Přibližně tři čtvrtiny organizací v ČR realizují investice do rozvoje svého informačního systému v souladu se zásadami projektového řízení. V praxi to tedy znamená, že je v těchto subjektech jasně definován záměr připravovaného projektu, jsou vytyčeny konkrétní cíle, jsou definována akceptační kritéria a v neposlední řadě jsou také alokovány potřebné zdroje.
Za významné lze v této souvislosti považovat nejen samotnou náplň a obsah jednotlivých projektů IT, ale i jejich celkové množství. Z aktuálních údajů je patrné, že organizace v ČR realizují v průměru devět projektů IT během jednoho roku.
Ze získaných dat dále vplývá, že v polovině všech subjektů se celkový počet prováděných projektů IT pohybuje mezi dvěma a sedmi. Čtvrtina organizací realizuje v daném roce jen jeden projekt IT a zbývající čtvrtina pak osm a více.
Na velikosti záleží
Počet prováděných projektů je silně korelován s velikostí sledovaných subjektů – platí, že organizace s méně než 100 zaměstnanci provádějí přibližně šest projektů IT. Naproti tomu největší subjekty zaměstnávající více než tisíc pracovníků realizují během roku v průměru přibližně 16 samostatných projektů.
Z detailního vyhodnocení zaměřeného na zmapování realizace projektů IT v jednotlivých typech organizací dále plyne, že v průběhu roku provádějí nejvyšší počet projektů subjekty, které jsou rozděleny do několika samostatných pracovišť.
V těchto organizacích je oblast správy a řízení IT nutně decentralizována, a přirozeně tak dochází k nárůstu počtu projektů realizovaných jednotlivými pracovišti. Rovněž platí, že podnikatelské subjekty s ryze českým kapitálem jich prováděly v loňském roce významně méně než zahraniční podnikatelské subjekty a organizace veřejné správy.
Z konkrétních zjištění je patrné, že v českých organizacích bylo v průměru realizováno šest projektů IT, v zahraničních podnikatelských subjektech pak přibližně devět, přičemž největší počet byl proveden ve veřejném sektoru, kde jich bylo v průměru realizováno dvanáct.
S ohledem k aktuálnímu kontextu nelze opomenout analýzu časové řady. Z ní je totiž patrné, že aktuální hodnoty představují nejvyšší počet realizovaných projektů od roku 2004. Jednoznačně je tak kompenzován propad v roce 2010, kdy sledované organizace prováděly v průměru jen šest projektů IT.
Úspěch vs. neúspěch
Analýza dokládající celkový počet prováděných projektů IT byla v rámci výzkumného šetření dále doplněna o kvalitativní charakteristiky. Vyhodnocení konkrétních zkušeností z realizovaných projektů vede k závěru, že přibližně 30 % z nich končí neúspěchem, zatímco 70 % je možné považovat za úspěšně dokončené.
Neúspěch při realizaci je přitom nejčastěji asociován s nedodržením termínu dokončení, s omezenou funkčností implementovaného řešení, s výskytem neočekávaných problémů při implementaci a v neposlední řadě také s nedodržením rozpočtu.
Platí, že s nejvyšším podílem úspěšně dokončených projektů IT je možné se setkat v institucích finančního sektoru, kde takto završených bylo přibližně 80 procent. Nadprůměrně vysoký podíl úspěšně dokončených projektů je dále patrný v segmentu ostatních organizací (tj. zejména v obchodních společnostech, subjektech zabývajících se poskytováním služeb apod.).
Na druhé straně je třeba upozornit na skutečnost, že vyšší úspěšnost nesouvisí s celkovým počtem projektů IT prováděných v rámci té které organizace. Z dat jasně vyplývá, že subjekty realizující menší počet projektů dosahují srovnatelné úspěšnosti jako organizace provádějící jejich vysoký počet.
Rovněž se ukazuje, že neexistuje zásadní rozdíl definovaný velikostí organizace – pravděpodobnost úspěšného dokončení projektu je tedy stejná u malých i u velkých subjektů.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU