Hlavní navigace

Utility storage: Čeká nás daleká cesta (2.)

16. 8. 2009

Sdílet

Zatím virtualizace úložných systémů začíná stále častěji nacházet cestu do podnikové infrastruktury, její pokročilejší fáze – ukládání dat poskytované na bázi služby - zatím trochu tápe.

Dokončení včerejšího článku...

Dnes může Schaffer snadno vyhradit 100 GB pro jednoho hostitele nebo 1 TB pro jiného, aniž by se musel zabývat podrobnostmi na úrovni zařízení. „Nevím a ani se nestarám o to, které disky se použijí,“ pochvaluje si.

„Systém 3Par, který zahrnuje kombinaci disků ATA a Fibre Channel, přesouvá data mezi úložnými vrstvami automaticky. Bez odstávky mohu přesunout data z technologie Fibre Channel na výměnná média nebo z úrovně RAID 5 na RAID 10 a změna proběhne bez nutnosti podrobného plánování či rekonfigurace jednotek LUN,“ dodává.

Odstranění duplikace dat, které je další oblíbeným prvkem pro virtualizaci úložišť, je na Schaferrově seznamu tajných přání kvůli jejím schopnostem uspořit místo. Eliminace vícenásobného uložení stejných dat funguje tam, že odstraňuje stejné bloky dat a nahrazuje je zástupnými značkami. Tento proces nabízí řadu výhod, jako je třeba vyšší počet záloh, které se na disk vejdou, nebo zvýšený výkon zálohování.

Tato technologie však vyžaduje základní změnu ve způsobu myšlení podnikových IT manažerů, jak uvádí Reichman ze společnosti Forrester. „Mnoho let používali vícenásobné kopie dat, aby zajistili jejich dostatečnou ochranu a dostupnost. Nyní se kyvadlo začíná pohybovat opačným směrem a dochází k redukci počtu fyzických kopií, aby celkově došlo k úspoře místa,“ vysvětluje.

Experti prohlašují, že podnikoví manažeři IT mohou nasazení virtualizace usnadnit pomocí technologie používané pro fyzická úložiště, tedy snapshoty. „To je často přehlížená pokročilá funkce pro usnadnění virtuální zálohy, která umožňuje migraci a navíc je vhodná i pro vývojové týmy, které tak mohou získat nekonečný počet identických kopií produkčních pro své testování nových revizí systémů,“ upozorňuje Mark Peters, analytik společnosti Enterprise Strategies Group (ESG).

A nyní špatné zprávy
Šéfové IT chtějí dosáhnout úspěchu při virtualizaci ukládání dat přístupem využívajícím úložiště pouze jednoho dodavatele, ale uznávají, že nedostatek interoperability dodavatelů a další problémy stále brání jejich pokusům o nasazení úložišť jako služby.

Interoperabilita, resp. její nedostatek, ovlivnila nejnovější plány pro virtualizaci úložišť ve společnosti Mercury. Tato firma plánuje nasadit virtualizaci souborového systému za účelem snížení počtu úložišť připojených k serverům, které má ve své síti. Aby předešla možným problémům s podporou, opírá se o implementaci virtualizační technologie NetApp firmou IBM.

„Protože jsou funkce jiných produktů podobné, museli jsme uvážit své rozhodnutí hlavně z hlediska interoperability,“ popisuje důvody Kreisa. Tato záležitost obklopující interoperabilitu vede Teda Rittera, analytika společnosti Nemertes Research Group, k pesimizmu ohledně šancí, že se úložiště brzy stanou službou. „Je-li virtualizace omezená kvůli tomu, protože jste příliš úzce svázáni s jedním dodavatelem, nemůžete pokročit k realizaci vize služby,“ vysvětluje.

Podpora základního protokolu Fibre Channel zde moc neznamená. Správa úložných zařízení a realizace takových funkcí, jako je zrcadlení nebo přesouvání kopií, nejsou vždy mezi různými dodavateli kompatibilní, dodává.

Reichman ze společnosti Forrester s ním souhlasí. „Máte-li v současné době úložiště od jednoho dodavatele a virtualizační konzolu od jiného, je velmi těžké odstranit problémy. Nikdo však nechce nést zodpovědnost. Tento problém by mohl být vyřešen větší standardizací virtualizace a infrastruktury fyzických úložišť,“ vysvětluje.

SRM (správa prostředků úložišť), která poskytuje prostředky pro shromažďování informací o heterogenních prostředcích, by ze standardizace profitovala také. SRM nyní trpí kvůli své neschopnosti pokrýt virtualizovaná prostředí od více dodavatelů. To představuje několik výzev pro týmy IT, které se pokoušejí vyřešit problémy s výkonem. „Potřebujete hlubší integraci SRM, abyste byli schopni sledovat problémy s výkonem aplikací či abyste mohli vysledovat zpomalení způsobené konkrétním diskem,“ vysvětluje Peters ze společnosti ESG.

Nástroje SRM spojené s virtualizovaným prostředím představují určitou překážku pro dosažení kompatibility, jak dodává Ritter z Nemertesu.  Když podnik  spojí prostředky úložišť a příslušné správní nástroje s virtualizací, „nemá dostatek informací o přesném rozmístění dat aplikací na konkrétních discích,“ vysvětluje.

To je problém pro organizace zodpovídající se některým regulatorním nařízením. „Nemůžete-li určit, kde se záznamy pacientů fyzicky nacházejí (z důvodu virtualizace), přestáváte tím splňovat požadavky předpisu HIPAA. Potřeba analýzy dat je proto zcela neodmyslitelná,“ dodává.

Abstrakce fyzické vrstvy také ovlivňuje obnovu po havárii a kontinuitu podnikání. „Pokud odstraníte informace o fyzickém propojení k místu, kde jsou daná data, a zavedete virtualizaci, která umístění dat přemapuje, rozložíte data na jednotlivé části, ošálíte servery a skončíte tak, že při zachování přístupu ke kritickým datům budete závislí na metadatech a virtualizačních mechanizmech,“ říká Reichman ze společnosti Forrester.

Aby týmy IT tuto skutečnost vyvážily, měly by vytvořit zásady o to, která data mohou být kde uložena, a měly by použít monitorovací technologii k vytvoření auditů těchto procesů, která vezme v úvahu použitou virtualizaci, jak radí Reichman.

Thin provisioning může představovat vynikající přínos, ale může šéfy IT ukolébat k falešnému pocitu bezpečí. A to může vést k pohromě, jak varuje Ritter z Nemertesu. „Existuje zde riziko poddimenzování úložné sítě, což může vést  k selhání systému,“ vysvětluje.

Během čekání na zmírnění rostoucích problémů virtualizačního průmyslu prahnou společnosti jako Mercury po budoucnosti úložných služeb. „Aby naše firma mohla nasadit utility storage, museli bychom mít prostředí, které by bylo plně integrované mezi operačním systémem, souborovým systémem a úrovní bloků. V takové situaci by virtualizované prostředí v případě potřeby více úložného prostoru aplikací automaticky rozšířilo prostředky a zaslalo zprávu serveru,“ popisuje Kreisa. „To by bylo řešení, ale je však zatím stále v nedohlednu.“