Podle zjištění také čelní představitelé firem ve velkém rozhodují o projektech, v nichž bude využíván internet věcí. Činí tak čtyři pětiny manažerů. Jak významnou roli hrají nové technologie v podnicích dokládají i další čísla.
Například 68 % společností využívá informace o každodenních provozních rozhodnutích na základě tabulek, které získávají od IoT. Firmy využívají obchodní analytiku (33 %), sledování a viditelnost v reálném čase (31 %) či monitorování založené na podmínkách (30 %). Ovšem při aktuálním plánování se jimi řídí jen 12 % společností. Pokud má již podnik plně implementovanou umělou inteligenci, pak využívání dat stoupne na 31 %.
Důvod je jednoduchý. Od nasazení IoT a umělé inteligence (AI) si více jak třetina firem slibovala zvýšení zisků. 17,5 % společností v ní viděla potenciál pro zlepšení schopnosti inovovat, necelých 15 % pak příležitost pro vytváření nových nabídek digitálních služeb pro zákazníky a devítina podniků chtěla díky nim snížit provozní náklady.
Studie zjistila, že očekávání se splnila. V podnicích se zrychlil provoz, podařilo se vytvořit nové digitální služby, zvýšila se produktivita zaměstnanců a náklady klesly. Firmy, které vsadily pouze na internet věcí, zaznamenaly nárůst 32 %. Podniky, které šly ještě o něco dále a k IoT přidaly AI, zažily boom a dosáhly růstu 53 %.
„Z těchto čísel je zřejmé, že organizace, které pracují s daty internetu věcí, si uvědomují, jaký je přínos umělé inteligence a analytiky,“ poznamenává Oliver Schabenberger, generální ředitel společnosti SAS, a doplňuje: „Proto je potřeba připomenout, že nejúspěšnější operace IoT jsou v dnešní době ve skutečnosti AIoT. Tedy pro rozhodování se využívají senzory IoT, systémová či produktová data a technologie umělé inteligence, mezi které patří deep learning, machine learning, zpracování přirozeného jazyka, rozpoznávání hlasu či analýza obrazu.“
Zapojení umělé inteligence umožňuje složitější a rychlejší rozhodování, které má viditelné a pozitivní dopady na výsledky a hospodaření podniků. Od provozních problémů typu „je zařízení spuštěno či ne“ se najednou firma posouvá k rozhodování o nabídce a poptávce, kvalitě produktu či maloobchodnímu prodeji.
„Díky zvýšení rychlosti při sběru dat ze senzorů a zapojení umělé inteligence se organizace může soustředit na okamžité plánování. Zároveň tyto technologie dokážou rychle identifikovat a vyřešit provozní problémy, což přináší větší flexibilitu a vyšší efektivitu,“ vysvětluje Maureen Fleming ze společnosti IDC.
Výhody nasazení obou technologií zmiňuje také Melvin Greer, Chief Data Scientist ze společnosti Intel Americas. „AI uzavírá pomyslný kruh v prostředí internetu věcí, kde zařízení IoT shromažďují nebo vytvářejí data. Umělá inteligence pomáhá automatizovat důležité volby a akce založené na těchto datech,“ říká a dodává: „V současnosti je však většina firem teprve na začátku. Tedy jen sledují, co se děje v rámci internetu věcí. Ovšem postupně některé podniky chtějí více a dostávají se do fáze, kdy od technologií vyžadují spolehlivost, účinnost a vliv na výrobu.“