž přeložena opravdu precizně, a to včetně názvů jako například Moronoš nebo Hnědomůrka.

Tutoriál pomalu a detailně

Co se týče struktury hry, na začátku vás čeká tutoriál, který je opravdu dlouhý: strávíte s ním až několik hodin, během nichž se naučíte základy boje, jak krást, něco z alchymie, jak vylepšovat zbroj či jezdit na koni. Už jenom soubojový systém má něco do sebe a dá se ovládnout během několika chvilek. Chcete na soupeře vyslat zákeřnou ohňovou kouli? Tak si jednoduše vytáhněte hůl. Chcete protivníka pokropit sprškou ohnivých šípů? Klikněte v inventáři na luk a palte. Mechaniky soubojového systému se znatelně zlepšily a jsou k nerozeznání od toho neohrabaného a nemotorného systému v prvním dílu.

Další libůstky, které se můžete naučit, a následně použít v boji, jsou různé dovednosti, obohacující souboje. V rámci melee útoků je to kupříkladu rozbití soupeřova krytí či jakási forma bojového pokřiku, přičemž u boje na dálku můžete využít například několika šípů naráz. Je to však kouzlení, které je opravdu ve vodách RPG unikátní. Kouzla se dají naučit a mohou být mezi sebou kombinovány skrz různé modifikátory, díky nimž se dá dosáhnout neuvěřitelného množství různých efektů.


Obchody nejsou třeba

Dále je tu vskutku úctyhodný systém řemesel rozdělených do odpovídajících kategorií (hutnictví, alchymie, vylepšování zbroje…). Díky tomuto šikovnému systému ani nemáte potřebu chodit do žádného obchodu. Nikdy. Cestou po Antalooru, jak se herní svět jmenuje, můžete najít spoustu šikovných věcí buď sebraných z divočiny či uloupený od zabitého nepřítele. Z těchto ingrediencí potom můžete míchat metodou „pokus-omyl“ lektvary všelijakých vlastností. A navíc, díky tomuto systému se i běžný krátký meč, jejž byste normálně zahodili, dá rozbít na základní materiály (dřevo, ocel a železo), jimiž si vylepšíte zbroj či ostatní zbraně.


Nový engine je v některých sekvencích hry velmi strhující a posouvá laťku současných RPG v otevřeném světě. TW2 nabízí skvěle vymodelované krajiny, kupříkladu husté lesy, nevypočitatelné bažiny nebo vyprahlé savany. Tyto krajiny jsou obývány velkým množstvím různých nestvůr - od divokých zvířat po nadpřirozené bytosti. Sofistikovanou AI zde nehledejte, protivníci jednoduše útočí hlava nehlava - na druhou stranu, NPC mají něco jako denní program a ukazují známky určité organizovanosti, prostředí tedy díky tomu vypadá živěji.

Dva světy stačí?

TW 2 má jednoduše řečeno ještě spoustu prostoru na zlepšení. Stále nelze bojovat ze sedla koně, protivníci jsou hloupí a příběh příliš předvídatelný. Mnohé dovednosti také nejsou vyrovnané - některé jsou nedocenitelné a usnadní vám vaše počínaní, avšak některé jsou trochu nedopečené a celkově k ničemu.

CS24

Hlavní příběhová kampaň pro jednoho hráče vydrží zhruba na 35-60 hodin, což je dost, ke konci je však příběh až neskutečně lineární. Další porci hrací doby obstará vylepšený multiplayer, jenž obsahuje jak PvP duel a deathmatch, tak třeba hon na krystaly či RTS/city builder mód zvaný Vesnice. Také si můžete znovu dohrát dějovou linku po boku sedmi dalších hráčů.

(recenzována byla PC verze)