Váš počítač V ROCE 2 0 0 8 a dále

Superrychlé čipy, ohebné displeje, chlazení pomocí nanotechnologií a mnoho dalších nových technologií v budoucnu zásadně změní svět počítačů. Změny se projeví doma, v kanceláři i na cestách.
Současný každodenní život je často sám o sobě dost hektický, svět techniky se ale vyvíjí ještě podstatně rychleji. Technologie, které jsme si před pár lety sotva dokázali představit, postupně mění tvář počítačového světa a digitální přístroje pronikají do všech oblastí každodenního života.
Z představ patřících do žánru science fiction se rychle stává skutečnost. Bezdrátové nabíječky pro notebooky, počítače připevněné ke zdi a rozeznávající tváře a gesta svých majitelů, to všechno už není jen snem. Díky průlomům v miniaturizaci budeme zanedlouho nosit v kapse přístroje, které se před pár lety nevešly do aktovky, například projektory nebo fototiskárny. Příští generace internetových technologií změní vše, od televize až po automaty na Coca-Colu. A stále výkonnější jsou i standardní počítačové komponenty – výrobci procesorů vybavují své čipy větším počtem jader, výrazně roste i kapacita pevných disků. I obyčejné PC tak v budoucnu rozhodně nebude na dnešní poměry obyčejné.
Na následujících stránkách se podíváme na tucet významných novinek. S některými se setkáme za chvíli, na jiné si počkáme minimálně do roku 2012. Budoucnost se ale každopádně v mnoha oblastech začíná stávat skutečností. Chcete-li se na ni připravit, je dobré mít správné informace.

Rozlučte se s napájecími kabely

Bezdrátové připojení k internetu už nikoho nevzrušuje, Wi-Fi používá kdekdo a vůbec nám to nepřipadá zvláštní. Jakmile ale v notebooku dojde baterie, neobejdeme se bez napájecího kabelu. Nebude ale trvat dlouho a kabely se stanou jen historií, o které si budou vyprávět naše děti. Na trh totiž přichází bezdrátové dobíjení.
Co to je? V současné době existují dva možné způsoby bezdrátového dobíjení. Při indukčním dobíjení se rezonance elektromagnetického pole dobíjecí jednotky upraví tak, aby odpovídala rezonanci baterie. Tímto způsobem lze baterii dobíjet, aniž by se dotýkala dobíječky (vzdálenost mezi baterií a dobíječkou ale nesmí být velká). Druhou metodou je tzv. conductive charging (vodivé nabíjení), při němž se baterie a dobíječka vzájemně dotýkají a elektrický proud proudí mezi nimi. Těžko odhadovat, který způsob se nakonec prosadí, v každém případě ale budeme moci umístit notebook, telefon či hudební přehrávač do univerzální dobíjecí kolébky a nebudeme pro každý přístroj potřebovat vlastní kabel.
Kdy technologie dorazí na trh? První vlaštovky využívající indukčního i dotykového dobíjení se na trhu objeví příští rok, většinu přístrojů k nim ale bude možné připojit pouze pomocí adaptéru, který by měl stát cca 30 dolarů (600 Kč). Ve druhé polovině roku 2008 chce společnost WildCharge začít prodávat první dotykové dobíječky pro kompatibilní notebooky, firma eCoupled zase v roce 2009 hodlá implementovat indukční technologii do aut a na pracovní stoly. Běžně dostupnou technologií by se bezdrátové dobíjení mělo stát až v roce 2010 – až ho začnou podporovat velcí výrobci telefonů a notebooků.

Tisk čehokoli odkudkoli

Zlobí vás, že nemůžete tisknout fotografie jinde než doma na domácí tiskárně, připojené k PC? Nebaví vás objednávat tisk fotografií přes internet? Pak pro vás máme dobrou zprávu – příští generace mobilních přístrojů bude vybavena vestavěnými tiskárnami.
Co to je? Společnost Zink Imaging (zkratka termínu Zero Ink neboli žádný inkoust), vzniklá odštěpením od Polaroidu, pracuje na nových metodách výroby fotopapíru. Mezi jednotlivými vrstvami nově vyvinutého papíru se nachází krystalický substrát, který se při průchodu úzkou štěrbinou tiskárny barví. Samotné tiskárny mají kapesní rozměry a snadno je lze zabudovat do fotoaparátů, notebooků a dalších zařízení.
Kdy technologie dorazí na trh? V roce 2008 hodlá společnost Zink podepsat smlouvu s dosud nejmenovaným velkým výrobcem fotoaparátů o výrobě prvního digitálního kompaktního modelu s vestavěnou tiskárnou. Tento průkopnický model bude tisknout snímky ve formátu 5 × 7,5 cm. Ve stejnou dobu začne firma za cca 2 000 Kč prodávat malou ruční tiskárnu pro fototelefony, která bude tisknout na samolepky – lze předpokládat velkou popularitu zejména mezi školní mládeží. Po dvou nebo třech letech by se technologie mohla prosadit i v noteboocích a dalších mobilních zařízeních.

Všemocná grafika

Je-li dnešní počítač vybaven integrovanou grafickou kartou, automaticky se předpokládá, že je pomalá a nepříliš výkonná. Jenže to by se mělo brzy změnit – nové procesory (CPU) budou vybaveny velmi kvalitním grafickým hardwarem.
Co to je? Když společnost AMD koupila firmu ATI, dostalo se soupeření AMD a Intelu (který mezitím vyvinul vlastní jednoduché grafické čipy) na vyšší úroveň. Oba konkurenti od té doby tvrdě pracují na odstranění rozdílů mezi CPU a grafickými čipy. Pokud je grafická jednotka přímo součástí CPU, nedochází k prodlevě při přenosu dat mezi CPU a grafickým procesorem přes systémovou sběrnici. Kombinované CPU s grafickými procesory budou přímo podporovat DirectX 10 a akceleraci pro Blu-ray a HD-DVD a přitom spotřebují podstatně méně energie, zaberou méně místa na základní desce a budou podstatně výkonnější než většina dnešních samostatných grafických karet.
Kdy technologie dorazí na trh? Intel hodlá začít s výrobou procesorů Nehalem s integrovanými grafickými čipy v roce 2008, ze všeho nejdříve by se mělo jednat o procesory pro servery. Zhruba v téže době chce svou integrovanou platformu pro notebooky představit i AMD, platforma se má jmenovat Puma. V roce 2009 se integrované procesory Intelu objeví ve stolních počítačích a noteboocích. Pumy od AMD by se do stolních počítačů měly dostat v roce 2010.

Jak se ohýbá displej

Čím menší a výkonnější jsou současná zařízení, tím hůře se s nimi pracuje. Malé displeje se pro vážnější práci prostě nehodí. Jenže s pořádným displejem by telefon nebo kapesní počítač byl zase příliš velký a neskladný. Řešení mohou v tomto případě představovat ohebné polymery.
Co to je? Výrobci displejů vyrábějí běžné LCD vkládáním tekutých krystalů mezi vrstvy skla, posléze se do krystalů pouští elektrický proud. Nahradíme-li sklo plastem, je displej o něco ohebnější. Firmy E Ink a Philips přišly s tzv. elektronickým papírem, v němž jsou organické krystaly (OLED) umístěny mezi velmi tenkými vrstvami polymerů, což výrazně zvyšuje jejich pružnost. Na rozdíl od konvenčních LCD displejů jsou tyto ultratenké typy zcela nerozbitné a lze je sbalit do miniaturních ruliček. Lze tak vyrobit velký širokoúhlý monitor, který se sbalený pohodlně vejde do kapsy. A co je vůbec nejlepší – tyto displeje budou stát méně než současné ploché monitory a jejich výroba bude snazší, výrobci je totiž budou tisknout přímo na plastové fólie.
Kdy technologie dorazí na trh? První generace pružných displejů už na trhu je, jen ještě nejsou dostatečně ohebné. Elektronický papír firmy E Ink najdeme například v modelech Sony Reader za 300 dolarů (6 000 Kč) nebo Motorola Motofone F3 (130 dolarů cca 2 600 Kč). První displeje, které bude možné skutečně srolovat, vyjdou z laboratoří nizozemské firmy Polymer Vision, vzniklé odštěpením od Philipsu. Na trh se dostanou v roce 2008, první srolovatelný displej se objeví v mobilním telefonu prodávaném operátorem Telecom Italia. Bližší informace o telefonu zatím nemáme a neznáme ani jeho cenu, monochromatický displej by ale měl mít úhlopříčku 12,7 cm a rozlišení 320 × 240 bodů. V roce 2010 hodlá Polymer Vision uvést na trh větší barevné displeje s podstatně vyšším rozlišením.

První skutečné internetové telefony

U první generace mobilních telefonů bohatě stačilo, že umožnila samotné bezdrátové telefonování. Druhá generace (2G) přidala textové zprávy a WAP neboli mobilní internet, o půl generace dále (2,5G) se objevily obrázky a video. Problémem byla rychlost datových toků, připomínající spíše tradiční vytáčené připojení přes telefonní linku než moderní širokopásmový internet. Tento problém řešila technologie třetí generace (3G). A teď se chystá generace s číslem 4.
Co to je? Největší rozdíl mezi třetí a čtvrtou generací představuje způsob přepínání sítí. Dosud se většina sítí (s výjimkou VoIP) přepíná v rámci okruhů, mezi účastníky hovoru se tedy aktivuje určitý okruh. Tato dnes už zastaralá metoda vytváří pro hovory samostatnou kategorii oddělenou od datových přenosů a mobilní telefony tak nemohou zároveň přenášet hovory a data. Sítě čtvrté generace budou postaveny na IP, stejně jako veškerý provoz na internetu. Díky tomu bude možné současně hovořit a posílat textové zprávy, telefony s technologií 4G budou mít navíc podstatně více funkcí než současné modely. Mobilní sítě postavené na IP budou fungovat spíše jako poskytovatelé internetového připojení, což umožní větší pružnost při provozu datových aplikací. K síti se bude moci připojit v podstatě každý přístroj, od telefonu přes notebook až po automat na limonády, funkční výbava jednotlivých zařízení bude z technického hlediska prakticky neomezená. A další důsledek bude neméně příjemný – provozovatelé bezdrátových připojení budou nuceni zpřístupnit mnohem více služeb, které lze v jejich sítích provozovat, což výrazně vylepší možnosti mobilní komunikace.
Kdy technologie dorazí na trh? Čtyři největší poskytovatelé bezdrátových služeb v USA zatím zdaleka nedosáhli hranic schopností 3G technologií, zdá se ale, že většinu zákazníků možnosti pokročilého bezdrátového přenosu dat příliš nezajímají. Technologie, která by umožnila vývoj 4G sítí, již ale existuje. Jmenuje se WiMax a postupně se rozšiřuje hlavně ve velkých podnikových sítích a telekomunikačních společnostech. Samotná technologie WiMax není určena pro sítě mobilních telefonů a podmínkou vývoje 4G sítí je nový telekomunikační protokol, na kterém by síť mohla být postavena. Je nicméně pravděpodobné, že se poskytovatelé připojení nakonec pro 4G technologie rozhodnou – přinutí je k tomu poptávka podnikových klientů po špičkových bezdrátových datových službách. První telefony a datové karty s technologií čtvrté generace tak lze očekávat v roce 2011.

Osm jader v procesoru

Bez ohledu na to, co tvrdí známý Moorův zákon, nemá příliš smysl neustále zdvojnásobovat počet tranzistorů v procesorech nebo zvyšovat jejich rychlost, pokud zvýšený provoz nezvládne systémová sběrnice. Se zrychlováním a zmenšováním procesorů navíc roste problém se ztrátovostí proudu v tranzistorech. Oba hlavní výrobci CPU, AMD a Intel, proto přestali zvyšovat rychlost procesorů a místo toho je vybavují větším počtem jader.
Co to je? Srdcem každého procesoru je jádro, řídící výpočetní úkony umožňující běh softwaru. Když do jednoho procesoru umístíme více jader, výrazně se zvýší počet výpočtů provedených za určitou časovou jednotku a přitom není nutné zvyšovat skutečnou taktovací frekvenci procesoru. Ta zůstává relativně nízká a nehrozí tak problém s přehříváním, počet současně prováděných výpočtů ovšem roste a s počtem jader roste i reálná rychlost CPU. Přitom ale neplatí, že by se taktovací frekvence prostě násobila počtem jader – čtyřjádrový procesor Intel 2,66 GHz Core 2 Quad Q6700 funguje v některých aplikacích jen o 26 % rychleji než dvoujádrový typ Core 2 Duo E6700 se stejnou frekvencí. Chystaný osmijádrový procesor tak operace jistě zrychlí, ale patrně nikoli tak výrazně, jak by člověk čekal.
Kdy technologie dorazí na trh? Než společnost AMD představí první osmijádrové procesory pro stolní počítače, musí v roce 2008 uvést na trh čtyřjádrový typ Phenom. Intel už čtyřjádrové procesory prodává skoro rok a osmijádrové typy pro servery by měl představit v roce 2008. Verzi pro stolní počítače lze očekávat o dva roky později.

Kam chcete tu televizi?

Bezdrátová technologie se v domácnostech prosazuje na každém kroku, televizí s vysokým rozlišením se to ale netýká – k jejímu zapojení stále potřebujeme hned několik kabelů. Také by se vám líbilo, kdybyste s ní mohli bez jakýchkoli omezení pohybovat a přitom by nehrozila ztráta obrazové kvality? Brzy to bude možné.
Co to je? Port Wireless High-Definition Interface (WHDI) je bezdrátová obdoba HDMI. Obraz v nekomprimovaném rozlišení 1 080p s frekvencí 30 obrázků za sekundu se z kompatibilního přehrávače, herní konzoly nebo set-top boxu přenáší pomocí vysílače s frekvencí 5 GHz až na třicetimetrovou vzdálenost. Signál WHDI je kompatibilní s HDMI, proto bude možné přikoupit bezdrátové HDMI modemy k současné výbavě. Sbohem, klubka kabelů za televizním stolkem…
Kdy technologie dorazí na trh? WHDI čipsety vyrábí společnost Amimon, která koncem srpna poskytla příslušnou technologii výrobcům elektronických zařízení. Výrobci televizí již předvádějí své HD produkty vybavené bezdrátovou technologií na veletrzích, natěšení zájemci by se k nim měli dostat počátkem příštího roku. Přítomnost WHDI portu by měla cenu nové televize zvýšit cca o 200 dolarů (4 000 Kč), což znamená, že v roce 2008 budou špičkové televize o něco dražší. WHDI modemy pro současné přístroje budou pravděpodobně stát 300–400 dolarů (6 000 až 8 000 Kč), cena se vztahuje na dvojici adaptérů (bude zapotřebí receiver pro televizi a vysílač pro spárované zařízení). Jak tvrdí marketingový viceprezident firmy Amimon, Noam Geri, ceny by časem měly klesnout na 10 dolarů (200 Kč) za port v te¬-
levizi a 60 dolarů (1 200 Kč) za adaptéry.

Pět terabytů na jednom disku

Ať už patříte k technologickým nadšencům či nikoli, je velmi pravděpodobné, že vám současná kapacita pevného disku přestává stačit. Digitální fotografie, filmy, hudba a čím dál tím větší přílohy k e-mailům, to vše se sčítá a než se člověk naděje, zabírají jeho soubory desítky gigabytů. Ale nemusíte se obávat – nebude to dlouho trvat a na trh se dostanou disky s podstatně větší kapacitou.
Co to je? Slovo HAMR zní příjemně staročesky, ve skutečnosti se ale jedná o Heat-Assisted Magnetic Recording, čili technologii, při níž se plotny disku zahřívají pomocí laserů a na pouhý čtvereční palec se tak vejde celý terabyte dat (tedy dvakrát více než při použití běžných technologií). Čtecí a zapisovací hlava při práci vysílá na povrch disku laserový paprsek, kterým destabilizuje železné a platinové částice používané pro čtení a zápis. Zahřátí plotny disku umožní mnohem jemnější práci čtecí a zapisovací hlavy, která se po povrchu pohybuje ve vzdálenostech v řádech pouhých desetin nanometrů. Díky tomu lze uložit mnohem větší množství dat na malou plochu. Několik nanosekund po zápisu dat se plocha ochladí a je opět dlouhodobě stabilní. Zároveň se mění i způsob organizace dat na disku – technologie HAMR nepracuje s uměle vytvořenými sektory, místo toho využívá přirozeného zrna na povrchu disku. Data se sdružují do automaticky uspořádaných magnetických polí, umožňujících vytvoření jednoho bitu na každé zrno na povrchu plotny.
Kdy technologie dorazí na trh? Technologie HAMR je zatím stále ve fázi výzkumu, během několika let by se ale měla dostat na běžný trh. Společnost Seagate hodlá představit první disky s kapacitou 5 TB využívající technologii HAMR v roce 2011, po několika letech by kapacita měla dosáhnout až 37,5 TB.

Lepší internet

TCP/IP, protokol, na němž běží celý internet, není zrovna technologickou novinkou. Současná verze protokolu IPv4 existuje už déle než 25 let. Starší technologie trpí mnoha vážnými limity, například nedostatkem adres pro všechny počítače, které ji používají. Internetový protokol ve verzi 6 by to ale měl celé změnit.
Co to je? Na rozdíl od protokolu IPv4, který využívá 32bitové adresy jako 155.54.210.63, pracuje IPv6 ve 128bitovém režimu a adresy vypadají například takto: 2001:0ba0:01e0:d001:0000:0000:¬d0f0:0010. Změna není velká, ale zato podstatná – umožňuje totiž přidělit samostatnou IP adresu každému člověku, resp. každému počítači na světě. Protokol IPv6 navíc využívá nové metody šifrování a autentifikace ve vrstvách a komunikace tak bude bezpečnější.
Kdy technologie dorazí na trh? Protokol IPv6 už existuje několik let, skoro nikdo ho ale nepoužívá, protokol totiž vyžaduje dražší hardware než IPv4 a umí s ním pracovat jen hrstka síťových administrátorů. Vláda USA již ale ohlásila, že do léta 2008 na protokol IPv6 přesune všechny své sítě. Těžko říci, zda se termín podaří dodržet, každopádně by ale vše mělo být připraveno na příchod dostupných adres cca v březnu 2011.

Počítač na každém povrchu

Práce s myší nám už připadá pomalu stejně přirozená jako chůze nebo dýchání, přitom se ale jedná o relativní technologickou novinku – jako revoluční technologii ji vynalezl Douglas Engelbart v roce 1964. Přes své nepopiratelné přednosti je ovšem myš pouze náhražkou podstatně přirozenějšího prvku, totiž lidského prstu. A právě prsty se bude ovládat nová generace počítačů, na kterou se můžeme těšit už za pár let.
Co to je? Tzv. tabletopy umožní několika lidem současně velmi přirozeným způsobem ovládat nejrůznější aplikace. Data se budou promítat přímo na pracovní stůl a vše se bude ovládat dotykem prstů. Na tabletopových technologiích pracuje v současnosti celá řada firem, nejdále je zatím Microsoft s optickým systémem Surface PC a Mitsubishi Electronics Research Labs s rádiovou technologií DiamondTouch. Technologie Surface PC promítá obraz na speciální desku pracovního stolu, a to z jeho vnitřku pomocí zpětné projekce, pohyb prstů po desce monitoruje pět infračervených kamer vestavěných ve stole. V systému DiamondTouch se obraz na stůl promítá seshora a ovládání prsty funguje na stejném principu, jaký známe už léta z dotykových plošek notebooků. Nevýhoda spočívá v tom, že si při ovládání prsty zároveň stíníme.
Kdy technologie dorazí na trh? Systém DiamondTouch je dosud ve fázi výzkumu, technologie Surface PC od Microsoftu se ale už letos začne objevovat v hotelech, kasinech nebo prodejnách mobilních telefonů. První modely budou určeny výhradně k ukázkovému použití ve veřejných prostorách, v roce 2010 by se ale už měly běžně prodávat počítače s tímto systémem pro firemní využití, za pět let by se Surface PC měly dostat i do domácností. Časem se podle Microsoftu dočkáme dotykových počítačů v nábytku, v zrcadlech a v dalším běžném domácím vybavení.
Aby data proudila rychleji
Procesory jsou stále výkonnější a možnosti moderních grafických karet se zdají být takřka neomezené, co se realistického podání a kresby detailů týče. Nejslabším článkem v datovém toku v počítači tak zůstává systémová sběrnice. A podle známého zákona o nejslabším článku sběrnice limituje výkon celého systému. Proto by to chtělo něco rychlejšího.
Co to je? PCI Express (PCIe) je špičková architektura systémových sběrnic pro hardware nejvyšší třídy, například pro grafické karty. Současná verze 2.3 umožňuje přenos dat rychlostí 5,2 gigabitů za sekundu, příští generace PCI 3.0 nabídne rychlost 8 Gb/s. Přednosti PCIe ale nespočívají jen v podpoře vyššího výkonu procesoru – neméně důležitá je i možnost napájet grafickou kartu přímo ze sběrnice, odpadá tedy nutnost připojení karty napájecím kabelem ke zdroji. Je tu ale jeden háček: má-li sběrnice podporovat lepší datové přenosy, nemůže její architektura pracovat se starším pětivoltovým hardwarem, používaným ve verzích PCIe 1.1 a 2.0. Verze PCIe 2.3 podporuje karty s 5 V i 3,3 V, PCIe 3.0 ovšem už spolupracuje jen s 3,3 V. Většinu současných pětivoltových zařízení tedy bude nutné vyměnit.
Kdy technologie dorazí na trh? Skupina PCI-SIG, která dohlíží na specifikace architektury PCI, počítá s definicí konečných specifikací pro PCIe 3.0 v roce 2009. Grafické karty s PCIe 3.0 by se na trh měly dostat o rok později.

Kapesní prezentace

Sledovat videozáznam na miniaturním displeji mobilního telefonu není zrovna příjemné. Zanedlouho bude ale těmto problémům konec, velký obraz si užijeme i s miniaturními telefony do kapsy. Budou totiž vybavené projektory.
Co to je? Projektory značky Micro¬vision Pico dokážou pomocí technologie skenování světla (light scanning technology) vytvořit velký plnobarevný obraz z jediného světelného paprsku. V zařízení, které je tímto projektorem vybaveno, se jediný laserový paprsek v červené, zelené nebo modré barvě odráží od miniaturního skenovacího zrcadla, které osciluje ve vertikálním i horizontálním směru. Tím se obraz pixel po pixelu renderuje a promítá na zeď či jinou projekční plochu s až třímetrovou úhlopříčkou (podmínkou je minimální vzdálenost projektoru od plochy 4 m a zatemněná místnost). O ovládání ske¬neru, světelného zdroje a optiky se stará systém PicoP, který koordinuje různé komponenty a přizpůsobuje tak intenzitu každého paprsku, aby se výsledný obraz skládal z tisíců barev. Díky tomu, že se při projekci používá jediný paprsek místo tří, dokáže společnost Microvision vyrábět projektory tak malých rozměrů, že se bez problémů vejdou do běžných mobilních telefonů. Podle výrobců by měl telefon s projektorem na jediné nabití přehrát kompletní celovečerní film.
Kdy technologie dorazí na trh? Společnost Microvision již uzavřela smlouvu s Motorolou o dodávkách projektorů pro mobilní telefony této značky, první modely by se měly na trhu objevit v roce 2009. V současné době Microvision vyvíjí projektor jako příslušenství pro PC a herní konzoly, měl by být hotový do konce roku 2008. Vestavěný projektor zvýší cenu telefonu asi o 150 dolarů (3 000 Kč), samostatné projektory budou stát okolo 200 dolarů (4 000 Kč). Alespoň to tvrdí Avi Greengart, hlavní analytik mobilních zařízení ve společnosti Current Analysis a autor blogu Home Theater View.
7 0606/TJi ?

Technologie po roce 2010

Gigabitový internet (2012): Nestačí vám aktuální rychlost připojení k internetu? S gigabitovou přípojkou kabelem z optických vláken stáhnete celovečerní film za pouhou minutu…

Mobilní palivové články (2013): V současné době je tato technologie ve fázi vývoje, jednou ale budeme pohánět notebooky pomocí vodíkových palivových článků, dostupných v běžných obchodech. Jeden článek vydrží zhruba týden.

Chytré domácnosti (2014): O domácnostech plných počítačem řízených přístrojů, které vám splní každé (i ne¬vyřčené) přání, se hovoří už desítky let. Zanedlouho ale bude díky rozšíření ethernetových portů možné přinejmenším ovládat z počítače nejrůznější zařízení, od termostatu přes světla až po alarm.

Ukládání dat v sondách (Probe storage) (2015): Společnost IBM vyvíjí systém ukládání dat pomocí sond s kódovým označením Millipede. Pomocí atomových mikroskopů dokáže systém uložit přes jeden terabyte dat na polymerové ploše o velikosti jediného čtverečního palce (2,5 cm2). Pole s tisíci sondami umožní čtení a zápis dat neporovnatelně větší rychlostí, než jaké jsou schopny dnešní disky.

Nanotechnologické chladící systémy (2015): Mikroskopická chladící zařízení budou pomocí elektrického náboje generovat drobné vzduchové proudy na povrchu procesorů a při chlazení tak nebudou zapotřebí ventilátory.

Horké novinky

Nechcete čekat na vzdálenější budoucnost? Následující lákadla nás čekají již během několika měsíců…

Microsoft Windows Vista SP1: Počátkem roku 2008 představí společnost Microsoft první servisní balík pro systém Windows Vista. Aktualizace bude pravděpodobně obsahovat nástroje na řešení všemožných problémů od práce s uživatelskými účty po výkon DirectX 10, můžeme se těšit i na úpravy uživatelského rozhraní.

Apple Mac OS X Leopard: Na novou verzi operačního systému OS X (10.5) se čekalo dlouho, v současné době už by se ale měla za 129 dolarů (cca 2 600 Kč) prodávat. Mezi její přednosti patří vylepšené uživatelské rozhraní s průhlednou lištou s ikonami, sbalitelné menu, dynamická pracovní plocha a nástroj Time Machine pro obnovování souborů.

HP MediaSmart Server: Aplikace Me¬dia¬Smart Server poběží na platformě Windows Home Server. Za 599 dolarů (cca 12 000 Kč) umožní posílání fotografií, hudby a filmů z místnosti do místnosti po celé domácnosti.

Super Talent 32 GB SSD 2,5" SATA: Paměť Super Talent s kapacitou 32 GB je jednou z prvních flashových pamětí schopných nahradit současné pevné disky. Pokud ji ale nutně nepotřebujete hned, doporučujeme počkat – jakmile se na trh dostanou paměti s kapacitou 128 GB od velkých výrobců, čeká se pokles cen.

Electronic Arts Crysis: Pokračování oblíbené hry Far Cry se začne prodávat 16. listopadu za 59 dolarů (cca 1 200 Kč) a podle všeho půjde o vizuálně nejlepší PC hru v historii. Vývojáři naplno využili všech grafických možností technologie DirectX 10 a realistické pojetí nemá konkurenci. Totéž platí o kresbě detailů.

Když se dva perou…

Nejdůležitější souboje, které v příštích letech můžeme v oblasti technologií čekat:

AMD vs. Intel: Intel s řadou Core 2 momentálně nabízí procesory s nejvyšším výkonem, AMD ovšem brzy představí nové čtyřjádrové čipy Phenom. V roce 2009 se objeví první čipy s pokročilou integrovanou grafikou a bitva se ještě přiostří.

Digitální autorská práva (DRM) vs. neomezený přístup: Dokáže hněv uživatelů přinutit hudební a filmové společnosti, aby zavedly rozumný systém ochrany práv, nebo nad rovným přístupem k digitálnímu obsahu zvítězí zájmy velkých korporací? Sázíme na kompromis – některé firmy již začaly prostřednictvím iTunes a dalších obchodů nabízet nechráněnou hudbu a reagují tak na poptávku uživatelů po formátech, které by šlo využít univerzálně.

Windows vs. Mac vs. Linux: Podle agentury IDC činí podíl společnosti Apple na trhu v USA cca 5 %. Linux se zase prosazuje po celém světě, v oblibě ho mají především vládní úřady a vzdělávací instituce. Podle odhadů činí současný tržní podíl Linuxu cca 1 %, postupně ale roste. Firmy Dell a Lenovo letos Linux výrazně podpořily, když ho instalovaly do některých z prodávaných modelů.

Microsoft vs. Google: Dlouholeté dominantní postavení Microsoftu v oblasti kancelářského softwaru je ohroženo – možný úder přichází od Googlu, který nabízí vlastní sadu on-line aplikací Google Docs. Balíku Microsoft Office se Google Docs zatím nevyrovnají, ani pokus Microsoftu porazit Google na jeho hřišti pomocí internetové aplikace Live.com ovšem nevyzněl příliš přesvědčivě. Generální ředitel Steve Ballmer nicméně v červenci prohlásil, že se Microsoft bude v následujících letech internetovým aplikacím věnovat naplno, což je důkazem, že softwarový gigant bere hrozbu Google vážně.

Přeceňované trendy

O následujících novinkách se mluví tolik, až nás to unavuje:

Mikroblogy: Co děláte právě teď? Opravdu myslíte, že to někoho zajímá? Podle obliby služeb jako Twitter nebo Pownce patrně ano – pohledy do nejnudnějšího každodenního soukromí kohokoli jsou očividně populární. Nám to ale příliš zábavné nepřijde…

UMPC: V roce 2005 Microsoft představil nový standard mobilních zařízení s názvem UMPC (zkratka termínu Ultra-Mobile PC čili ultramobilní počítač). Přístroje s dotykovými displeji, GPS anténami, Wi-Fi a dalšími funkcemi měly přinést revoluci do celkového způsobu práce s počítačem. Ultramobilní počítače jsou ale na seriózní práci příliš malé a v porovnání se skutečnými kapesními zařízeními zase příliš velké, od začátku si proto velkou oblibu nezískaly. A zjevně je nečeká ani zářná budoucnost – společnost Palm například nedávno zrušila plány na model Foleo, který měl patřit do kategorie UMPC.

Počítače v kuchyni: Domácí spotřebiče všeho druhu s vestavěnými počítači jsou již roky obvyklým inventářem na nejrůznějších výstavách a veletrzích. Patrně nejzajímavějším modelem, s nímž jsme se za tu dobu setkali, je LG LSC27990, mrazák za 4 000 dolarů (80 000 Kč) s vestavěným patnáctipalcovým displejem ve dveřích. Představa, že si při uklízení nákupu do ledničky přečteme e-maily nebo zprávy na internetu, je sice zajímavá, předražené a pramálo výkonné počítače ovšem valný praktický účinek nemají. Až v budoucnu přijdou na trh skutečně inteligentní domácí spotřebiče, bude to úplně jiná káva.

Technologie, které se neuchytily

Následující technologie vypadaly slibně a čekalo se na ně dlouho, z nějakého důvodu se ale neprosadily.

WiMax: V roce 2003 se zdálo, že je technologie WiMax jediným možným řešením problémů s konektivitou, schopným pokrýt širokopásmovým připojením celé velkoměsto. Jenže dnes je WiMax víceméně pouhou páteřní sítí pro rozlehlé počítačové WAN/WWAN. Příčinou je především málo efektivní spolupráce s mobilními zařízeními, které lidé většinou pro bezdrátové internetové služby používají. Technologie se ještě může dále vyvíjet v rámci budoucích mobilních sítí čtvrté generace, to je ale zatím hudba budoucnosti.

IPTV: Rovněž na internetovou televizi (IPTV) jsme se těšili jako malí. Ve světě již existují služby jako FiOS TV od Verizonu nebo U-Verse nabízená společností AT&T, přesto stále čekáme na slibovanou obří nabídku programů ve vysokém rozlišení, pořadů na objednávku, her a dalších slibovaných lahůdek. Mezitím se tiše, ale výrazně vyvíjí digitální televize a bere IPTV vítr z plachet.

RFID: Kdyby se vyplnily původní představy, už bychom při každotýdenním nákupu v hypermarketu nemuseli vykládat zboží u pokladny na pás – automatické linky by si díky RFID čipu přečetly cenu každé položky ve vozíku a platilo by se na terminálech u východu. Nic z toho zatím nehrozí. Brzdou technologie se staly paradoxně firmy, které ji původně prosazovaly, protože se nedokázaly shodnout na společných standardech.

Virtuální realita: V internetové hře Second Life můžete nakupovat a prodávat věci, kamarádit se s kým chcete nebo například zajít na koncert oblíbené kapely, grafika má však pořád do reality daleko. Virtuální realita se v podobě, jakou jsme si představovali v 90. letech, asi neobjeví, dokud někdo nevynalezne lehké a levné projekční brýle a případně další potřebné pomůcky. Zatím si musíme vystačit s World of Warcraft.